s-104
|
Tím,
že
ztratil
zrak,
neztratil
osobnost,
neztratil
mozek.
|
s-105
|
Rodina
mnohdy
udělá
předčasné
závěry
na
základě
jediné
nehody.
|
s-106
|
Zvrhnutého
hrnečku
nebo
boule
na
čele.
|
s-107
|
U
zrakově
postižených
od
narození
je
opět
klíčové
poradenství.
|
s-108
|
Aby
se
rodiče
dozvěděli,
jak
vůbec
s
takovým
dítětem
zacházet.
|
s-109
|
Když
do
rodiny
přijde
rehabilitační
pracovník
a
mazlí
se
s
dítětem,
tak
už
to
rodičům
dává
jakýsi
motiv:
není
to
naše
dítě
přeci
jenom
k
něčemu?
|
s-110
|
Rodiče
je
třeba
naladit
a
poučit,
že
z
jejich
dítěte
může
něco
být.
|
s-111
|
Zažil
jsem
rodiny,
kam
jsme
přijeli
poprvé
a
tatínek
i
maminka
byli
v
slzách,
a
podruhé
už
se
na
nás
smáli
ze
zápraží.
|
s-112
|
Při
výchově
nevidomého
dítěte
je
nezbytné
soustavné
vedení
k
samostatnosti
a
podněcování
k
tomu,
aby
se
dítě
seznamovalo
se
světem,
aby
dělalo
co
nejvíc
věcí,
aby
mělo
speciální
hračky,
cvičilo
si
hmat,
sluch.
|
s-113
|
A
hlavně,
citově
je
třeba
brát
tyto
děti
jako
úplně
normální.
|
s-114
|
U
nevidomých
existuje
obrovský
rozpor.
|
s-115
|
Na
jedné
straně
nemůže
nevidomý
všechno
dělat,
ale
na
druhé
straně
má
po
lidské
stránce
pocit
naprosto
normálního
člověka.
|
s-116
|
A
to
veřejnost
často
nechápe.
|
s-117
|
Se
slepotou
se
neztrácí
inteligence,
sebepovědomí
či
touha
po
důstojnosti,
sebeúctě,
seberealizaci.
|
s-118
|
Tohle
všechno
by
se
mělo
brát
v
úvahu.
o
|
s-119
|
Co
je
pro
nevidomé
největším
nebezpečím?
|
s-120
|
Obecně
je
největším
nebezpečím
uzavřít
se
za
psychosociální
bariéry
a
odříznout
se
od
života.
|
s-121
|
Fyzicky
je
největším
nebezpečím
pohyb
po
městě
s
bílou
holí.
|
s-122
|
Je
to
náročný
sportovní
výkon
plný
stresu
i
pro
nevidomé,
kteří
jsou
takříkajíc
mistři.
|
s-123
|
I
ti
přijdou
občas
k
úrazu.
|
s-124
|
Doprava,
stav
chodníků,
výkopy,
to
vše
je
zcela
bezohledné.
|
s-125
|
Nejhorší
jsou
překážky
v
úrovni
hlavy.
|
s-126
|
Korby
náklaďáků,
lešení
a
horizontální
překážky
ve
výši
obličeje...
o
|
s-127
|
Když
nevidomého
potká
taková
zkušenost,
bude
se
bát
vyjít
znovu.
|
s-128
|
Jak
se
to
dá
řešit?
|
s-129
|
Zásadou
je
nechodit
sám
na
ulici
bez
předběžného
rehabilitačního
výcviku
v
prostorové
orientaci,
který
je
mimochodem
velmi
náročný.
|
s-130
|
Když
nevidomý
vyjde
bez
předchozího
výcviku,
vydá
se
do
velkého
nebezpečí
a
je
reálné,
že
ho
to
odradí.
o
|
s-131
|
Jak
se
chová
okolí
k
lidem
s
bílou
holí?
|
s-132
|
Skutečně
upřímně
si
myslím,
že
veřejnost
není
zlá,
až
na
některé
jedince,
kteří
si
tím
sami
řeší
určité
problémy.
|
s-133
|
Ovšem
nevidomých
je
poměrně
málo
a
veřejnost
je
většinou
nepoučená.
|
s-134
|
Daleko
horší
je
jakési
povědomí,
že
nevidomý
je
vyřízený,
méněcený,
bezmocný,
závislý.
|
s-135
|
Nejhorší
jsou
projevy
neúcty
s
formou
dobře
míněné,
nicméně
povýšené
lítosti.
|
s-136
|
Jako
by
se
nevidomému
bralo
právo
na
vlastní
rozhodnutí.
|
s-137
|
Bylo
by
žádoucí,
kdyby
se
lidé
nejprve
zeptali
Potřebujete
pomoci?,
a
teprve
potom
se
podle
toho
zařídili.
|
s-138
|
Ale
místo
toho
uslyšíte:
Víte,
kam
jdete?
|
s-139
|
Nebo
vás
někdo
beze
slova
převede
na
druhou
stranu
silnice.
|
s-140
|
Jako
by
nevidomí
byli
také
mentálně
postižení.
|
s-141
|
Nemám
nic
proti
mentálně
postiženým,
ale
nevidomí,
kteří
jsou
schopni
jít
po
ulici
či
v
metru
s
bílou
holí
nebo
psem,
nemohou
být
natolik
mentálně
postižení,
aby
nebyli
svéprávní.
o
|
s-142
|
Pane
doktore,
provádíte
se
zrakově
postiženými
skupinovou
terapii.
|
s-143
|
V
jakém
momentu
si
řeknete,
že
dotyčný
člověk
je
zařazen
zpátky
do
společnosti.
|
s-144
|
Dá
se
určit
nějaký
mezník,
kdy
si
je
nevidomý
sám
sebou
jistý?
|
s-145
|
Víte,
jde
o
stálý
proces.
|
s-146
|
Dříve
se
psalo,
že
nevidomý
projde
určitými
fázemi,
poté
už
je
stabilní
a
má
vyhráno.
|
s-147
|
Dnes
se
ale
stále
více
hovoří
o
tom,
že
pokud
přijdou
nové,
velké
potíže
a
ovzduší
odmítání
a
sociální
nevstřícnosti,
mohou
se
opět
objevit
deprese,
stahování
se
do
sebe,
ztráta
důvěry.
|
s-148
|
Vyhráno
není
nikdy.
|