Dependency Tree

ln94205_99

ProjectPDT
Genretopic_interv

Select a sentence

s-1 Společné oči malých literatur
s-2 Slovinští spisovatelé opustili národní službu a míří do Evropy i zámoří
s-3 Pavel Šaradín
s-4 Literární kritik a překladatel
s-5 FRANTIŠEK BENHART se od roku 1969 soustavně zabývá slovinskou literaturou a od začátku sedmdesátých let také ve Slovinsku především publikuje.
s-6 Kromě mnoha časopiseckých článků mu tam vyšly dvě knihy kritik a studií o literatuře.
s-7 V roce 1985 se stal členem Slovinské akademie věd a letos obdržel tzv. Listinu Otona Župančiče (pojmenovanou podle vůdčího představitele slovinské literární moderny) za propagaci slovinské literatury v zahraničí.
s-8 Česky Benhartovi do jeho sedmdesátin, které oslaví tento měsíc, vyšlo mimo jiné šestatřicet knižních překladů ze slovinštiny.
s-9 Slovinsko sdílelo od konce čtyřicátých let podobný osud jako Česká republika, ovšem dveře tam byly západním vlivům přece jen více otevřené.
s-10 Jak to vypadalo se slovinskou literaturou před koncem osmdesátých let?
s-11 Šlo o podobnost dosti vzdálenou.
s-12 Služebnost literatury nebyla přísně oktrojována: můžeme tedy mluvit spíše o jakési obdobě naší situace v mírnějším provedení.
s-13 Na druhé straně, postihy některých rebelů byly okázale tvrdé.
s-14 Například prozaik Vitomil Zupan psal do šuplíku přes tři desítky let, básník Edvard Kocbek upadl v nemilost hned několikrát a závěr jeho života v psychiatrickém ústavu nemohl být věru krutější.
s-15 Samozřejmě existovaly další, byť méně křiklavé případy.
s-16 A co rozdělení literatury do několika komunikačních okruhů, k jakému došlo u nás?
s-17 Oproti třem našim literárním proudům - oficiálnímu, respektive polooficiálnímu, samizdatovému a exilovému - shledáme ve Slovinsku pouze první a třetí případ.
s-18 Jestliže u nás docházelo časem v těchto proudech k určitému prolínání, tam jsme svědky jejich naprosté izolovanosti.
s-19 Doma autoři buď psali a vydávali, nebo psali a nevydávali (či nepsali vůbec).
s-20 Je znám jediný případ významnějšího zakázaného spisovatele, jenž svá díla publikoval v exilu.
s-21 Teprve v posledních letech vycházejí exiloví autoři i ve Slovinsku.
s-22 Do rukou čtenářů se dostávají básnické i prozaické antologie jejich děl.
s-23 A zase je tu podstatný rozdíl od situace v českých zemích: byla-li díla našich exilových spisovatelů z větší části, stručně řečeno, špičková, antologie slovinské exilové tvorby svědčí o nevýrazných literárních hodnotách svých autorů.
s-24 Jistým mezníkem ve vývoji novodobého slovinského písemnictví se stal v roce 1989 vznik generačního časopisu Literatura.
s-25 Do jeho redakčního kruhu patří básníci A. Debeljak, A. Ihan, U. Zupan, prozaik A. Blatnik či kritik M. Bogataj.
s-26 Tento nástup mladé generace působí systematicky a programově, a dokonce vyvolal zájem o Slovinsko nejen v Evropě, ale i v zámoří...
s-27 Revue Literatura, vzniklá odštěpením od polofilozofických Problemů, opravdu vynikající úroveň.
s-28 Pokud jde o vývojové mezníky, ty se dají určit s větším časovým odstupem.
s-29 Každý generační nástup ještě nemusí být mezník.
s-30 Zájem o malou zemi v zahraničí bývá, žel, rovněž věcí velkých očí.
s-31 V dvoumilionovém Slovinsku vychází poměrně značné množství literárních a obecně kulturních časopisů, bohatá je domácí literární produkce i překladová literatura.
s-32 Finančně náročným projektem je také věhlasný literární festival Vilenica.
