Dependency Tree

ln94207_85

ProjectPDT
Genreperson_interv

Select a sentence

Showing 1 - 100 of 139 • previousnext

s-1 Nebezpečné povolání: spisovatel a diplomat
s-2 Naslouchání Abelu Possovi
s-3 Pavel Šrut
s-4 Bylo krásné brzké odpoledne.
s-5 Lehounce pršelo.
s-6 Na zápraží rezidence argentinského velvyslanectví důstojně vyšly dvě kočky, také krásné.
s-7 Kocourovi jsem dal jméno Lobkowicz a kočce říkáme Lady Hamiltonová, řekl pan velvyslanec a pozval nás dál.
s-8 Místo přijímacího salonu si moje spolužačka zvolila terasu s výhledem na moknoucí zahradu.
s-9 Bylo to od Blanky Stárkové rozumné.
s-10 Úvahy, myšlenky, obraznost a temperament diplomata a spisovatele pana Abela Posse potřebují prostor.
s-11 A můžeme tu kouřit.
s-12 Blanka Stárková je překladatelka a (skvěle) přetlumočila do češtiny knihu Psi z ráje, jeden ze tří ve světě známých a ceněných románů našeho hostitele.
s-13 Ostatně chystá se přeložit i Daimóna, další román z cyklu, jemuž ve Španělsku říkají trilogie objevení Ameriky.
s-14 Pan Abel Posse (narozen 1936 v Cordóbě) si vybral dráhu diplomata.
s-15 Po Paříži, Bonnu a Moskvě je od podzimu roku 1990 velvyslancem své země v Praze.
s-16 Abel Posse je spisovatel.
s-17 Významný představitel latinoamerické prózy či přesněji její evropštější odnože, reprezentované jmény J. L. Borges, Ernesto Sábato, Julio Cortázar - a Abel Posse.
s-18 Přišli jsme si pro rozhovor za spisovatelem.
s-19 Ptali jsem se.
s-20 Ale naše otázky byly jako svodidla pro řidiče, který po své silnici jezdí i potmě;
s-21 bezpečně, přesně, bez diplomatických kliček - a bez potřeby imunity.
s-22 Proto jsem zde svodidla otázek vynechal.
s-23 Zůstala jen trasa našeho povídání a naslouchání.
s-24 Tady je...
s-25 O Praze
s-26 Praha je město hodné obdivu.
s-27 Vždy jsem žil z nostalgie zpětné vzpomínky na města, v nichž jsem delší dobu pobýval, na Moskvu, Limu, Paříž, Benátky - a vím jistě, že Praha poznamená.
s-28 Je jako Benátky uměleckým dílem sama o sobě, ne tím, co uchovávají její muzea.
s-29 Skutečnost, že se mohu jako vyslanec své země stát svědkem její dnešní historické proměny, považuji za privilegium, za šťastnou trefu, a vím, že Prahu budu vždycky znovu v sobě potkávat...
s-30 O barrandovské rezidenci
s-31 Ten dům postavil strýček pana prezidenta Havla, muž, který stvořil československou kinematografii.
s-32 Každý film dokončený v Ateliérech Barrandov se slavil právě v téhle vile.
s-33 A byly to vskutku zářivé roky - a hvězdný čas takových hereček jako Adina Mandlová a Lída Baarová.
s-34 Adina Mandlová tu bydlela, tamhle v tom bazénku se koupala...
s-35 Myslím, že obě se těšily z oprávněné slávy a musela to být i veselá děvčata.
s-36 Tento dům zažil kus zajímavé historie a volný umělecký duch tu stále pobývá.
s-37 Jsem si jist, že Franz Kafka by tady nenapsal ani řádku...
s-38 Po roce 1948 došlo ke konfiskaci a od padesátých let je vila rezidencí argentinského velvyslanectví.
s-39 Prohlašuji, že o původní Havlův nábytek a zařízení pečujeme s uznáním a láskou.
s-40 Nyní se nemovitost vrátila do rukou pana prezidenta Havla - a ten by naštěstí velkoryse přehlédl, i kdybych tu náhodou něco rozbil...
s-41 O nepatrných věcech
s-42 Argentinu mi v tomto domě připomíná pár kousků nábytku, všechny obrazy a fotografie na stěnách a především moje knihy.
s-43 Vždycky cestuji světem s nákladem asi čtyř a půl tisíce knih.
s-44 Je to jediná existenční vazba, protože jinak vedu cikánský život.
s-45 Z jedné diplomatické štace na druhou provázejí knihy, psací stůl a na dně jeho zásuvky červená pastelka, knoflík od košile, kterou jsem snad ani nikdy nenosil, jakési telefonní číslo z Moskvy roku 1967 ... roz.
s-46 To vytváří kontinuitu člověka, tyhle nepatrné věci.
s-47 O husím brku
s-48 Mám dva starobylé word-processory.
s-49 Jeden z roku 1917 a druhý z roku 1919.
s-50 Vlastnoručně jsem si je natřel jasnými, tropickými barvami.
s-51 Ale na psacím stroji píšu jen některé články.
s-52 Své romány píšu rukou, jen výjimečně něco naťukám rovnou do stroje.
s-53 Psát beletrii na počítači mi připadá velice zrádné.
s-54 Počítač enormní schopnost chrlit papír.
