| s-1
|
Veřejnost
není
zlá,
jenom
nepoučená
|
| s-2
|
K
tématu
pořadu
TV
NOVA
TABU
Zrak
za
bílou
hůl
byl
přizván
ke
konzultaci
jako
odborník
PhDr.
Oldřich
Čálek
|
| s-3
|
Kateřina
Hamrová,
dramaturgyně
pořadu,
TV
NOVA
|
| s-4
|
Každý
pátek
ve
večerních
hodinách
vysílá
TV
NOVA
pořad
TABU.
|
| s-5
|
Tabu
je
něco,
o
čem
se
nemluví,
a
tak
i
příběhy
lidí,
kteří
se
v
pořadu
představují,
jsou
z
nejrůznějších
důvodů
utajovány
až
do
chvíle,
kdy
se
odhodlají
vystoupit
veřejně.
|
| s-6
|
Mnohdy
se
diváci
ve
výpovědi
člověka
se
zdánlivě
banálním
osudem
dozvědí
překvapivé,
někdy
až
šokující
postřehy.
|
| s-7
|
Nejde
o
bulvární
hyenismus,
jak
by
se
možná
mohlo
na
první
pohled
zdát.
|
| s-8
|
Smyslem
celé
věci
je
hovořit
o
tabuizovaných
problémech
a
seznamovat
s
nimi
co
nejširší
veřejnost.
|
| s-9
|
To,
co
potkalo
dnes
jednoho,
může
se
zítra
stát
komukoli
z
nás
či
našeho
okolí.
|
| s-10
|
Týden
co
týden
se
na
této
stránce
budeme
zabývat
tím,
co
se
ve
vysílání
TABU
už
takříkajíc
nestihlo.
|
| s-11
|
Život
včerejšího
hosta
TABU
pana
Š.
se
změnil
během
jedné
vteřiny.
|
| s-12
|
Změnil
se
absolutně
a
od
základu.
|
| s-13
|
Pan
Š.
přišel
při
železničním
neštěstí
o
zrak.
|
| s-14
|
Srážku
nezavinil.
|
| s-15
|
Pan
Š.
ztratil
to
nejvzácnější,
co
je
pro
jiné
zcela
běžné.
|
| s-16
|
Po
zdlouhavé,
téměř
roční
léčbě
se
vrátil
do
rodiny.
|
| s-17
|
Ta
byla
pro
něj
vším.
|
| s-18
|
Spojením
se
světem,
i
těmi
nejbližšími,
kteří
věřili,
že
vše
bude
zase
v
pořádku.
|
| s-19
|
Přesto
se
pan
Š.
potácel
od
výčitek
k
depresím:
|
| s-20
|
Podle
lékařů
jste
sice
zdravý,
ale
rány
na
duši,
ty
se
vyléčit
nedají.
|
| s-21
|
Jiná
věc,
když
to
potká
staršího
člověka,
ale
v
mém
věku?
|
| s-22
|
Nikdy
se
s
tím
nesmířím.
|
| s-23
|
Od
myšlenky
vzít
si
život
odradila
pana
Š.
pouze
existence
manželky
a
nezaopatřených
dětí.
|
| s-24
|
Bílou
hůl,
která
se
stala
jeho
okem,
měl
při
první
vycházce
chuť
zahodit
kilometry
daleko.
|
| s-25
|
Dnes,
šest
a
půl
roku
po
úrazu,
se
cítí
psychicky
lépe,
ale
i
tak
tvrdí,
že
si
nikdy
nezvykne.
|
| s-26
|
Jako
odborník
byl
k
tomuto
lidskému
osudu
přizván
PhDr.
Oldřich
Čálek
z
Ústavu
pedagogických
a
psychologických
výzkumů
UK
v
Praze.
o
|
| s-27
|
Pane
doktore,
po
úrazu
je
větší
procento
těch,
kteří
zažívají
trauma,
nebo
těch,
kteří
se
dokáží
v
jiných
rovinách
vrátit
do
života?
|
| s-28
|
Těch,
kteří
to
dokáží
sami,
je
minimum.
|
| s-29
|
Pomoc
zvenčí
je
skutečně
nutná.
|
| s-30
|
Okolí
ji
samo
spontánně
málokdy
poskytne.
|
| s-31
|
Nevidomý
se
dostane
do
styku
s
rehabilitačními
pracovníky
buď
přímo
v
nemocnici,
nebo
když
přijde
domů.
|
| s-32
|
Ovšem
některé
rodiny
často
zrakově
postiženého
člověka
obklopí
a
izolují.
|
| s-33
|
Jednoduše
se
za
jeho
postižení
stydí
a
pod
pohrůžkou
porušování
lidských
práv
rehabilitačního
pracovníka
do
rodiny
nepustí.
