s-1
|
Rozšíření
je
politický
problém
|
s-2
|
Šéf
GATT
a
komisař
Evropské
unie
v
rozhovoru
pro
Lidové
noviny
|
s-3
|
Jana
Blažková,
Cernobbio
|
s-4
|
Stáli
spolu
a
hlasitě
se
hádali.
|
s-5
|
Jak
jinak,
než
o
ekonomice.
|
s-6
|
Generální
ředitel
GATT
(Všeobecné
dohody
o
clech
a
obchodu)
Peter
D.
Sutherland
a
komisař
Evropské
unie
pro
konkurenční
politiku
a
administrativní
záležitosti
Karel
Van
Miert.
|
s-7
|
Diskusní
setkání
v
italském
Cernobbiu
přední
světoví
politici
a
ekonomové
již
po
dvacet
let
tradičně
využívají
hlavně
k
vzájemnému
porovnání
svých
názorů.
|
s-8
|
A
protože
jde
o
schůzku
neformální,
je
povoleno
i
zvýšení
hlasu.
|
s-9
|
Podle
zamračených
tváří
se
Sutherland
a
Van
Miert
zjevně
nedohodli.
|
s-10
|
Přesto
ale
svorně
poskytli
LN
rozhovor:
o
|
s-11
|
Stále
více
se
začíná
hovořit
o
vstupu
středoevropských
států
do
Evropské
unie.
|
s-12
|
Jak
v
této
souvislosti
hodnotíte
ekonomickou
a
politickou
situaci
České
republiky?
|
s-13
|
Peter
Sutherland:
Mnoho
konkrétních
informací
o
České
republice
nemám.
|
s-14
|
Mohu
hovořit
jen
z
obecného
hlediska,
ale
můj
pocit
je
velmi
pozitivní.
|
s-15
|
Pokud
vím,
v
ČR
je
velmi
nízká
nezaměstnanost,
stejně
jako
deficit
rozpočtu.
|
s-16
|
Proto
myslím,
že
má
na
vstup
do
EU
ze
středoevropských
států
největší
naději.
|
s-17
|
Karel
Van
Miert:
Mezi
státy
bývalého
východního
bloku
jsou
velké
rozdíly
ve
způsobu,
jakým
transformace
jejich
systému
probíhá.
|
s-18
|
Je
velmi
obtížné
srovnávat
tyto
země
s
členskými
státy
EU.
|
s-19
|
Jejich
situace
je
mnohem
obtížnější.
|
s-20
|
Tak
tomu
bylo
i
s
Dánskem,
které
se
nyní
dokázalo
vypracovat
na
velmi
dobrou
ekonomickou
pozici
ve
společenství.
|
s-21
|
Lze
srovnávat
jedině
hospodářství
těchto
zemí
navzájem,
aby
se
zjistilo,
která
z
nich
je
na
tom
nejlépe.
|
s-22
|
Osobně
podporuji
také
spolupráci
těchto
států
mezi
sebou.
|
s-23
|
Společně
jsou
mnohem
silnější
než
jako
jednotlivci.
o
|
s-24
|
Před
případným
dalším
rozšířením
Unie
se
musí
nejprve
reformovat
její
institucionální
systém.
|
s-25
|
Co
považujete
z
tohoto
hlediska
za
největší
překážky?
|
s-26
|
P.
S.:
Nejsem
představitelem
Unie,
k
problému
se
tedy
mohu
vyjádřit
jen
jako
pozorovatel
zvenčí.
|
s-27
|
Je
jisté,
že
vzhledem
ke
vstupu
Rakouska,
Norska,
Švédska
a
Finska
do
Unie,
s
nímž
se
počítá
od
ledna
příštího
roku,
se
dvanáctka
poněkud
zahltila,
takže
další
rozšiřování
bude
extrémně
komplikované.
|
s-28
|
Například
doposud
nutný
stoprocentní
souhlas
všech
jejích
členů
při
důležitých
rozhodnutích,
který
do
jisté
míry
brání
Unii
v
rozvoji
už
dnes,
bude
mnohem
složitější
získat
v
šestnácti
členech.
|
s-29
|
Co
teprve
nastane,
až
jich
bude
dvacet
či
více?
|
s-30
|
K.
V.
M.:
Rozšiřování
je
obtížné
hlavně
z
politického
hlediska.
|
s-31
|
Některé
členské
státy
požadují,
aby
byly
před
podobnou
změnou
vyřešeny
všechny
problémy
Unie:
stanoveny
časové
limity
a
rychlost
integrace
apod.
|
s-32
|
Česká
republika
je
vzhledem
ke
svému
případnému
vstupu
do
společenství
v
mnohem
lepší
ekonomické
pozici
než
ostatní
země
střední
Evropy.
|
s-33
|
Ale
právě
z
politických
důvodů
uvnitř
Unie
bude
muset
ještě
čekat.
|
s-34
|
Navíc
se
nepočítá
s
rozšiřováním
po
jednom.
|
s-35
|
Jak
to
vypadá,
příště
se
bude
jednat
o
pět,
šest
či
sedm
zemí
současně.
|
s-36
|
V
tom
je
ta
potíž.
o
|
s-37
|
Kdy
bude
reálné
o
vstupu
dalších
zemí
do
společenství
hovořit?
|
s-38
|
K.
V.
M.:
Dokud
se
Unie
sama
ve
svých
názorech
nesjednotí,
nelze
termín
určit.
|
s-39
|
Musíme
počkat
na
výsledky
mezivládní
konference
EU
v
roce
1996.
|
s-40
|
Před
tímto
datem
je
těžké
odhadnout,
co
se
stane.
|
s-41
|
P.
S.:
Souhlasím.
|