| s-1
|
Společné
oči
malých
literatur
|
| s-2
|
Slovinští
spisovatelé
opustili
národní
službu
a
míří
do
Evropy
i
zámoří
|
| s-3
|
Pavel
Šaradín
|
| s-4
|
Literární
kritik
a
překladatel
|
| s-5
|
FRANTIŠEK
BENHART
se
od
roku
1969
soustavně
zabývá
slovinskou
literaturou
a
od
začátku
sedmdesátých
let
také
ve
Slovinsku
především
publikuje.
|
| s-6
|
Kromě
mnoha
časopiseckých
článků
mu
tam
vyšly
dvě
knihy
kritik
a
studií
o
literatuře.
|
| s-7
|
V
roce
1985
se
stal
členem
Slovinské
akademie
věd
a
letos
obdržel
tzv.
Listinu
Otona
Župančiče
(pojmenovanou
podle
vůdčího
představitele
slovinské
literární
moderny)
za
propagaci
slovinské
literatury
v
zahraničí.
|
| s-8
|
Česky
Benhartovi
do
jeho
sedmdesátin,
které
oslaví
tento
měsíc,
vyšlo
mimo
jiné
šestatřicet
knižních
překladů
ze
slovinštiny.
|
| s-9
|
Slovinsko
sdílelo
od
konce
čtyřicátých
let
podobný
osud
jako
Česká
republika,
ovšem
dveře
tam
byly
západním
vlivům
přece
jen
více
otevřené.
|
| s-10
|
Jak
to
vypadalo
se
slovinskou
literaturou
před
koncem
osmdesátých
let?
|
| s-11
|
Šlo
o
podobnost
dosti
vzdálenou.
|
| s-12
|
Služebnost
literatury
nebyla
přísně
oktrojována:
můžeme
tedy
mluvit
spíše
o
jakési
obdobě
naší
situace
v
mírnějším
provedení.
|
| s-13
|
Na
druhé
straně,
postihy
některých
rebelů
byly
až
okázale
tvrdé.
|
| s-14
|
Například
prozaik
Vitomil
Zupan
psal
do
šuplíku
přes
tři
desítky
let,
básník
Edvard
Kocbek
upadl
v
nemilost
hned
několikrát
a
závěr
jeho
života
v
psychiatrickém
ústavu
nemohl
být
věru
krutější.
|
| s-15
|
Samozřejmě
existovaly
další,
byť
méně
křiklavé
případy.
|
| s-16
|
A
co
rozdělení
literatury
do
několika
komunikačních
okruhů,
k
jakému
došlo
u
nás?
|
| s-17
|
Oproti
třem
našim
literárním
proudům
-
oficiálnímu,
respektive
polooficiálnímu,
samizdatovému
a
exilovému
-
shledáme
ve
Slovinsku
pouze
první
a
třetí
případ.
|
| s-18
|
Jestliže
u
nás
docházelo
časem
v
těchto
proudech
k
určitému
prolínání,
tam
jsme
svědky
jejich
naprosté
izolovanosti.
|
| s-19
|
Doma
autoři
buď
psali
a
vydávali,
nebo
psali
a
nevydávali
(či
nepsali
vůbec).
|
| s-20
|
Je
znám
jediný
případ
významnějšího
zakázaného
spisovatele,
jenž
svá
díla
publikoval
v
exilu.
|
| s-21
|
Teprve
v
posledních
letech
vycházejí
exiloví
autoři
i
ve
Slovinsku.
|
| s-22
|
Do
rukou
čtenářů
se
dostávají
básnické
i
prozaické
antologie
jejich
děl.
|
| s-23
|
A
zase
je
tu
podstatný
rozdíl
od
situace
v
českých
zemích:
byla-li
díla
našich
exilových
spisovatelů
z
větší
části,
stručně
řečeno,
špičková,
antologie
slovinské
exilové
tvorby
svědčí
o
nevýrazných
literárních
hodnotách
svých
autorů.
|
| s-24
|
Jistým
mezníkem
ve
vývoji
novodobého
slovinského
písemnictví
se
stal
v
roce
1989
vznik
generačního
časopisu
Literatura.
|
| s-25
|
Do
jeho
redakčního
kruhu
patří
básníci
A.
Debeljak,
A.
Ihan,
U.
Zupan,
prozaik
A.
Blatnik
či
kritik
M.
Bogataj.
|
| s-26
|
Tento
nástup
mladé
generace
působí
systematicky
a
programově,
a
dokonce
vyvolal
zájem
o
Slovinsko
nejen
v
Evropě,
ale
i
v
zámoří...
|
| s-27
|
Revue
Literatura,
vzniklá
odštěpením
od
polofilozofických
Problemů,
má
opravdu
vynikající
úroveň.
|
| s-28
|
Pokud
jde
o
vývojové
mezníky,
ty
se
dají
určit
až
s
větším
časovým
odstupem.
|
| s-29
|
Každý
generační
nástup
ještě
nemusí
být
mezník.
|
| s-30
|
Zájem
o
malou
zemi
v
zahraničí
bývá,
žel,
rovněž
věcí
velkých
očí.
|
| s-31
|
V
dvoumilionovém
Slovinsku
vychází
poměrně
značné
množství
literárních
a
obecně
kulturních
časopisů,
bohatá
je
domácí
literární
produkce
i
překladová
literatura.
|
| s-32
|
Finančně
náročným
projektem
je
také
věhlasný
literární
festival
Vilenica.
|
| s-33
|
Do
jaké
míry
se
na
tom
všem
podílí
ministerstvo
kultury
či
různé
literární
fondy?
|
| s-34
|
I
když
je
slovinské
ministerstvo
štědřejší
než
naše,
jen
jeho
pomoc
by
nestačila.
