| s-1
|
Růžová
bublina
|
| s-2
|
Vybrané
kapitoly
z
dějin
žvýkačky
|
| s-3
|
Daniel
Kumermann
|
| s-4
|
Který
čuně
zase?!
|
| s-5
|
Řev
rázu
spíše
symbolického:
|
| s-6
|
Ten,
kdo
křičí,
se
totiž
neptá.
|
| s-7
|
Dobře
ví,
o
koho
jde.
|
| s-8
|
Stejně
tak
si
je
i
adresát
výtky
podle
ostrosti
a
výšky
tónu
okamžitě
jist
nejen
tím,
že
jde
o
něj,
ale
i
tím,
co
skandál
vyvolalo.
|
| s-9
|
Jeho
milovaný
kousek
žvýkací
gumy,
který
si
tak
pečlivě
odložil
na
spodek
desky
stolu,
se
stal
kořistí
nepřítele
a
asi
jej
čeká
potupný
konec
v
odpadním
koši.
|
| s-10
|
Že
by
šel
ještě
vyndat?
|
| s-11
|
Ale
ne,
to
už
není
ono...
|
| s-12
|
Scéna
číslo
dvě:
Kráva
patří
do
chlíva.
|
| s-13
|
Lidi
nežvýkají,
to
jenom
krávy.
|
| s-14
|
Tak
si
miláčku
laskavě
rozmysli,
jestli
chceš
patřit
do
téhle
třídy,
nebo
se
radši
postěhuješ
do
chlíva?
|
| s-15
|
Opravdu
volba!
|
| s-16
|
Autorka
nekompromisních
slov
se
nad
miláčkem
obludně
tyčí
a
on
si
může
být
zcela
jist,
že
kdyby
odpověděl
po
pravdě,
skončil
by
s
poznámkou
v
žákovské
knížce.
|
| s-17
|
Nezbývá
tedy
než
se
opět
pokořit
a
až
na
dno
duše
ukrýt
vzdor
spolu
s
vírou,
že
pravda
jednou
zvítězit
musí.
|
| s-18
|
Již
staří
Řekové...
|
| s-19
|
Ano,
pravda.
|
| s-20
|
Pravda
o
tom,
že
žvýkání
pro
žvýkání
bylo
odjakživa
činností
veskrze
lidskou
-
kam
paměť
lidského
rodu
sahá.
|
| s-21
|
Začněme
co
nejtradičněji:
Již
staří
Řekové...
|
| s-22
|
Filozofovali,
řešili
geometrické
úlohy,
bojovali
s
bohy
i
mezi
sebou
navzájem.
|
| s-23
|
To
vše
a
mnohé
jiné
nás
škola
s
radostí
naučí.
|
| s-24
|
Se
stejnou
radostí
však
zamlčí,
že
Řekové
často
a
s
oblibou
žvýkali
kousky
ztuhlé
mízy
mastikového
keře
(pistacia
lenticus),
který
se
pěstuje
především
na
ostrově
Chios.
|
| s-25
|
Známý
antický
lékař
a
botanik
Dioscorides
psal
v
prvním
století
našeho
letopočtu
obsáhle
o
léčebném
a
hygienickém
účinku
žvýkání.
|
| s-26
|
Pro
historii
žvýkací
gumy,
jak
ji
známe
dnes,
se
však
musíme
přenést
na
jiný
kontinent.
|
| s-27
|
Keř,
kterého
si
Kolumbus
na
ostrově
Santo
Domingo
povšiml,
je
příbuzným
řecké
mastiky
a
jeho
mízu
místní
Indiáni
používali
stejně
jako
Řekové.
|
| s-28
|
Zatímco
karibští
Indiáni
strčili
do
úst
kousek
surové
gumy
v
té
podobě,
jak
jej
utrhli
od
kůry,
Mayové
na
poloostrově
Yucatán
přivedli
žvýkání
na
vyšší
úroveň.
|
| s-29
|
Mízu
stromu
sapodilla
(achras
sapota)
sklízeli
a
upravovali
systémem,
který
se
používá
dodnes.
|
| s-30
|
Kůru
stromu
nařízli
do
tvaru
písmene
v
a
do
špičky
řezu
umístili
nádobu,
do
níž
šťáva
ukapávala.
|
| s-31
|
Získanou
mléčnou
gumovitou
látku
pak
čistili,
vařili.
|
| s-32
|
Teprve
výsledný
substrát
byl
hoden
žvýkání.
|
| s-33
|
Zrodila
se
žvýkačka
|
| s-34
|
Významnou
roli
v
dějinách
žvýkačky
sehrál
mexický
diktátor
Antonio
Lopez
de
Santa
Anna.
|
| s-35
|
Poté,
co
byl
v
roce
1845
jako
prezident
svržen
a
na
deset
let
vypovězen
na
Kubu,
vydal
se
do
New
Yorku
s
jedinou
myšlenkou
-
získat
zpět
vládu
nad
Mexikem.
|
| s-36
|
K
tomu
jsou
ovšem
zapotřebí
peníze,
spousty
peněz.
