| s-4
|
Hřbitov
Novoděvičí
je
památný.
|
| s-5
|
Jsou
tu
pohřbeny
významné
osobnosti
zvláště
z
19.
století.
|
| s-6
|
A
právě
zde
na
tomto
hřbitově
jsme
byli
svědky
něčeho
nečekaného,
co
se
zapsalo
do
našeho
vědomí.
|
| s-7
|
Průvodkyně
nás
zavedla
k
hrobu
Nikity
Sergejeviče
Chruščova,
který
vystřídal
Stalina
a
přispěl
k
odeznění
jeho
kultu
a
oddechu
země.
|
| s-8
|
Chruščov
nebyl
pohřben
u
kremelské
zdi,
ale
zde,
a
jeho
hrob
se
hrobem
skoro
ani
nedal
nazvat.
|
| s-9
|
Byla
to
holá
zem
bez
kousku
trávy,
skoro
blátivá
a
zároveň
vyprahlá,
obehnaná
neohoblovanými
zednickými
prkny,
a
místo
desky
a
pomníku
tam
visel
na
kusu
dřeva
ručně
psaný
nápis
N.
S.
Chruščov,
rok
smrti
1971
a
na
něm
kus
promoklého
celofánu.
|
| s-10
|
Tohle
tedy
bylo
v
roce
1972.
|
| s-11
|
Průvodkyně
to
omlouvala
tím,
že
je
to
jen
provizorium,
že
se
řádný
hrob
připravuje,
ale
nebožtík
tu
v
tomto
příkopě
ležel
už
dva
roky
a
lepší
hrob
nebyl
pořízen
dosud.
|
| s-12
|
Sic
transit
gloria
mundi.
|
| s-13
|
Tak
pomíjí
sláva
světa...
|
| s-14
|
To
ostatně
platilo
stejně
i
o
Stalinovi.
|
| s-15
|
Rušná
léta
1968/9
|
| s-16
|
Připomenu,
že
po
vstupu
vojsk
SSSR
21.
srpna
1968
na
naše
území
jsem
se
zdržel
(vraceje
se
z
jugoslávských
prázdnin)
ve
Vídni.
|
| s-17
|
Ale
ani
odtud
jsem
se
přímo
nevracel
do
Prahy,
nýbrž
jsem
jel
do
Mnichova.
|
| s-18
|
Cestování
se
značně
uvolnilo
až
do
podzimu
1969,
kdy
začal
být
omezen
výjezd
našich
občanů
do
zahraničí.
|
| s-19
|
V
roce
1968
po
sovětské
okupaci
dávaly
zahraniční
orgány
do
našich
pasů
vstupní
víza
automaticky
bez
písemných
žádostí.
|
| s-20
|
Stačilo
jen
razítko
na
hranicích,
celní
kontroly
jejich
orgány
nedělaly,
náš
pas
-
tedy
to,
že
jsme
z
Československa,
byla
sama
o
sobě
průkazná
vizitka
a
vstup
na
jejich
území
(a
stejně
tak
i
na
další)
byl
hladký.
|
| s-21
|
Vzpomínám
na
takzvané
zelené
hranice
zcela
bezbariérové
a
na
dosud
nevídanou
blahovůli
zahraničních
a
našich
celních
a
policejních
orgánů
už
na
jaře
1968,
tedy
ještě
chvíli
před
záborem,
kdy
jsme
jeli
autem
na
výlet
do
Západního
Německa
s
Hankou
Bělohradskou
a
Dušanem
Hamšíkem.
|
| s-22
|
V
nějakém
městečku
za
Schirndingem,
snad
v
Marktredwitzu,
jsem
si
koupil
vynikající
umělé
květiny,
jaké
se
u
nás
neviděly,
také
pětatřiceticentimetrovou
opici,
huňatou,
milou
a
pár
podobných
i
komických
drobností
jiných.
|
| s-23
|
Naši
celníci
už
nás
čekali,
viděli
nás,
jak
vyjíždíme
od
Němců,
zastavili
jsme,
dali
štempl
a
měli
jsme
jet
dál.
|
| s-24
|
Ale
tu
H.
