s-2
|
Vladislav
Vít
|
s-3
|
Před
prázdninami
vyšla
v
nakladatelství
Galén
kniha
Děti,
rodina
a
stres
s
podtitulem
Vybrané
kapitoly
z
prevence
psychické
zátěže
u
dětí.
|
s-4
|
Její
autoři
prof.
PhDr.
Zdeněk
Matějček
a
Doc.
MUDr.
Zdeněk
Dytrych
před
pětadvaceti
lety
založili
Oddělení
pro
výzkum
rodiny,
které
dodnes
vedou.
|
s-5
|
Z.
Matějček
se
věnuje
dětem
a
Z.
Dytrych
dospělé
části
rodiny.
|
s-6
|
Zdeněk
Dytrych:
Na
ministerstvu
zdravotnictví
v
útvaru
hlavního
hygienika
se
objevila
potřeba
shrnout
některé
problémy,
které
se
v
rodině
velice
často
opakují.
|
s-7
|
Profesor
Matějček
a
já
jsme
byli
požádáni,
abychom
se
o
takové
shrnutí
pokusili
s
tím,
že
čtenáři
mají
dostat
konkrétní
rady.
|
s-8
|
Tak
je
i
knížka
koncipována.
|
s-9
|
V
každé
kapitole
se
mluví
o
určitém
problému,
uvádíme
jak
je
rozsáhlý,
kolik
dětí
je
jím
postiženo
a
co
dělat.
|
s-10
|
Je
tam
v
podstatě
konkrétní
návod.
|
s-11
|
Vaše
kniha
obsahuje
ve
třiadvaceti
kapitolách
různé
problémy,
od
těžkých
poškození
dítěte
až
po
lehčí
disfunkci
či
vlivu
rozvodu
na
dítě.
|
s-12
|
Tím
ovšem
jednu
konkrétní
rodinu
může
zajímat
maximálně
pět,
přinejhorším
deset
kapitol.
|
s-13
|
Zdeněk
Matějček:
Původně
tato
knížka
byla
určena
pro
zdravotnické
pracovníky,
a
to
především
pro
lékaře,
kteří
jsou
ve
styku
s
rodinou.
|
s-14
|
Na
druhé
straně
se
ukázalo,
že
toto
téma
je
stejně
důležité
pro
pedagogy
a
vychovatele.
|
s-15
|
Ti
se
přece
setkávají
i
s
postiženými
nebo
týranými
dětmi.
|
s-16
|
A
když
už
byla
knížka
hotova,
tak
se
zjistilo,
že
je
praktická
i
pro
rodiče.
|
s-17
|
Samozřejmě
ne
každá
kapitola
ne
pro
každého
rodiče.
|
s-18
|
Zdeněk
Dytrych:
Kdyby
se
přímo
dotýkalo
některé
rodiny
deset
kapitol,
tak
by
to
byla
opravdu
nešťastná
rodina.
|
s-19
|
Ale
stačí
jedna
a
většinou
jich
bude
i
víc.
|
s-20
|
Vezměte
si,
kolik
je
rozvodů
-
třicet
tisíc
ročně
v
republice,
to
znamená,
téměř
třicet
tisíc
dětí
je
rozvodem
nějakým
způsobem
postiženo.
|
s-21
|
V
této
knize
je
poučení,
jak
snášejí
děti
rozvod
a
jak
na
něj
reagují,
a
návod,
jak
se
mají
rodiče
chovat,
aby
se
utrpení
dětí
snížilo.
|
s-22
|
Nebo
například
existuje
lehká
mozková
disfunkce,
kterou
trpí
podle
našeho
rozsáhlého
výzkumu
pět
procent
dětí.
|
s-23
|
Toto
postižení
se
velice
špatně
rozpoznává.
|
s-24
|
Dítě
je
nemotorné,
neklidné
a
není
schopné
se
soustředit,
ale
přitom
je
většinou
chytré.
|
s-25
|
Rodiče
ho
považují
za
lajdáka
a
bývá
trestáno
třeba
za
špatný
výkon
ve
škole,
tím
se
zhoršuje
vztah
k
učení
atd.
|
s-26
|
A
tohle
rodiče
musí
vědět.