|
| s-37
|
Jednou
z
nejžádanějších
komodit
na
světě
byl
v
té
době
kaučuk,
kterého
nebylo
dost
a
dovážel
se
z
daleka.
|
| s-38
|
Tak
jako
každý
Mexičan,
i
Santa
Anna
znal
a
občas
žvýkal
mízu
sapodilly
zvanou
chicle
(prý
z
mayského
slova
tsictle),
a
tak
se
zrodil
nápad
pokusit
se
z
chicle
udělat
náhražku
kaučuku.
|
| s-39
|
Právě
v
té
době
přihrála
náhoda
Santa
Annovi
do
cesty
Thomase
Adamse,
fotografa
a
především
vynálezce
všeho
druhu.
|
| s-40
|
Oba
si
okamžitě
padli
do
oka
a
dohoda
byla
jistá:
|
| s-41
|
Santa
Anna
má
chicle
(zanedlouho
jí
nechal
do
New
Yorku
přivézt
celou
tunu)
a
Adams
technické
schopnosti.
|
| s-42
|
Asi
rok
se
Adams
a
jeho
nejstarší
syn
snažili
-
chicle
vařili,
čistili,
přidávali
množství
různých
látek
a
míchali
s
pravým
kaučukem.
|
| s-43
|
Vše
s
nulovým
výsledkem.
|
| s-44
|
Když
asi
po
roce
své
úsilí
vzdali,
rozhodl
se
Adams,
že
vše,
co
mu
z
chicle
ještě
zbylo,
hodí
do
řeky.
|
| s-45
|
Psal
se
rok
1869
a
do
hry
vstoupila
další
náhoda:
|
| s-46
|
Thomas
Adams
vstoupil
do
drogistického
obchodu
na
rohu
Broadwaye
a
Chambersovy
ulice
a
spolu
s
ním
tam
byla
i
malá
holčička,
která
požádala
o
žvýkací
gumu
za
jednu
penci.
|
| s-47
|
V
tom
okamžiku
se
Adamsovi
zúročily
roky
vynalézání.
|
| s-48
|
Vzpomněl
si
totiž,
jak
Santa
Anna
čas
od
času
uloupl
kus
gumy,
strčil
do
pusy
a
žvýkal.
|
| s-49
|
Vyptal
se
proto
prodavače,
co
to
vlastně
děvče
chtělo.
|
| s-50
|
Byl
to
parafin
značky
White
Mountain,
jehož
žvýkaní
prý
žádné
veliké
potěšení
nepůsobí.
|
| s-51
|
Tehdy
se
zrodila
skutečná
žvýkací
guma.
|
| s-52
|
Dvě
stovky
kuliček
|
| s-53
|
Adams
se
vrátil
domů
a
ještě
tentýž
večer
vyrobil
se
svými
čtyřmi
syny
dvě
stovky
gumových
kuliček
bělošedavé
barvy.
|
| s-54
|
Druhý
den
je
vzal
ke
svému
příteli
drogistovi
z
Jersey
City
s
tím,
že
by
mu
mohly
vydržet
na
pár
měsíců.
|
| s-55
|
Nevydržely,
celá
dávka
se
při
ceně
dvě
kuličky
za
cent
vyprodala
během
dopoledne.
|
| s-56
|
Adamsova
rodina
dala
dohromady
své
veškeré
jmění
-
podle
některých
zdrojů
35,
podle
jiných
55
dolarů
-
a
zrodil
se
žvýkačkový
průmysl.
|
| s-57
|
Když
o
deset
let
později
obrátil
ke
gumě
pozornost
louisvilleský
lékárník
John
Colgan,
existovala
již
řada
žvýkačkových
milionářů
(mezi
nimi
Adams).
|
| s-58
|
Přesto
však
byly
dveře
pro
zlepšovatele
otevřeny
dokořán,
většina
gumy
byla
stále
ještě
jen
povrchově
oslazený
či
ochucený
kousek
chicle.
|
| s-59
|
Colgan
použil
aromatický
balzám
ze
stromu
tolu,
který
sloužil
jako
základ
sirupů
proti
kašli,
a
smíchal
jej
z
gumou.
|
| s-60
|
Výsledek,
který
dostal
obchodní
jméno
Taffy
Tolu
se
ujal
okamžitě,
Colgan
zavřel
lékárnu
a
během
krátké
doby
se
přidal
k
milionářskému
klubu.
|
| s-61
|
Vousáč
místo
vepříka
|
| s-62
|
Podobnou
cestu
nastoupil
v
roce
1881
jiný
lékárník
Edward
E.
Beeman
z
Clevelandu.
|
| s-63
|
Nejen
to.
|
| s-64
|
Jako
první
pozdvihl
dosud
jen
předmět
zábavy
na
vyšší
rovinu.
|
| s-65
|
Svou
předchozí
úspěšnou
praxi
postavil
na
pepsinovém
prášku,
který
zlepšoval
zažívání
a
který
sám
objevil.
|
| s-66
|
Ještě
úspěšnější
kariéru
výrobce
žvýkaček
založil
na
přidávání
pepsinového
prášku
do
gumy.
|
| s-67
|
Jeho
výrobek
se
však
skutečně
rozšířil
až
v
okamžiku,
kdy
nahradil
obrázek
vepříka
na
obalu
vlastní
důstojnou
vousatou
tváří.
|
| s-68
|
Díky
tomu
se
stal
jedním
z
nejznámějších
lidí
Ameriky.
|
| s-69
|
Tehdy
došlo
ve
stejném
městě
k
podstatnému
technickému
průlomu:
|
| s-70
|
William
J.