Bělohradská
vystoupila
a
podněcovala
celníka
(stál
tam
ještě
se
svým
kolegou),
aby
otevřeli
kufr.
|
| s-25
|
Že
to,
co
vezeme,
musí
vidět.
|
| s-26
|
A
tak
celník
chtě
nechtě
si
dal
kufr
otevřít.
|
| s-27
|
Na
vrchu
ležely
ony
květiny,
různé
hračkovité
hlouposti
a
ona
opice.
|
| s-28
|
Byla
z
toho
velká
psina
a
smích.
|
| s-29
|
Celník
mi
řekl:
Ať
vám
ty
květiny
nikdy
nezvadnou...
a
opice
ať
se
u
vás
furt
usmívá...
|
| s-30
|
V
podvečer
jsme
v
pořádku
dojeli
do
Plzně
a
tam
jsme
se
stavěli
na
večeři
v
dobré
pohostinné
restauraci
naproti
městskému
muzeu
a
výtečně
se
tam
najedli...
|
| s-31
|
Nuže
tedy,
po
srpnovém
příchodu
sovětských
vojsk
jsem
jel
do
Mnichova.
|
| s-32
|
Před
čtyřmi
lety
mi
tam
vyšla
má
první
kniha
Pan
Theodor
Mundstock
a
v
roce
1967
třetí,
román
Variace
pro
temnou
strunu
v
nakladatelství
Biederstein
či
tamtéž
s
názvem
C.
H.
Beck
Verlag.
|
| s-33
|
V
tomto
nakladatelství
prominentním
jsem
získal
velmi
dobré
přátele.
|
| s-34
|
Mimoto
už
ve
Vídni
těsně
po
okupaci
vznikla
snaha
pomoci
mi
ze
strany
barona
Aventina,
s
nímž
jsem
se
osobně
neznal,
ale
on
mě
ano,
právě
z
mnichovských
vydání
mých
knih,
a
obdobně
se
přihlásil
známý
švýcarský
spisovatel
a
dramatik
Friedrich
Dürrenmatt,
který
mi
dal
vědět,
že
mi
poskytne
asyl
ve
své
švýcarské
vile.
|
| s-35
|
Ani
s
ním
jsem
se
osobně
neznal,
byť
jsem
o
něm
jako
autorovi
dobře
věděl.
|
| s-36
|
Byly
to
krásné
a
upřímně
míněné
nabídky,
ne
pouhá
gesta,
za
což
jsem
byl
jistě
vděčen,
ale
nikdy
jsem
jich
nevyužil.
|
| s-37
|
Má
cesta
do
Mnichova
směřovala
k
Leonhardu
Reinischovi,
čelnému
pracovníku
bavorského
rozhlasu.
|
| s-38
|
Seznámili
jsme
se
na
Slovensku
v
roce
1967,
kdy
tam
jel
na
spisovatelské
sympozium
z
Bayrischer
Rundfunk.
|
| s-39
|
Pocházel
ze
Sudet,
po
válce
byl
v
odsunu
Němců
a
uměl
i
víceméně
česky.
|
| s-40
|
Bydlil
u
Mnichova
v
Ottobrunnu,
z
obvodu
to
bylo
dvanáct
kilometrů
a
jezdil
tam
autobus.
|
| s-41
|
Na
posezení
a
debatu
s
Leonhardem
býval
čas
večer,
když
se
vrátil
z
mnichovského
rozhlasu,
děti
se
odebraly
k
spánku
a
v
domě
byl
klid.
|
| s-42
|
Na
stůl
přinášel
kuchyni
studenou,
chlebíčky,
uzeniny,
šunku
a
západoněmecké
sýry
mnoha
druhů
a
zde
jsem
žasl
nad
jejich
kvalitou,
kterou
jsem
z
domova
nepředpokládal.
|
| s-43
|
Ale
přitom
hostitel
otevíral
láhve
alkoholu.
|
| s-44
|
Byla
to
vína
a
německé
alkoholy
tvrdé.
|
| s-45
|
Měl
je
rád.
|
| s-46
|
Při
tlumeném
světle
přicházela
na
přetřes
politická
situace
u
nás
doma.
|
| s-47
|
Byl
vzdělaný
politolog
a
viděl
ji
pesimisticky.
|
| s-48
|
Sovětům
z
hloubky
duše
nevěřil.
|
| s-49
|
***
V
Mnichově
jsou
muzea
a
galerie
se
vzácnými
obrazy,
částečně
(podle
času)
jsem
je
navštívil
a
zhlédl
překrásný
královský
zámek
Nymphenburg.
|
| s-50
|
A
tady
jsem
si
nemohl
nevzpomenout
na
Ludvíka
II.
|
| s-51
|
Král
Ludvík
II.