|
s-27
|
Samozřejmě
i
pedagogové
a
v
této
knížce
je
návod
co
s
tím.
|
s-28
|
Zdeněk
Matějček:
Předkládáme
i
problémy,
na
které
se
zapomíná.
|
s-29
|
Tak
například
úmrtí
dítěte
nebo
narození
postiženého
dítěte.
|
s-30
|
Tady
nejde
jenom
o
rodiče,
ale
i
o
okolí,
které
musí
vědět,
jak
se
má
chovat.
|
s-31
|
Nebo
úmrtí
v
rodině
a
jeho
vliv
na
dítě
a
může
to
být
třeba
babička.
|
s-32
|
Dá
se
říci,
že
kapitoly
z
vaší
knížky,
které
se
určité
rodiny
netýkají,
přispějí
k
porozumění
těm
druhým?
|
s-33
|
Zdeněk
Matějček:
Ano,
to
je
přesné.
|
s-34
|
Vždyť
například
chlapec
s
lehkou
mozkovou
disfunkcí
není
jen
v
rodině
či
ve
škole.
|
s-35
|
Taková
rodina
má
své
přátele,
sousedy
atd.
|
s-36
|
My
ovšem
touto
knížkou
nemůžeme
dát
přesný
recept,
ale
to,
co
zdůrazňujeme,
je
porozumění
čili
rozumět
tomu
a
pak
se
prostředek
k
nápravě
najde.
|
s-37
|
A
když
porozumím
předem,
tak
i
mohu
předcházet.
|
s-38
|
Materiálům,
které
dnes
máte
k
dispozici,
předcházel
dlouholetý
výzkum.
|
s-39
|
Zdeněk
Dytrych:
Od
roku
1969,
kdy
jsme
založili
v
bývalém
Výzkumném
ústavu
psychiatrickém
Oddělení
pro
výzkum
rodiny,
se
hlavně
zabýváme
touto
problematikou.
|
s-40
|
Měli
jsme
samozřejmě
řadu
spolupracovníků
a
za
pětadvacet
let
jsme
v
týmu
udělali
téměř
nekonečnou
řadu
prací.
|
s-41
|
Tak
například
rozsáhlý
výzkum
rozvodovosti.
|
s-42
|
Sledovali
jsme
šest
let
po
rozvodu,
co
se
děje
s
bývalými
manžely
a
s
jejich
dětmi.
|
s-43
|
Jaké
je
jejich
další
začlenění
do
života,
jak
je
rozvod
poznamenal,
či
nepoznamenal.
|
s-44
|
Zdeněk
Matějček:
Studovali
jsme
děti,
které
vyrůstaly
v
situacích
za
méně
příznivých
společenských
a
citových
podmínek,
které
mohou
být
nejrůznějšího
druhu.
|
s-45
|
Kdy
hned
na
začátku
do
osudu
dítěte
vstoupilo
něco
nedobrého.
|
s-46
|
Jsou
to
děti,
které
získaly
určité
obtíže
z
vnějšího
světa.
|
s-47
|
Na
druhé
straně
se
zabýváme
dětmi,
které
si
nesou
v
sobě
od
počátku
určitou
nápadnost
nebo
obtíž.
|
s-48
|
Zdeněk
Dytrych:
K
tomu
je
třeba
dodat,
že
za
poslední
léta
v
Čechách
roste
počet
dětí
s
vrozenou
vývojovou
vadou.
|
s-49
|
My
jsme
tento
nárůst
sledovali
a
je
to
až
do
deseti
procent.
|
s-50
|
vybrali
jsme
si
jako
modelovou
situaci
rozštěp
rtu
a
patra.
|
s-51
|
Zkoumali
jsme,
co
se
děje
s
matkou.
|
s-52
|
Ta
zažije
šok
a
táhne
se
to
s
ní
celý
život
a
s
dítětem
taky.
|
s-53
|
Jsou
případy,
kdy
se
matka
zavírala
doma
a
přerušila
styky
s
celým
okolím
i
s
přáteli.
|
s-54
|
To
dítě
je
totiž
tzv.
nechlubitelné.