s-33 Do jaké míry se na tom všem podílí ministerstvo kultury či různé literární fondy?
s-34 I když je slovinské ministerstvo štědřejší než naše, jen jeho pomoc by nestačila.
s-35 Nakladatelé si vypomáhají zvýšenou vynalézavostí a zdaleka ne jen nadbíháním pokleslému čtenářskému vkusu.
s-36 V tomto svízelném čase se potvrzuje, že malý slovinský národ dosud neztratil povědomí o národně záchovných vlastnostech literatury, a nabízí i z toho mála, co dnes .
s-37 To se týká větších i menších podniků či institucí.
s-38 Ty dotují jak vydávání některých knih, tak četné literární ceny a samozřejmě i tu velkorysou každoroční mezinárodní událost - Vilenici.
s-39 Přibližujete slovinskou literaturu českému čtenáři a naopak naši Slovincům.
s-40 Jaký mají zájem o české autory?
s-41 V dobách temna byl zájem veliký.
s-42 Vyšel tu - a jak brzy pokaždé! - skoro celý Kundera, vycházel Škvorecký, Klíma i další naši neoficiální autoři.
s-43 Hrabalovi Slovinci dlouho nemohli přijít na chuť.
s-44 Časopisecky jsem ho představil již v roce 1965, ale knižně vyšel za čtvrt století.
s-45 Úspěch měly vždy české knihy pro děti a mládež - což platí v podstatě i dnes.
s-46 Bohužel také v této oblasti jsou značné čekací lhůty.
s-47 Nedávno jsem napsal doslov ke knize vybraných Macourkových pohádek, ale Mach a Šebestová čekají v hotovém překladu dál.
s-48 Nemám v této chvíli přehled, co v poslední době českého vyšlo, ale rozhodně toho bylo poskrovnu.
s-49 Obrovskou zkušeností pro národ byla desetidenní válka roku 1991, rozpad Jugoslávie a vznik samostatného státu.
s-50 Jak se s tím Slovinci - a především spisovatelé - vyrovnávají?
s-51 Nadšení vyprchalo, nastoupily starosti, které dříve nebyly.
s-52 Literatura stanula před zcela novou skutečností.
s-53 Spisovatelé vůbec poprvé v dějinách pocítili vyvázanost z nadosobních a nadliterárních povinností vůči společnosti a národu a asi je to zmátlo - toho více, toho méně.
s-54 Tři roky je ovšem velice krátká doba k soudům.
s-55 Nesporné se zatím zdá, že vzniká nová tematická tendence, která se označit sloganem Slovinsko v Evropě, Slovinsko ve světě.
s-56 Její první vlaštovka, vloni vydaný román Draga Jančara Uštěpačný chtíč, je obsahově i jinak vytěžen z několikerého pobytu ve Spojených státech a připravuje se již několik překladů.
s-57 Osobně jej však za nejlepší dílo nepovažuji.
s-58 Časem se asi ukáže, že absolutní vyvázanost ani není možná - anebo nutná?
s-59 Slovinská literatura je tradičně bohatá na básníky.
s-60 Jak si v porovnání s poezií stojí slovinská próza?
s-61 Všeobecně se soudí, že za poezií dnes na hony zaostává.
s-62 Je to zřejmě pravda.
s-63 Určitě bych tady nemohl uvádět desítky a desítky jmen.
s-64 Ale zajímavé osobnosti zde nepochybně jsou.
s-65 I mezi mladými autory.
s-66 Především Feri Lainšček: letos vydal svůj dosud nejlepší román, nazvaný Kterou přinesla mlha.
s-67 Tato nevelká kniha o marném boji dobra se zlem je z nábožensko-filozofických pozic zbytečně ideologizována, naštěstí však sama zůstává netendenční, a tím i silná.
s-68 Nedávno vyšla v nakladatelství TORST vaše antologie Sedm slovinských básníků.
s-69 Na čem pracujete teď?
s-70 V Lublani jsem nedávno odevzdal knihu cestopisných próz o Slovinsku.
s-71 Doufám, že se ještě dočkám vydání.
s-72 Tady, s překlady, je to nejasnější.
s-73 A svízelnější.
s-74 Nějak mi nejde to doprošování.
s-75 A slibování slovinských dotací...

Text viewDownload CoNNL-U