Bavorský
se
zapsal
do
dějin
druhé
polovice
minulého
století
způsobem
neobvykle
zvláštním.
|
| s-52
|
Byl
romantik,
velký
ctitel
Richarda
Wagnera,
který
si
dal
postavit
velmi
nákladný
zámek
Neuschwanstein
neméně
romantický
na
vrchu
a
skále
s
věžemi
a
zařídil
jej
s
největším
přepychem
a
s
patinou
tajemnosti.
|
| s-53
|
Rád
se
tam
uchyloval,
byl
tam
častěji
než
u
trůnu
v
Mnichově,
přijímal
tam
své
vyvolené
hosty
a
osobní
důvěrné
přátele
a
oblažoval
se
Wagnerovou
hudbou.
|
| s-54
|
Stýkal
se
v
přestrojení
nebo
bez
něho
s
mladými
venkovskými
synky
a
dcerkami
včetně
čeledínů
a
děveček
a
při
víně
a
pití
s
nimi
do
noci
hýřil,
aniž
se
viditelně
opil.
|
| s-55
|
Byl
v
tomto
lidu
oblíbený,
a
také
i
proto,
že
vynikal
krásou.
|
| s-56
|
Pouštění
žilou
královské
pokladně,
tyto
jeho
téměř
či
dost
prostopášné
styky
a
sklony
k
neběžnému
chování
nemohly
být
ovšem
královské
rodině
wittelsbašské
lhostejné
a
po
chuti.
|
| s-57
|
Mimoto
rod
se
promítl
ve
Vídni
v
rodině
habsburské.
|
| s-58
|
Ludvíkovou
tetou
se
stala
choť
císaře
Františka
Josefa,
císařovna
Alžběta,
vynikající
krásou
stejně
jako
její
bavorský
synovec,
avšak
ta
měla
Ludvíka
upřímně
ráda.
|
| s-59
|
Životní
styl
Ludvíkův
nepřestával
a
královská
rodina
začala
o
něm
uvažovat
z
hlediska
zdravotního.
|
| s-60
|
Dvorní
lékař
ho
důkladně
vyšetřil
po
interní
stránce,
neshledal
žádné
závady,
tělesný
organismus
byl
v
pořádku.
|
| s-61
|
Nadhodil
však
jeho
stav
duševní.
|
| s-62
|
Netýkal
se
královy
inteligence,
která
byla
mimořádně
vysoká.
|
| s-63
|
A
tak
byl
do
Mnichova
pozván
znamenitý
profesor
psychiatrie
z
berlínské
univerzity.
|
| s-64
|
Pobyl
na
dvoře
určitou
dobu,
aby
mohl
Ludvíka
pozorovat
a
zvažovat
jeho
diagnózu.
|
| s-65
|
Obdiv
Richarda
Wagnera
a
jeho
děl
z
německé
mytologie
uznal
u
Ludvíka
za
normální
projev
jeho
vkusu.
|
| s-66
|
Horší
to
bylo
s
jinými
složkami
jeho
chování
a
jednání.
|
| s-67
|
Předepsal
mu
uklidňující
a
tlumivé
léky.
|
| s-68
|
Údajně
to
nakonec
dopadlo
tak,
že
se
stal
jeho
osobním
ošetřovatelem
a
zároveň
i
nenápadným
dohližitelem.
|
| s-69
|
Ludvík
ho
zřejmě
dobře
snášel,
spřátelil
se
s
ním
a
chodili
na
procházky.
|
| s-70
|
Jednou
se
koupali
ve
Starnberském
jezeře,
jehož
část
patřila
k
oboře,
a
v
něm
se
roku
1886
i
se
svým
opatrovníkem
Ludvík
II.
Bavorský
utopil.
|
| s-71
|
Bylo
mu
41
let.
|
| s-72
|
Na
trůn
nastoupil
jako
mladík.
|
| s-73
|
Jeho
záhadná
a
tragická
smrt
zůstávala
neobjasněna.
|
| s-74
|
Na
břehu
Starnberského
jezera
u
místa
utonutí
byla
postavena
kaplička
s
královými
daty
narození,
vlády
a
smrti,
s
křížem
a
mramorovou
pamětní
deskou.
|
| s-75
|
Kapličku
jsem
jednou
navštívil
a
v
zahloubání
tam
poseděl...
|
| s-76
|
Jindy
jsem
se
sešel
u
L.