s-55 Rychlost literatury je něco jiného než rychlost stroje.
s-56 Pro psaní poezie je ideální husí brk.
s-57 Husí brk a poezie mají stejnou rychlost.
s-58 Básník, který píše verše na počítači, překračuje podle mne povolenou rychlost husího brku.
s-59 Ovšemže je práce s word-processorem pohodlnější, účelnější.
s-60 Ale literární proces vyžaduje určitou pomalost...
s-61 O poezii
s-62 Velice si vážím poezie.
s-63 Poezie uchovává intimní vědomí světa.
s-64 Je v velká síla pravdy, protože působí jako protisíla - stále přežívá v ničivých orgiích masmédií, zvláště televize.
s-65 Síla poezie spočívá v tom, že , co je život, že uchovává legitimní vědomí života.
s-66 Stále je nejjistějším dokladem a zprávou o životě, o lásce, o smrti, o víře a touze, o metafyzickém strachu, o složitosti lidské existence.
s-67 Pro mne poezie nepřestává být, čím kdysi byla - nejvyšší vědou.
s-68 A navíc je i nejskvělejší laboratoří jazyka.
s-69 Z pak čerpají výrazové prostředky další literární žánry - a například próza takového Hermanna Brocha nebo Jorge Luise Borgese dosahuje stejných vrcholů jako nejvyšší poezie.
s-70 Mám-li mluvit o sobě, i jsem se snažil ve svých třech románech stvořit básnický jazyk, abych objevil nový prostor, jiný, než je pouhé vyprávění nebo tlumočení historického textu.
s-71 Snažil jsem se odhalit poetickou podstatu určité historické skutečnosti.
s-72 Vytvořit jazyk, který by historii vyprávěl jinak.
s-73 O literatuře a tajných láskách
s-74 Podle mne by literatura měla být něco marginálního, tak trochu na okraji, jako láska.
s-75 V chodu společnosti je láska něco marginálního.
s-76 Například muž, který pracuje v nějakém velkém podniku, se zakouká do sekretářky ve stejném podniku a začnou se scházet v nějaké kavárničce stranou od toho úřadu.
s-77 Potom, jak jde čas, najdou si pro schůzky nějaký malý diskrétní hotel stranou na kraji města.
s-78 Tady tráví ukradené marginální hodiny, ale ty jsou obecně nejlepšími, nejplnějšími hodinami našeho života.
s-79 Asi jako v dětství: nejlepší a nejplnější čas byl ten, kdy jsme byli za školou, kdy jsme neseděli ve školní lavici.
s-80 Hodiny v zahradách, hodiny na výpravách a průzkumech půd starých domů a zavřených komnat.
s-81 Hodiny, kdy jsme unikali z domu do ulic - dotknout se mystéria města...
s-82 To nejdůležitější v našem životě je vždycky tangenta, místo doteku.
s-83 Právě v tomto styčném bodu žije literatura.
s-84 V setkání citů... v ohnisku i na marginálním okraji historie a každodenního života.
s-85 Evita: o právě dokončeném románu (Faktografická vsuvka: Juan Domingo Perón (1895 - 1974), argentinský politik, generál a prezident.
s-86 Na vrcholu slávy v letech 1946 - 1955 byl autoritativním vůdcem a zároveň populistickým představitelem svérázného sociálního reformismu.
s-87 Jeho žena Eva Perónová se stala pro své charisma a charitativní aktivity idolem Argentiny a fenoménem, jenž přerostl hranice státu.
s-88 Zemřela ve třiatřiceti letech.)
s-89 Na román-biografii Evity Perónové jsem myslel řadu let.
s-90 Mluvil jsem s lidmi, kteří ji osobně znali, zvláště v tom neznámém období života, kdy byla herečkou.
s-91 Byla to velká, výjimečná, zvláštní žena.
s-92 V krátkém čase, jenž byl vyměřen, prožila tři životy.
s-93 Herečka, umělkyně, žena politiky a moci a zároveň člověk s absolutním odporem k moci.
s-94 Její snaha porozumět a pomáhat prostým lidem měla religiózní rozměr, avšak zcela laický, od sebe oproštěný, a přitom naplňující celý její život.
s-95 Pracovala dvacet hodin denně, stále byla ve styku s lidmi a jejích 35 tajemníků odepisovalo ve dne v noci ve třech směnách na dopisy a nejneočekávanější žádosti.
s-96 Někdo ji prosil, aby mu obstarala zubní můstek, jiný chtěl berle, místo v úřadě, cokoli si můžete představit.
s-97 Evita totiž pochopila, že vláda jejího muže tíhne k moci a skutečná realita země je na okraji Perónova zájmu.
s-98 Proto se také zasazovala o práva žen.
s-99 To bylo v Latinské Americe něco naprosto revolučního!
s-100 Dokonce se podařilo prosadit volební právo žen ve stejné době, kdy k tomu došlo ve Francii a v Anglii.

Text viewDownload CoNNL-U