|
| s-34
|
Bohužel,
dokonce
některé
odpovědné
úřední
orgány
nechtějí
rehabilitačním
pracovníkům
či
příslušným
centrům
sdělovat
jména
takto
postižených
osob.
|
| s-35
|
Označují
to
za
zasahování
do
soukromí
či
poskytování
informací
mimo
zákonný
rámec,
porušování
lidských
práv...
|
| s-36
|
Např.
ve
Spojených
státech
je
poskytování
podobných
údajů
běžné.
|
| s-37
|
Pokud
se
tak
nestane,
může
to
dotyčná
osoba
chápat
jako
porušení
lidských
práv,
mohou
nastat
i
soudní
komplikace.
|
| s-38
|
U
nás
se
stále
udržuje
tendence
nic
nesdělovat
v
souvislosti
se
zachováním
lékařského
tajemství.
o
|
| s-39
|
Kolik
organizací
pro
nevidomé
a
zrakově
postižené
u
nás
funguje?
|
| s-40
|
V
současné
době
fungují
dvě,
které
mají
v
okresech
své
pobočky.
|
| s-41
|
Ta
starší
se
jmenuje
Společnost
nevidomých
a
slabozrakých
a
je
to
takový
dědic
či
následovník
bývalého
Svazu
invalidů.
|
| s-42
|
Kromě
ní
byla
v
roce
1990
založena
Česká
unie
nevidomých
a
slabozrakých.
|
| s-43
|
Existuje
zde
určité
vzájemné
soupeření
a
řekl
bych,
že
často
právě
ke
škodě
nevidomých
a
slabozrakých.
o
|
| s-44
|
Kolika
procent
lidí
u
nás
se
problém
zrakového
postižení
týká?
|
| s-45
|
Evidence
neexistuje,
a
tak
si
to
dovolím
odhadnout
a
odstupňovat.
|
| s-46
|
Zcela
nevidomé
osoby
lze
počítat
na
stovky,
z
čehož
největší
počet
tvoří
lidé
ve
vyšším
věku,
ve
věkové
kategorii
nad
60,
70
let.
|
| s-47
|
Další
skupinu
tvoří
osoby
zcela
nevidomé
od
narození.
|
| s-48
|
Zde
odhady
hovoří
spíše
o
desítkách.
|
| s-49
|
Dále
existuje
skupina
osob
se
zbytky
zraku.
|
| s-50
|
Těch
jsou
řádově
tisíce
a
největší
skupinu
z
nich
tvoří
rovněž
osoby
v
pokročilém
věku.
|
| s-51
|
Další
skupinou
jsou
lidé
slabozrací.
|
| s-52
|
Ti
často
zůstávají
mimo
evidenci,
neboť
většinou
fungují
normálně
s
pomocí
silných
brýlí
či
dalších
speciálních
pomůcek.
|
| s-53
|
Dá
se
říci,
že
se
i
přes
své
ztížené
společenské
uplatnění
jaksi
ztratí
v
davu.
|
| s-54
|
Největším
nebezpečím
pro
tyto
osoby
je
možné
zhoršení
zdravotního
stavu.
|
| s-55
|
Organizovaných
osob
je
v
České
republice
asi
tak
10 000.
|
| s-56
|
Jsou
to
zejména
nevidomí
a
lidé
se
zbytky
zraku.
|
| s-57
|
Podle
výzkumů
ve
vyspělých
zemích
se
ukazuje,
že
lidí,
kteří
potřebují
speciální
služby,
je
daleko
víc.
|
| s-58
|
U
nás
by
tuto
skupinu
tvořilo
asi
tak
70 000
osob.
|
| s-59
|
Jsou
to
hlavně
starší
lidé
se
zbytky
zraku
a
slabozrací.
|
| s-60
|
Tato
skupina
stojí
úplně
mimo
a
má
tak
život
ještě
více
ztížený,
protože
mnozí
o
těchto
službách
ani
nevědí.
o
|
| s-61
|
Má
od
narození
nevidomý
člověk
větší
handicap
než
člověk,
který
ztratil
zrak
po
úrazu?
|
| s-62
|
Říkám
to
z
vlastní
zkušenosti:
vždycky
se
najde
záminka,
proč
se
nerozvíjet.
|
| s-63
|
U
lidí,
kteří
ztratili
zrak
později,
je
nebezpečí,
že
jim
vlastní
rodina
zabrání
v
samostatnosti.
|
| s-64
|
Pečuje
o
ně
a
určitým
způsobem
je
drží
mimo
svět,
v
rodinném
kruhu.