White,
obchodník
s
popcornem,
vyřešil
problém,
jak
do
chicle
dostat
libovolnou
příchuť
a
především
jak
ji
v
ní
udržet.
|
| s-71
|
Zjistil,
že
se
guma
dobře
váže
s
kukuřičným
sirupem,
který
je
schopen
absorbovat
prakticky
jakoukoliv
chuťovou
esenci.
|
| s-72
|
První,
kterou
on
sám
přivedl
na
trh,
byla
peprmintová.
|
| s-73
|
V
rámci
reklamní
kampaně
předal
osobně
každému
členu
washingtonského
Kongresu
jednu
krabici
své
gumy
značky
Yucatan.
|
| s-74
|
Tak
se
mu
tam
zalíbilo,
že
o
něco
později
do
Kongresu
sám
úspěšně
kandidoval.
|
| s-75
|
Jeho
postavení
mu
při
pozdější
návštěvě
Velké
Británie
umožnilo
audienci
u
krále
Edwarda
VII.
|
| s-76
|
I
král
dostal
svou
krabici
gumy
a
nádavkem
i
doslova
trhoveckou
prezentaci.
|
| s-77
|
Samozřejmě,
že
novinové
zprávy
o
králi
s
krabicí
gumy
byly
reklamou
k
nezaplacení.
|
| s-78
|
I
když
konzervativní
Anglie
jeho
čin
odsoudila,
guma
se
zde
chytila
a
Británie
se
pro
žvýkačku
stala
bránou
do
Evropy.
|
| s-79
|
Pokusy
a
omyly
|
| s-80
|
Ještě
jeden
milník
si
zaslouží
zmínku
-
zrod
bublinové
žvýkačky.
|
| s-81
|
Objevila
se
v
roce
1906,
kdy
Frank
Henry
Fleer
vyrobil
první
syntetickou
gumovou
bázi,
která
umožnila
vyfouknout
bublinu.
|
| s-82
|
Vyfouknout
ano.
|
| s-83
|
Co
však
následovalo,
bylo
neštěstí.
|
| s-84
|
Bublina
totiž
snadno
praskla
a
guma
byla
velice
lepkavá
-
k
dětskému
obličeji
lnula
takřka
dokonale.
|
| s-85
|
Trvalo
to
až
do
roku
1928,
než
se
tento
problém
podařilo
překonat.
|
| s-86
|
Mladý
účetní
z
Fleerovy
firmy
Walter
Diemer,
inspirován
svým
šéfem,
míchal
ve
volném
čase
gumu
s
rozmanitými
ingrediencemi
metodou
pokusu
a
omylu
(jeho
znalosti
chemie
byly
nulové).
|
| s-87
|
Trvalo
mu
čtyři
měsíce,
než
svůj
objev
dokázal
stabilizovat
tak,
že
byl
průmyslově
použitelný.
|
| s-88
|
V
den,
kdy
svůj
výrobek
představil
vedení
podniku,
měl
k
dispozici
pouze
růžovou
potravinářskou
barvu.
|
| s-89
|
Takže
dnes
nejcharakterističtější
žvýkačková
barva
je
ryzí
náhodou.
|
| s-90
|
Kráva
nebo
drak?
|
| s-91
|
Koncem
roku
1928
byly
tedy
položeny
všechny
základy
současné
světové
žvýkačkové
produkce
-
vlastní
gumu
dnes
nevyrábějí
jen
některé
z
nejmenších
státečků
světa;
|
| s-92
|
případně
ty,
v
nichž
je
žvýkačka
chápána
jako
ideologická
diverze.
|
| s-93
|
Všechny
technologické
změny
od
té
doby
jsou
již
jen
menší
úpravy.
|
| s-94
|
Nutno
zdůraznit
slovo
technologické.
|
| s-95
|
Změny
struktury
trhu,
které
přicházejí
jako
odpověď
na
konkrétní
společenskou
objednávku,
bývají
totiž
často
významné.
|
| s-96
|
Jde
především
o
zdravotní
(či
pseudozdravotní)
námitky
proti
žvýkání.
|
| s-97
|
Tento
boj
začal
již
počátkem
století
značkou
Dentyne.
|
| s-98
|
Tehdy
ještě
obsahovala
malé
množství
cukru,
v
současnosti
tatáž
guma
nemá
cukr
žádný.
|
| s-99
|
Mnohé
dnešní
žvýkačky
obsahující
cukr
mívají
i
přídavek
uhličitanu
vápenatého,
který
neutralizuje
ústní
kyseliny.
|
| s-100
|
Máte
problémy
s
plombami,
žádný
problém,
řada
firem
již
vyrábí
nepřilnavou
gumu.
|