s-1
|
Stranickému
tisku
spíše
NE
|
s-2
|
Představitelé
politických
stran
se
staví
většinou
proti
vydávání
vlastních
novin
|
s-3
|
Praha
(mrk,
em)-
|
s-4
|
ODA
podle
svého
místopředsedy
Pavla
Bratinky
nepociťuje
potřebu
vydávat
vlastní
list.
|
s-5
|
Od
koncepce
stranických
deníků
se
prý
upouští
i
ve
světě,
neboť
je
pro
propagaci
stran
neefektivní:
čtenáři
a
priori
předpokládají,
že
noviny
věci
straně
nepohodlné
zamlčují.
|
s-6
|
Ani
skryté
stranictví
novin
prý
není
žádoucí:
Vazba
listů
na
politické
strany
by
měla
být
zcela
zřetelná.
|
s-7
|
Čtenář
má
právo
vědět,
čí
hlásnou
troubou
jsou.
|
s-8
|
Jiná
věc
je,
že
strany
by
měly
mít
možnost
prezentovat
v
tisku
své
názory.
|
s-9
|
Na
otázku,
který
list
je
ODA
nejbližší,
Bratinka
uvedl,
že
je
to
věc
každého
člena
strany.
|
s-10
|
Neexistují
noviny,
které
by
nás
občas
nepotěšily,
ale
také
nerozčílily.
|
s-11
|
Spíše
někteří
komentátoři
jsou
vůči
nám
trvale
kritičtěji
naladěni.
|
s-12
|
Rozhodně
se
neztotožňujeme
pouze
s
Haló
novinami
a
Špíglem.
|
s-13
|
Předseda
sociálních
demokratů
je
k
novinovému
trhu
poněkud
skeptičtější.
|
s-14
|
Netají
se
radostí
z
toho,
že
sociálnědemokratické
Právo
lidu
po
delší
pauze
opět
vychází,
zatím
jako
měsíčník,
který
se
má
od
října
proměnit
v
týdeník.
|
s-15
|
ČSSD
nechce
prý
Právo
lidu
stranicky
ovlivňovat,
i
finančně
je
podle
Zemana
zcela
samostatné.
|
s-16
|
Má
zaplnit
mezeru,
která
prý
na
novinovém
trhu
objektivně
existuje.
|
s-17
|
Musím
s
lítostí
konstatovat,
že
u
některých
novinářů
přežívá
totalitní
psychologie,
která
spočívá
v
přežívající
servilitě
vůči
vládnoucí
moci,
dodal
Zeman.
|
s-18
|
Potřebu
stranického
deníku
v
žádném
případě
necítí
Jiří
Dienstbier.
|
s-19
|
Domnívá
se,
že
ve
sdělovacích
prostředcích
se
může
prosadit
i
mimoparlamentní
strana,
pokud
je
ovšem
dostatečně
aktivní.
|
s-20
|
Víme
sice
o
politických
tlacích,
které
se
snaží
přístup
jiných
politických
subjektů
do
komunikačních
prostředků
omezit,
ale
to
musíme
svou
aktivitou
prorazit,
je
přesvědčen
J.
Dienstbier.
|