|
| s-65
|
Nepodrobí-li
se
nevidomý
člověk
rehabilitaci,
nezapojí-li
se
do
života,
je
to
způsob,
jak
utrpět
největší
újmu.
|
| s-66
|
Rovněž
záleží
na
individuálních
dispozicích.
|
| s-67
|
Na
společenskosti,
životní
motivaci,
v
neposlední
řadě
inteligenci,
úrovni
tělesného
zdraví.
|
| s-68
|
Rodina
může
nesmírně
pomoci,
anebo
naopak.
|
| s-69
|
U
člověka,
který
se
jako
nevidomý
narodí,
sehrává
rodina
opět
nejdůležitější
úlohu.
|
| s-70
|
Chtěl
bych
poznamenat,
že
pro
rodiče
nevidomého
dítěte
je
situace
maximálně
obtížná.
|
| s-71
|
Musíte
pochopit
i
ty,
kteří
ji
nezvládli.
|
| s-72
|
Představte
si
lidi
plné
života,
kteří
si
vysnívají,
jaké
budou
mít
dítě,
a
pak
najednou
přijde
něco
takového...
|
| s-73
|
Pokud
to
nezvládnou
a
dítě
správným
způsobem
nevedou,
tak
nakonec
třeba
ani
není
schopné
vychodit
zvláštní
školu
pro
nevidomé.
|
| s-74
|
Jestliže
se
ovšem
rodině
dostane
včas
speciální
poradenské
pomoci
a
rodiče
jsou
opravdu
dobří,
mají
nevidomé
děti
obrovskou
výhodu.
|
| s-75
|
Smyslové
orgány,
částečně
i
druh
inteligence,
psychické
schopnosti
či
paměť
se
u
nich
rozvíjí
tak,
že
jsou
tyto
schopnosti
skutečně
mimořádné.
|
| s-76
|
Není
to
ale
žádný
zázrak.
|
| s-77
|
Je
to
důsledek
toho,
že
mozkový
i
osobnostní
systém
se
rozvíjí
přiměřeně
dané
vadě.
|
| s-78
|
Vše
se
utváří
podle
prostředí,
podle
způsobu
existence.
|
| s-79
|
U
osleplého
člověka
není
tohle
tak
snadné
a
mladší
organismus
se
přizpůsobuje
lépe...
|
| s-80
|
Je
to
opět
individuální.
|
| s-81
|
Schopní
jedinci
nemají
takové
psychické
následky.
|
| s-82
|
Aby
mohl
nevidomý
člověk
vést
důstojný
život,
je
třeba
mu
poskytnout
určité
finanční,
ale
i
jiné
sociální
úlevy.
|
| s-83
|
Bohužel
dnes
existuje
jakási
nevstřícnost
ze
strany
legislativy.
o
|
| s-84
|
Jsou
díky
absenci
zrakového
smyslu
automaticky
posilovány
ostatní?
|
| s-85
|
Ne,
tento
proces
není
automatický.
|
| s-86
|
Absencí
jednoho
smyslu
jsou
ve
zvýšené
činnosti
ostatní,
a
tím
se
posilují.
|
| s-87
|
Sluch,
hmat,
tzv.
pohybový
smysl
a
paměť,
pozornost
a
logika
se
dají
oživit,
kultivovat.
o
|
| s-88
|
Který
ze
smyslů
je
pro
nevidomého
nejdůležitější?
|
| s-89
|
Záleží
na
druhu
činnosti.
|
| s-90
|
Ve
styku
s
lidmi
je
to
sluch
a
řeč,
logika.
|
| s-91
|
Při
pohybových
aktivitách
je
to
především
hmat
a
kinestetika,
tedy
pohybový
smysl.
|
| s-92
|
U
člověka
se
zdravým
zrakem
je
vše
založeno
na
zrakově
pohybové
koordinaci.
|
| s-93
|
U
nevidomého
je
zrak
nahrazen
hmatem.
|
| s-94
|
Rovněž
sluchově
pohybová
koordinace
je
pro
nevidomé
velmi
důležitá.
o
|
| s-95
|
Jak
by
se
měla
taková
vzorová
rodina
k
osleplému
člověku
zachovat?
|
| s-96
|
Nevidomý
člověk
potřebuje
pocit,
že
má
pro
druhé
hodnotu.
|
| s-97
|
Pocit
vlastní
důstojnosti
a
pocit,
že
okolí
věří,
že
i
v
téhle
situaci
se
vše
zlepší.
|
| s-98
|
Ztráta
zraku
neznamená
ztrátu
samostatnosti.
|
| s-99
|
Mnozí
si
myslí,
že
je
morální
nevidomého
obsluhovat.
|
| s-100
|
Přesně
naopak.
|