| s-1
|
Přijímací
řízení
a
Listina
práv
|
| s-2
|
Potřebujete
poradit?
|
| s-3
|
JUDr.
Eliška
Wagnerová
|
| s-4
|
Čtenářka
se
táže,
je-
li
správný
názor,
že
je
porušováno
právo
stejného
přístupu
ke
vzdělání
bez
ohledu
na
pohlaví
v
případech,
kdy
střední
škola
posuzuje
při
přijímacím
řízení
zvlášť
chlapce
a
zvlášť
dívky.
|
| s-5
|
Protože
z
pochopitelných
důvodů
chce
škola
mít
třídy
smíšené,
děje
se
to,
že
jsou
přijati
chlapci,
kteří
mají
méně
bodů
než
nepřijaté
dívky.
|
| s-6
|
Dívka
podala
proti
rozhodnutí
ředitele
odvolání,
avšak
neuspěla.
|
| s-7
|
Tato
fakta
jsou
alarmující
a
svědčí
o
tom,
že
od
Evropy
civilizované
zažitými
základními
právy
nás
dělí
ještě
velký
kus
cesty.
|
| s-8
|
Svědčí
i
o
tom,
že
státní
úředníci
nemají
dostatečný
respekt,
možná
snad
ani
představu
o
požadavcích
Listiny
základních
práv
a
svobod.
|
| s-9
|
Kdyby
se
případ
odehrál
jen
trochu
na
západ
od
našich
hranic,
vyvinul
by
se
asi
v
pěkný
skandál.
|
| s-10
|
Dokládá
však
také,
že
i
u
nás
diskriminace
žen
existuje,
ačkoli
je
popírána.
|
| s-11
|
Článek
26
odst.
1
Listiny
zaručuje
každému
právo
na
svobodnou
volbu
povolání
a
přípravu
k
němu.
|
| s-12
|
Článek
33
odst.
1
Listiny
stanoví,
že
každý
má
právo
na
vzdělání
a
odst.
2
téhož
ustanovení
říká,
že
občané
mají
právo
na
bezplatné
vzdělání
v
základních
a
středních
školách.
|
| s-13
|
A
konečně
čl.
3
odst.
1
Listiny
mj.
přikazuje,
že
základní
práva
se
zaručují
všem
bez
rozdílu
pohlaví.
|
| s-14
|
Případ
má
několik
problémových
rovin.
|
| s-15
|
První
je
fakt,
že
ačkoli
uchazečka
dosáhla
při
přijímacích
zkouškách
lepších
výsledků
než
mužští
uchazeči
(bylo
jich
přijato
17
s
horšími
výsledky),
nebyla
ke
studiu
přijata
právě
a
jenom
proto,
že
je
žena.
|
| s-16
|
Je
nepochybné,
že
v
daném
případě
byla
státní
správou
flagrantně
porušena
všechna
ve
shora
citovaných
článcích
Listiny
zaručená
základní
práva.
|
| s-17
|
Jak
se
bránit?
|
| s-18
|
Příloha
A
k
občanskému
soudnímu
řádu,
která
taxativně
stanoví
případy,
v
nichž
je
vyloučena
možnost
domáhat
se,
aby
rozhodnutí
správního
orgánu
bylo
přezkoumáno
soudem,
obsahuje
i
rozhodnutí
ředitele
školy,
jakož
i
rozhodnutí
školského
úřadu
o
odvolání
proti
rozhodnutí
ředitele
o
nepřijetí
na
střední
školu.
|
| s-19
|
Odvolat
se
k
řádnému
soudu,
zdá
se,
nelze,
ačkoli
čl.
36
odst.
2
Listiny
stanoví,
že
z
pravomoci
soudu
nesmí
být
vyloučeno
přezkoumání
rozhodnutí
orgánu
veřejné
správy
týkající
se
základních
práv
a
svobod
garantovaných
Listinou.
|
| s-20
|
Ústavnost
citované
části
přílohy
k
občanskému
soudnímu
řádu
je
z
tohoto
pohledu
více
než
problematická.
|
| s-21
|
Podle
§
72
odst.
1
písm.
a)
zákona
o
Ústavním
soudu
je
oprávněna
podat
ústavní
stížnost
mj.
fyzická
osoba,
jestliže
tvrdí,
že
pravomocným
rozhodnutím
orgánu
veřejné
moci
bylo
porušeno
její
ústavně
zaručené
základní
právo
(do
60
dnů).
|
| s-22
|
Před
tím
ovšem
musí
vyčerpat
všechny
řádné
procesní
prostředky
poskytnuté
zákonem
k
ochraně
takového
práva-
tj.
v
daném
případě
odvolání
ke
školskému
úřadu.
|
| s-23
|
Pokud
by
pak
ústavní
soud
zjistil,
že
k
porušení
ústavně
zaručeného
práva
došlo,
zrušil
by
napadené
rozhodnutí.
|
| s-24
|
Samostatným
problémem
je
ústavnost
přijímacího
řízení
na
střední
školy.
|
| s-25
|
Mám
za
to,
že
z
Listiny
jednoznačně
vyplývá,
že
studovat
na
státní
střední
škole
musí
mít
možnost
každý,
kdo
nanejvýše
splňuje
určité
znalostní
předpoklady,
osvědčené
ať
vysvědčením
ze
základní
školy,
anebo
dosažením
předem
stanoveného
bodového
limitu
při
přijímacích
zkouškách.
|
| s-26
|
Jinými
slovy:
nepřijetí
uchazeče
z
důvodů
nedostatečné
kapacity
státních
škol
není
v
souladu
s
Listinou.
|
| s-27
|
Z
Listiny
lze
totiž
jednoznačně
dovodit,
že
stát
má
povinnost
zabezpečit
dostatečnou
kapacitu
veřejných
středních
škol
tak,
aby
měl
skutečně
každý
občan
doloživší
své
schopnosti
studovat
také
možnost
toto
své
právo
realizovat
za
podmínek
předpokládaných
Listinou,
tj.
bezplatně.
|
| s-28
|
Proto
se
stát
nesmí
spoléhat
na
placené
soukromé
školství.
|
| s-29
|
Ledaže
by
si
v
případě
nedostatečné
kapacity
na
veřejných
školách
pronajal
a
uhradil
studijní
místa
na
soukromých
ústavech
pro
uchazeče,
které
nedokázal
uspokojit
sám.
|
| s-30
|
Podotýkám
pro
kritiky,
o
nichž
nepochybuji,
že
tento
názor
není
výrazem
individuální
politické
orientace,
nýbrž
pokusem
o
poctivý
výklad
platné
právní
úpravy.
|
| s-31
|
Ústavodárce
povýšil
bezplatné
základní
a
střední
školství
(a
nedělá
mezi
nimi
rozdíl)
na
ústavní
základní
právo,
bezpodmínečně
a
bezprostředně
zavazující
orgány
státní
správy.
|
| s-32
|
V
tomto
směru
se
naše
úprava
nevymyká
faktickému
evropskému,
ba
širšímu
světovému
standardu.
|
| s-33
|
V
Německu,
ač
nemá
bezplatné
střední
školství
výslovně
garantováno
ústavně,
jsou
jediným
cenzem
pro
přijetí
na
střední
školu
znalosti.
|
| s-34
|
Kanada
je
rovněž
nezaručuje
ústavně,
ale
nabízí
střední
vzdělání,
dokonce
aniž
by
uchazeč
musel
prokazovat
vstupní
znalosti.
|