Reinische
v
Ottobrunnu
s
naším
spisovatelem
Otou
Filipem,
který
emigroval
do
Spolkové
republiky.
|
| s-77
|
Prožili
jsme
krásný
den
s
bohatou
večeří
ve
vile.
|
| s-78
|
Ale
tu
jsem
se
dozvěděl,
že
Otova
velmi
stará
matka
na
Moravě
zemřela.
|
| s-79
|
Nejenže
ji
nikdy
nesměl
navštívit,
ani
ona
jeho,
ale
naši
ho
nepustili
ani
na
její
pohřeb.
|
| s-80
|
Musím
zakončit
něčím
radostným.
|
| s-81
|
Kdykoliv
jsem
navštívil
Mnichov
nebo
jím
projížděl,
neopomněl
jsem
zajít
do
pověstné
mnichovské
pivnice
Bierbräukeller.
|
| s-82
|
Její
obrovská
hala,
kde
se
sedělo
u
dubových
stolů
a
bavorské
pivo
se
nalévalo
do
litrových
korbelů
s
příklopkami.
|
| s-83
|
Jídelní
list
byl
bohatý
na
zabíjačkové
pochoutky
a
masa,
dal
se
objednat
talíř,
kde
bylo
ode
všeho
něco,
jitrnička,
jelítko,
klobása
a
plátek
ovaru
nebo
větší
porce
zvlášť,
ke
všemu
byl
čerstvý
rohlík
nebo
chléb
a
křen
a
hořčice.
|
| s-84
|
S
pivem
to
bylo
výtečné.
|
| s-85
|
Ale
měli
tam
i
vepřové
a
hovězí
guláše,
pečeně
a
uzeniny.
|
| s-86
|
Vše
mělo
povahu
domácích
jídel
včetně
bramborových
nebo
houskových
knedlíků.
|
| s-87
|
Jídla
tam
byla
ještě
jiná,
například
smažený
kapr,
smažené
brambory
s
vejcem,
nadívané
papriky,
ptáčky,
zadělávané
skopové,
huspenina
(sulc),
a
hlavně
se
tam
dostalo
Alpelrösti,
jídlo
pro
chudé,
původně
jak
se
říkalo,
protože
je
laciné
a
dost
prosté,
ale
výtečně
chutná
i
bohatým.
|
| s-88
|
Původně
pochází
(aspoň
co
vím)
ze
Švýcar.
|
| s-89
|
Když
jsem
objevil
starý
matčin
recept
z
Vídně,
začal
jsem
si
Alpelrösti
dělat
doma
a
někdy
nabídl
i
hostům,
kteří
nešetřili
chválou.
|
| s-90
|
Nakrájejí
se
dva
rohlíky,
připraví
se
vývar
z
kostí
(u
nás
to
bylo
z
Masoxu),
ale
je
možno
dát
pár
kapek
Maggi,
hodí
se
do
horkého
mléka,
promíchá,
a
když
se
mléko
kratičce
povaří,
vše
se
odstaví
a
nechá
se
to
patnáct
minut.
|
| s-91
|
Dělá
se
to
v
kastrolu.
|
| s-92
|
Pak
se
rozšlehají
tři
menší
vejce,
rozdrtí
se
sýr
(já
užíval
Hermelínu,
ve
Švýcarech
nějaký
podobný
anebo
snad
strouhaný
ementál),
trochu
se
to
okoření
pepřem,
osolí
jen
střídmě,
a
dává
se
i
muškátový
květ.
|
| s-93
|
Na
pánvi,
nejlíp
kulaté,
se
rozehřeje
kousek
másla,
a
všechno
dohromady
na
pánev
vylejeme
a
pečeme,
až
to
nebude
tekuté
a
dá
se
to
krájet.
|
| s-94
|
Povrch
můžeme
přetřít
ještě
kapkou
rozpuštěného
másla.
|
| s-95
|
Rösti
je
pečený
do
zlatova,
vypadá
krásně
a
voní.
|
| s-96
|
Dá
se
pozorně
přemístit
na
mísu.
|
| s-97
|
Může
se
jíst
mírně
teplý
anebo
studený.
|
| s-98
|
Něco
k
němu
přikusovat,
například
salát
nebo
nějakou
jinou
ingredienci
(zeleninu,
okurku,
hořčici
a
podobně)
se
nedoporučuje.
|
| s-99
|
Bere
to
chuť
vlastní
pochoutce.
|
| s-100
|
Kdykoliv
jsem
do
této
obří
pivnice
vešel,
měl
jsem
nešťastný
pocit.
|
| s-101
|
Nikdy
jsem
totiž
nevěděl,
pro
která
jídla
se
z
této
bohaté
nabídky
rozhodovat.
|
| s-102
|
Vynikající
bylo
všechno.
|
| s-103
|
Cesta
do
Heidelberku
1969
|