|
| s-35
|
Nakladatelé
si
vypomáhají
zvýšenou
vynalézavostí
a
zdaleka
ne
jen
nadbíháním
pokleslému
čtenářskému
vkusu.
|
| s-36
|
V
tomto
svízelném
čase
se
potvrzuje,
že
malý
slovinský
národ
dosud
neztratil
povědomí
o
národně
záchovných
vlastnostech
literatury,
a
nabízí
i
z
toho
mála,
co
dnes
má.
|
| s-37
|
To
se
týká
větších
i
menších
podniků
či
institucí.
|
| s-38
|
Ty
dotují
jak
vydávání
některých
knih,
tak
četné
literární
ceny
a
samozřejmě
i
tu
velkorysou
každoroční
mezinárodní
událost
-
Vilenici.
|
| s-39
|
Přibližujete
slovinskou
literaturu
českému
čtenáři
a
naopak
naši
Slovincům.
|
| s-40
|
Jaký
mají
zájem
o
české
autory?
|
| s-41
|
V
dobách
temna
byl
zájem
veliký.
|
| s-42
|
Vyšel
tu
-
a
jak
brzy
pokaždé!
-
skoro
celý
Kundera,
vycházel
Škvorecký,
Klíma
i
další
naši
neoficiální
autoři.
|
| s-43
|
Hrabalovi
Slovinci
dlouho
nemohli
přijít
na
chuť.
|
| s-44
|
Časopisecky
jsem
ho
představil
již
v
roce
1965,
ale
knižně
vyšel
až
za
čtvrt
století.
|
| s-45
|
Úspěch
měly
vždy
české
knihy
pro
děti
a
mládež
-
což
platí
v
podstatě
i
dnes.
|
| s-46
|
Bohužel
také
v
této
oblasti
jsou
značné
čekací
lhůty.
|
| s-47
|
Nedávno
jsem
napsal
doslov
ke
knize
vybraných
Macourkových
pohádek,
ale
Mach
a
Šebestová
čekají
v
hotovém
překladu
dál.
|
| s-48
|
Nemám
v
této
chvíli
přehled,
co
v
poslední
době
českého
vyšlo,
ale
rozhodně
toho
bylo
poskrovnu.
|
| s-49
|
Obrovskou
zkušeností
pro
národ
byla
desetidenní
válka
roku
1991,
rozpad
Jugoslávie
a
vznik
samostatného
státu.
|
| s-50
|
Jak
se
s
tím
Slovinci
-
a
především
spisovatelé
-
vyrovnávají?
|
| s-51
|
Nadšení
vyprchalo,
nastoupily
starosti,
které
dříve
nebyly.
|
| s-52
|
Literatura
stanula
před
zcela
novou
skutečností.
|
| s-53
|
Spisovatelé
vůbec
poprvé
v
dějinách
pocítili
vyvázanost
z
nadosobních
a
nadliterárních
povinností
vůči
společnosti
a
národu
a
asi
je
to
zmátlo
-
toho
více,
toho
méně.
|
| s-54
|
Tři
roky
je
ovšem
velice
krátká
doba
k
soudům.
|
| s-55
|
Nesporné
se
zatím
zdá,
že
vzniká
nová
tematická
tendence,
která
se
dá
označit
sloganem
Slovinsko
v
Evropě,
Slovinsko
ve
světě.
|
| s-56
|
Její
první
vlaštovka,
vloni
vydaný
román
Draga
Jančara
Uštěpačný
chtíč,
je
obsahově
i
jinak
vytěžen
z
několikerého
pobytu
ve
Spojených
státech
a
připravuje
se
již
několik
překladů.
|
| s-57
|
Osobně
jej
však
za
nejlepší
dílo
nepovažuji.
|
| s-58
|
Časem
se
asi
ukáže,
že
absolutní
vyvázanost
ani
není
možná
-
anebo
nutná?
|
| s-59
|
Slovinská
literatura
je
tradičně
bohatá
na
básníky.
|
| s-60
|
Jak
si
v
porovnání
s
poezií
stojí
slovinská
próza?
|
| s-61
|
Všeobecně
se
soudí,
že
za
poezií
dnes
na
hony
zaostává.
|
| s-62
|
Je
to
zřejmě
pravda.
|
| s-63
|
Určitě
bych
tady
nemohl
uvádět
desítky
a
desítky
jmen.
|
| s-64
|
Ale
zajímavé
osobnosti
zde
nepochybně
jsou.
|
| s-65
|
I
mezi
mladými
autory.
|
| s-66
|
Především
Feri
Lainšček:
letos
vydal
svůj
dosud
nejlepší
román,
nazvaný
Kterou
přinesla
mlha.
|
| s-67
|
Tato
nevelká
kniha
o
marném
boji
dobra
se
zlem
je
z
nábožensko-filozofických
pozic
zbytečně
ideologizována,
naštěstí
však
sama
zůstává
netendenční,
a
tím
i
silná.
|
| s-68
|
Nedávno
vyšla
v
nakladatelství
TORST
vaše
antologie
Sedm
slovinských
básníků.
|
| s-69
|
Na
čem
pracujete
teď?
|
| s-70
|
V
Lublani
jsem
nedávno
odevzdal
knihu
cestopisných
próz
o
Slovinsku.
|
| s-71
|
Doufám,
že
se
ještě
dočkám
vydání.
|
| s-72
|
Tady,
s
překlady,
je
to
nejasnější.
|
| s-73
|
A
svízelnější.
|
| s-74
|
Nějak
mi
už
nejde
to
doprošování.
|
| s-75
|
A
slibování
slovinských
dotací...
|