| s-1
|
Město
nad
Vrchlicí
vyvolalo
svého
básníka
|
| s-2
|
Petr
Matoušek,
Kutná
Hora
|
| s-3
|
První
ročník
včera
uzavřeného
třídenního
festivalu
Ortenova
Kutná
Hora
nejen
uctil
básníkovo
pětasedmdesáté
výročí
narození,
ale
založil
ve
starobylém
horním
městě
nad
Vrchlicí
užitečnou
tradici.
|
| s-4
|
Kutné
Hoře
se
totiž
vinou
relativní
blízkosti
hlavnímu
městu
významnější
kulturní
podniky
zpravidla
vyhýbají.
|
| s-5
|
Možná
i
rodné
město
jednou
vyvolá
svého
básníka
jménem,
prohlásil
po
válce
František
Halas
na
adresu
nadaného
mladíka,
jehož
dílo
vyzrálo
v
čekání
daném
napospas,
v
době,
kdy
Čechy
za
oknem
smutných
duší
spravovaly
protektorátní
loutky.
|
| s-6
|
Jiří
Orten,
vlastním
jménem
Ohrenstein,
se
narodil
30.
srpna
1919
v
domě
čp.
315
v
Kollárově
ulici
poblíž
hlavního
kutnohorského
náměstí.
|
| s-7
|
Od
soboty
nese
tento
novogotický
dům
pamětní
desku,
kterou
slavnostně
odhalil
Ortenův
starší
bratr,
divadelník
Ota
Ornest.
|
| s-8
|
Básník
a
esejista
Rudolf
Matys
v
krátkém
projevu
připomněl
nutnost
širšího
chápání
Ortenova
talentu-
mimo
rámec
vzpoury
proti
totalitnímu
režimu.
|
| s-9
|
Tato
myšlenka
ostatně
zazněla
už
na
pátečním
literárním
salonu
Lyry
Pragensis,
kde
kromě
Matyse
diskutovali
básnířka
Jana
Štroblová,
literární
historikové
Marie
Rút
Křížková
a
Josef
Štochl
a
divadelní
historička
Marie
Valtrová.
|
| s-10
|
Ta
pracuje
na
rozsáhlejší
edici
Ortenových
dramat.
|
| s-11
|
Mladému
Jiřímu
Ortenovi
vyšla
první
kniha
až
po
tragickém
15.
březnu
1939.
|
| s-12
|
Vzhledem
k
norimberským
rasovým
zákonům
musel
autor
tajit
své
pravé
jméno.
|
| s-13
|
Odvážný
nakladatel
Václav
Petr
a
překladatel
Zdeněk
Urbánek
mu
pod
pseudonymy
Karel
Jílek
a
Jiří
Jakub
postupně
vydali
tři
sbírky.
|
| s-14
|
Čítanka
jaro,
Cesta
mrazu,
Jeremiášův
pláč
i
melantrišská
Ohnice
patří
ke
klenotům
okupační
éry.
|
| s-15
|
Skrývaný
autor
se
však
přesto
stal
terčem
štvavé
honby
proříšského
tisku.
|
| s-16
|
Spravedlivou
ruku
Árijského
boje
a
spol.
však
předešel
zlý
osud:
1.
září
1941
Orten
umírá
na
následky
zranění,
jež
mu
způsobil
střet
s
vojenskou
sanitkou
na
pražském
Rašínově
nábřeží.
|
| s-17
|
Ortenovo
jméno
i
tvorba
se
tradičně
spojuje
s
mládím.
|
| s-18
|
Po
básníkovi,
jemuž
nebylo
dáno
zestárnout,
je
pojmenována
naše
nejvýznamnější
literární
cena
určená
nastupujícím
autorům.
|
| s-19
|
Také
kutnohorský
festival
umožňuje
prezentovat
tvorbu
začínajících
básníků
a
básnířek.
|
| s-20
|
Odborná
porota
soutěže
mladých
autorů,
jejichž
účast
byla
limitována
dvaadvacátým
rokem-
tedy
věkem
Ortenova
tragického
skonu-,
posoudila
celkem
sto
deset
zaslaných
prací.
|
| s-21
|
První
cena
nebyla
udělena.
|
| s-22
|
Druhé
místo
porota
přiřkla
Pavle
Březinové,
Zuzaně
Ježkové
a
Michalu
Novákovi.
|
| s-23
|
Nejúspěšnější
práce
shrnuje
sborník
Názvuky
a
ve
Vlašském
dvoře
zazněly
rovněž
v
podání
letošních
vítězů
Poděbradských
dnů
poezie.
|
| s-24
|
Z
doprovodných
akcí
festivalu
(uspořádal
ho
Klub
rodáků
a
přátel
Kutné
Hory,
Nadace
Lyry
Pragensis
a
Společnost
přátel
kultury
slova)
asi
nejvíce
zaujal
recitál
duchovní
hudby
pěvkyně
newyorské
Metropolitní
opery
Evy
Randové,
jíž
v
chrámu
sv.
Barbory
aplaudovala
tisícovka
nadšených
posluchačů.
|
| s-25
|
Při
příležitosti
provedení
Devíti
zastavení
podle
lyrického
Ortenova
průvodce
Mé
město,
jenž
byl
vydán
jako
festivalový
bibliofilský
tisk,
proběhlo
též
otevření
nového
knihkupectví
a
antikvářského
miniveletrhu.
|
| s-26
|
Ve
Vlašském
dvoře
vystavil
své
malby
Jaroslav
Šerých,
ilustrátor
Ortenových
Elegií.
|
| s-27
|
Jiří
Orten
nesměl
jako
Žid
opouštět
Prahu.
|
| s-28
|
Jak
nyní
podotkla
Marie
Rút
Křížková,
editorka
jeho
Sebraných
spisů
v
Českém
spisovateli
(Červenou
knihu
bohužel
nestihlo
nakladatelství
k
termínu
konání
festivalu
připravit),
nyní
byl
Kutné
Hoře
vrácen.
|
| s-29
|
Festival
ovšem
proběhl
bez
většího
zájmu
mladé
generace.
|
| s-30
|
Tu
upoutaly
spíše
cyklotrialové
závody
než
Ortenovo
vrstevnické
vyznání:
Dotkni
se,
chceš-
li/
Ucítíš,
jak
trvá/
Všeliká
hrůza
a
všeliké
štěstí.
|