| s-1
|
Slovo
v
úzkosti
a
naději
|
| s-2
|
Jaroslava
Hájková
|
| s-3
|
V
Brně
se
24.
srpna
konala
skromná
oslava
sedmdesátin
Antonína
Kratochvila,
donedávna
ostře
sledovaného
nepřítele
komunistického
režimu.
|
| s-4
|
Brněnští
přátelé
jubilanta
se
postarali
o
vydání
sborníku
Slovo
v
úzkosti
a
naději,
v
němž
se
několik
bohemistů,
filozofů
a
publicistů
domácích
i
zahraničních
přihlásilo
ke
Kratochvilově
duchovní
orientaci.
|
| s-5
|
Po
čtyřech
letech,
kdy
máme
možnost
se
otevřeně
seznamovat
s
exilovou
kulturou,
se
dá
víc
než
tušit,
že
její
představitelé
netvoří
jednolitý
proud
a
že
se
tato
kultura
diferencuje
nejen
co
do
místa
svého
působení,
ale
i
co
do
času,
v
němž
hrají
roli
dva
mezníky:
únor
a
srpen.
|
| s-6
|
Antonín
Kratochvil,
dnes
dvojnásobný
doktor
filozofie
a
docent
české
literatury
na
Masarykově
univerzitě
v
Brně,
patří
k
poúnorové
emigraci.
|
| s-7
|
Znamená
to
jasnou
řečí
zvláště
toto:
nikdy
se
k
doktríně
komunismu
nehlásil,
vždycky
proti
ní
všemi
duchovními
prostředky
bojoval.
|
| s-8
|
Po
komunistickém
puči
zůstával
proto
ve
vlasti
do
vyčerpání
všech
možností
ilegálního
boje.
|
| s-9
|
Utekl
do
zahraničí
s
bratrem
Josefem
až
v
lednu
roku
1952,
kdy
byl
už
ohrožen,
jako
jeho
spolužák
a
přítel
Zdeněk
Rotrekl,
případným
trestem
smrti.
|
| s-10
|
Narodil
se
31.
srpna
1924
v
Brně
v
rodině
novotomistického
filozofa
Josefa
Kratochvila.
|
| s-11
|
Po
absolvování
gymnázia
poslední
válečný
rok
se
zapsal
na
Masarykovu
univerzitu
na
obory
čeština
a
dějepis.
|
| s-12
|
Ze
studia
se
však
dlouho
netěšil,
protože
v
květnu
roku
1948
byl
bez
upozornění
vyloučen
tzv.
Akčním
výborem
ze
všech
československých
vysokých
škol,
pravděpodobně
za
své
studentské
a
publicistické
demokratické
aktivity.
|
| s-13
|
Pro
nové
ideology
vysokého
učení
také
nebyla
zásadně
přijatelná
Kratochvilova
křesťanská
orientace.
|
| s-14
|
Jediným
východiskem
byl
po
dvouletém
redaktorském
působení
v
Lidové
obrodě
exil.
|
| s-15
|
Mnichov
se
stal
Kratochvilovi
-
a
nejen
jemu
-
novým
domovem
umožňujícím
pokračovat
ve
svém
duchovním
určení.
|
| s-16
|
Existence
mimo
domov
snad
jenom
poněkud
změnila
obsah,
případně
žánry
jeho
budoucích
prací
-
všechno
obětoval
kontaktu
s
domácí
českou
kulturou;
|
| s-17
|
působení
v
exilových
rozhlasových
stanicích
Svobodná
Evropa
a
Hlas
Ameriky
mu
tento
kontakt
umožňovalo
nejen
fakticky
předáváním
informací,
ale
i
emocionálně.
|
| s-18
|
Celoživotní
zaměření
Antonína
Kratochvila
nebylo
a
nemohlo
tedy
být
jen
ryze
vědecké.
|
| s-19
|
To
je
fakt,
který
nerespektují
někteří
recenzenti
jeho
knih,
vydávaných
u
nás
v
polistopadovém
období
(třídílný
soubor
dokumentů
o
stalinské
justici
Žaluji,
Dolmen,
1990;
|
| s-20
|
Via
Dolorosa,
Brno
1990;
|
| s-21
|
Rozhlasová
univerzita
Svobodné
Evropy,
I.
a
II.
díl,
Brno
1993
a
1994).
|
| s-22
|
Je
jistě
nezbytné
upozorňovat
na
faktické
chyby,
ale
je
malodušné
ztrácet
za
drobnými
lapsy
kontury
velkého
člověka.
|
| s-23
|
Předpojatost
(nebo
snad
obavy
ze
sebepoznání?)
starších
generací
snad
dnes
A.
Kratochvilovi
poněkud
zmírňuje
vřelý
zájem
mladých
bohemistů
navštěvujících
jeho
přednášky
na
plzeňské
a
brněnské
fakultě.
|
| s-24
|
Trojjazyčný
sborník
k
70.
výročí
narození
Antonína
Kratochvila
Slovo
v
úzkosti
a
naději
obsahuje
kromě
odborných
příspěvků
řadu
vzpomínkových
črt
a
podrobný
životopisný
i
bibliografický
materiál;
|
| s-25
|
hlavními
pořadateli
jsou
básník
Zdeněk
Rotrekl,
filozof
Karel
Mácha
a
redaktor
Jaromír
Kubíček.
|
| s-26
|
Vydaly
jej
společně
Masarykova
univerzita
a
Moravská
zemská
knihovna.
|
| s-27
|
***
Čas
mne
časuje,
jak
zamane
si,
na
ciferníku,
který
drží
přísný
anděl.
|
| s-28
|
Z
básně
Ivana
Jelínka
věnované
Antonínu
Kratochvilovi
|