| s-1
|
Šlechta
|
| s-2
|
Co
to
je,
když
se
řekne
Jiří
Hanák
|
| s-3
|
Vznícení
husitští
robotězové
kladli
římským
jednuškám
lstivou,
avšak
nikterak
hloupou
otázku:
kde
byl
šlechtic
(biskup),
když
Adam
oral
a
Eva
předla?
|
| s-4
|
Na
to
se
odpovědět
nedalo
jinak,
než
jediným
slovem:
nikde!
|
| s-5
|
Šlechtic
i
biskup
byli
totiž
nálezkem
lidským,
v
Bibli
se
pro
jejich
existenci
žádná
opora
najít
nedala.
|
| s-6
|
Pro
ozbrojeného
českého
sedláka
dvacátých
let
patnáctého
století
byla
Bible
skálopevnějším
kánonem,
než
pro
komunisty
dvacátého
století
Kapitál.
|
| s-7
|
Avšak
kde
opravdu
byl
šlechtic,
kde
se
vzal?
|
| s-8
|
Přichází
na
scénu
v
okamžiku,
kdy
si
první
člověk
ohrazuje
klacíkem
kus
půdy
a
vyslovuje
magické
zaklínadlo:
to
je
moje!
|
| s-9
|
Kdo
půdu
udržel,
stal
se
praotcem
šlechtického
rodu.
|
| s-10
|
Protože
kdo
držel
půdu,
byl
svobodný.
|
| s-11
|
Ostatní
drželi
hrubé
a
nádenické
práce.
|
| s-12
|
Mezi
svobodnými
byli
nejbohatší
i
nejurozenějšími.
|
| s-13
|
Oni
i
členové
jejich
rodu
byli
proto
privilegovaní
-
tak
vznikala
šlechta
rodová.
|
| s-14
|
Šlechtictví
služebné
se
dalo
získat
rychleji:
za
služby
panovníkovi,
za
dvorskou
službu.
|
| s-15
|
Takový
člověk
nedostával
plat,
byl
odměňován
půdou.
|
| s-16
|
A
kdo
byl
bohat
půdou,
byl
bohat
i
urozeností,
jak
jinak.
|
| s-17
|
Ovšem
byl
šlechtic
a
šlechtic:
vysoké
dvorské
úřady
plus
ohromné
latifundie
činily
ze
šlechtice
pána.
|
| s-18
|
Mnohem
níže
stáli
vladykové:
chudší
a
méně,
to
jest
kratší
dobu,
urození.
|
| s-19
|
Zlatou
dobou
pro
šlechtice
jakéhokoliv
ranku
bývávaly
boje
o
trůn.
|
| s-20
|
Jednak
proto,
že
mohli
svobodně
loupit
a
krást
tak
dlouho,
pokud
se
spor
nerozřešil.
|
| s-21
|
Z
těch
dob
známe
moudrost,
krvavě
podloženou
zkušenostmi
lidí
neurozených:
lepší
špatný
král
než
žádný
král!
|
| s-22
|
Šlechta
vítala
spory
o
trůn
také
proto,
že
to
byla
ideální
příležitost
pro
omezování
královské
moci
-
za
protislužby.
|
| s-23
|
Postupně
se
šlechta
vzdávala
hospodaření
na
půdě
ve
vlastní
režii
a
snila
o
životě,
placeném
pozemkovou
rentou.
|
| s-24
|
Proto
podporovala
v
Čechách
německou
kolonizaci.
|
| s-25
|
Přitom
se
současně
poněmčovala,
neboť
přebírala
nesporně
vyšší
kulturu
německou,
dnešními
slovy
evropskou.
|
| s-26
|
Pozoruhodný
obrat
v
tomto
směru
nastal
ve
století
čtrnáctém.
|
| s-27
|
Královská
moc
se
stále
více
začínala
opírat
o
města,
a
ta
byla
do
značné
míry
německá.
|
| s-28
|
Nevraživost
šlechty
na
tyto
praktiky
vedla
paradoxně
k
jejímu
zpětnému
národnímu
uvědomování.
|
| s-29
|
Vzpomeňme
na
kroniku
tak
řečeného
Dalimila,
ostře
protiněmecky
zahrocenou.
|
| s-30
|
Aby
se
udržel
apartheid
mezi
vysokou
a
nízkou
šlechtou,
byly
přijaty
dva
organizační
řády.
|
| s-31
|
V
roce
1501
o
přijímání
do
stavu
panského,
v
roce
1564
o
přijímání
do
stavu
vladyckého.
|
| s-32
|
Kdo
se
chtěl
stát
pánem,
musel
prokázat
nejméně
čtyři
generace
stavu
vladyckého.
|
| s-33
|
A
kdo
dostal
čerstvý
erb
od
krále,
musel
tři
generace
prožít
ve
stavu
panošském.
|
| s-34
|
Teprve
potom
si
mohl
zažádat
o
přijetí
mezi
vladyky.
|
| s-35
|
V
době
českého
národního
obrození
se
šlechta
nemalou
mírou
zasloužila
o
kulturní
rozvoj
v
Čechách
a
vůbec
nevadilo,
že
byla
jazykově
většinou
německá.
|
| s-36
|
Odcizování
začalo
po
roce
1848.
|
| s-37
|
Revoluce
přece
jenom
ve
standardní
duševní
výbavě
urozeného
člověka
těžko
hledá
místo.
|
| s-38
|
V
době
vrcholícího
boje
o
české
státní
právo
v
poslední
třetině
minulého
století
se
česká
šlechta
rozdělila
na
dvě
části:
na
historickou
v
čele
s
hrabětem
Jindřichem
Clam-Martinicem
a
na
část
ústaváckou,
která
šla
s
Vídní.
|
| s-39
|
Po
ztroskotání
snah
o
trializaci
(přesněji:
o
subdualizaci)
habsburské
monarchie
většina
šlechty
od
českého
národa
odpadla
vůbec.
|
| s-40
|
Definitivně
ho
opustila
za
první
světové
války.
|
| s-41
|
14.listopadu
1918
bylo
šlechtictví
v
Československé
republice
zákonem
zrušeno.
|