s-1
|
ODS
na
křižovatce
|
s-2
|
Bohumil
Pečinka
|
s-3
|
Občanská
demokratická
strana
zatím
nežije
normálním
stranickým
životem.
|
s-4
|
Toto
suché
konstatování
nemluví
ani
tak
proti
straně
samé,
jako
je
spíš
svědectvím
o
nehotovnosti
českého
stranicko
politického
systému
jako
takového.
|
s-5
|
Typickým
příkladem
je
situace
v
nejsilnější
české
politické
straně.
|
s-6
|
Pro
západoevropské
politické
strany
je
charakteristická
existence
několika
názorových
proudů,
které
vesměs
před
sjezdy
soupeří
o
většinu.
|
s-7
|
Na
české
politické
scéně
naopak
převládá
představa
o
stranách
jako
jednolitých
názorových
blocích
a
každá
odchylka
je
považována
za
zradu.
|
s-8
|
V
Občanské
demokratické
straně
má
tento
problém
ještě
subtilnější
rozměr.
|
s-9
|
Vznik
každé
názorové
platformy
totiž
musí
začít
otázkou:
Jaký
vztah
zaujmout
k
osobě
Václava
Klause?
|
s-10
|
Není
tajemstvím,
že
premiér
není
příznivcem
institucionalizovaných
frakcí
v
ODS.
|
s-11
|
Navíc
každý
menšinový
proud
by
musel
začít
právě
vymezením
vůči
osobě
premiéra
a
jeho
názorům,
což
je
mnohdy
i
nad
dobře
míněné
síly
leckterého
z
poslanců.
|
s-12
|
Snad
i
proto
jsou
zatím
pokusy
o
artikulaci
odlišných
názorů
tak
nevěrohodné.
|
s-13
|
Daleko
závažnějším
problémem
ODS
je
nevyjasněný
mechanismus
tvorby
a
realizace
politiky.
|
s-14
|
V
zásadě
existují
tři
mocenská
centra,
mezi
nimiž
vázne
základní
komunikace.
|
s-15
|
Především
je
to
výkonná
rada,
složená
ze
zástupců
okresů
a
ministrů
ODS,
dále
poslanecký
klub
a
nakonec
politické
grémium,
složené
z
ministrů,
které
řeší
aktuální
problémy
dne.
|
s-16
|
Integrativní
osobností
v
rámci
tohoto
mocenského
trojúhelníku
měla
původně
být
osoba
výkonného
místopředsedy.
|
s-17
|
Nicméně
Petr
Čermák
chápe
politiku
spíše
jako
prostředek
k
realizaci
svých
chlapeckých
snů,
a
tak
je
ho
častěji
vidět
za
volanty
rychlých
aut
nebo
na
fotbalových
stadionech.
|
s-18
|
Proto
například
otázka
typu,
kdo
má
mít
hlavní
podíl
na
vypracovávání
zákonů,
je
v
ODS
dosud
nezodpovězena.
|
s-19
|
Z
této
kompetenční
nevyjasněnosti
těží
především
předseda
Klaus,
který
má-
díky
své
schopnosti
pružně
reagovat
a
improvizovat-
rozhodující
vliv
na
znění
přijímaných
návrhů.
|
s-20
|
Odvrácenou
stranou
podobného
stylu
práce
je
nesystematičnost,
takže
často
dochází-
slovy
Miroslava
Macka-
k
adhocracii.
|
s-21
|
Jinak
řečeno,
problémy
se
řeší,
až
když
hoří,
nebo
jsou
stranickým
bagrem
odsouvány
na
zítřek.
|
s-22
|
Hlavním
tématem
příštích
měsíců
však
bude
dlouhodobá
strategie
ODS,
včetně
podoby
programu.
|
s-23
|
Na
veřejnosti
je
tato
otázka
vnímána
jako
spor
Klaus
versus
Zieleniec.
|
s-24
|
Nejde
však
o
banální
mocenské
přetahování,
ale
o
konflikt,
v
němž
se
zračí
hlubší
programové
odlišnosti.
|
s-25
|
Počátky
spadají
už
do
období
před
kopřivnickým
kongresem,
kdy
ministr
zahraničí
navrhl
zpřesnit
cíle
ODS.
|
s-26
|
Na
IV.
kongresu
pak
přišel
s
požadavkem
na
vypracování
krátkodobého
a
dlouhodobého
programu.
|
s-27
|
Ten
první
měl
být
jakýmsi
harmonogramem
konkrétních
iniciativ
ODS
do
roku
1996.
|
s-28
|
Dlouhodobá
vize
by
zase
měla
orientovat
stranu
na
období
po
transformaci,
která
je
dnes
jádrem
programu
ODS.
|
s-29
|
Premiér
něco
podobného
zatím
odmítl
a
jak
mj.
ukázala
poslední
Aréna,
chce
ještě
nějaký
čas
na
veřejnosti
operovat
s
velkými
tématy
(transformace,
inflace,
vstup
do
EU).
|
s-30
|
Otázkou
zůstává,
jak
ještě
dlouho
bude
omílání
globálních
témat
pro
voliče
přitažlivé.
|
s-31
|
Skrytý
konflikt
mezi
oběma
politiky
pak
přešel
v
otevřený
po
Zieleniecově
odmítnutí
ústavního
zákona
o
vyrovnaném
rozpočtu.
|
s-32
|
Snad
právě
proto
se
na
posledním
politickém
grémiu
dokonce
mluvilo
o
demisi
ministra
Zieleniece.
|
s-33
|
Z
premiérova
iniciativního
návrhu
tentokrát
ještě
sešlo.
|
s-34
|
Zda
se
plíživá
studená
válka
záhy
stane
horkou
nebo
tento
spor
bude
východiskem
pro
odlišné
názorové
formování
uvnitř
strany,
zůstává
zatím
nezodpovězeno.
|