|
s-55
|
Rodina
se
stáhne
do
sebe
a
vzniká
zvláštní
atmosféra,
která
samozřejmě
vytváří
stres.
|
s-56
|
Má
to
různé
fáze
a
ty
my
sledujeme,
podobně
jako
lékaři
ve
Spojených
státech
a
jinde.
|
s-57
|
Zdeněk
Matějček:
|
s-58
|
Náš
výzkum
bych
shrnul
do
dvou
kategorií.
|
s-59
|
Děti,
které
si
nesou
do
života
problém,
který
není
nápadný,
který
je
uložený
v
jeho
centrálním
nervovém
systému,
jak
už
vrozeně,
tak
vlivem
vnějším.
|
s-60
|
A
děti,
které
mají
nápadnou
vadu
a
můžete
je
sledovat
takříkajíc
jako
na
dlani.
|
s-61
|
Zdeněk
Dytrych:
Některé
výzkumy,
ty
největší,
trvají
pětadvacet
let
a
vyžadují
obrovské
úsilí.
|
s-62
|
Zdeněk
Matějček:
Jeden
projekt,
který
ještě
běží,
je
sledovat
od
určitého
věku
děti,
které
jsou
dnes
dospělé
a
mají
děti,
ale
vyrostly
za
poněkud
zvláštních
podmínek.
|
s-63
|
Jedna
skupina
jsou
jedinci,
kteří
nikdy
nepoznali
rodinu
a
vyrůstali
v
dětských
domovech.
|
s-64
|
V
další
skupině
jsou
ti,
kteří
z
dětských
domovů
přešli
do
náhradní
péče,
ale
typu
SOS
vesničky,
a
v
třetí
ti,
kteří
se
dostali
do
individuální
pěstounské
péče.
|
s-65
|
Dále
je
skupina,
která
vyrůstala
v
rodině
vlastní
za
méně
příznivých
podmínek
(např.
nechtěné
děti)
a
nakonec
je
skupina
kontrolní,
která
reprezentuje
tzv.
normál.
|
s-66
|
Jsou
nějaké
hlavní
cíle?
|
s-67
|
Zdeněk
Dytrych:
Jsou
to
dvě
věci.
|
s-68
|
Jedna
je
tzv.
patologie
třetí
generace.
|
s-69
|
Například:
jestliže
matka
nechtěla
dítě
a
dítě
se
jí
narodilo
proti
její
vůli,
vyvíjelo
se
nepříznivě
a
je
vysoká
pravděpodobnost,
a
my
chceme
vědět
jaká,
že
i
toto
dítě
se
v
budoucnu
bude
chovat
ke
svému
dítěti
podobně.
|
s-70
|
Koneckonců
tento
vysoce
zajímavý
jev
byl
pozorován
v
experimentech
u
opic,
které
prováděl
před
několika
desítkami
let
vynikající
americký
etolog
Harlow.
|
s-71
|
Opice,
kterým
se
nedostalo
mateřské
lásky,
poněvadž
po
narození
jejich
matka
byla
nahrazena
kovovou
atrapou,
ve
své
dospělosti
pak
zavrhovaly
svoje
mláďata.
|
s-72
|
Zdeněk
Matějček:
Jak
dokazuje
výzkum
z
dětských
domovů,
když
jsou
tyto
děti
dospělé,
tak
nejsou
schopny
lásku
přijímat
ani
dávat.
|
s-73
|
Zdeněk
Dytrych:
Čili
do
koho
nebyla
láska
vložena,
tak
ji
nedovede
ani
dávat.
|
s-74
|
Zdeněk
Matějček:
Tento
člověk
není
schopen
citové
investice
a
je
s
ním
život
těžší;
|
s-75
|
ne
že
by
to
bylo
prokletí
a
že
by
byli
všichni
takoví,
ale
je
to
tendence.
|
s-76
|
Prokáže
se,
když
sledujete
větší
skupiny.
|
s-77
|
Zdeněk
Dytrych:
Chceme
znát
možnosti,
jak
tomu
zabránit;
|
s-78
|
a
to
souvisí
i
s
druhou
částí,
kdy
hledáme
faktory
tzv.
protektivní,
které
vedou
k
tomu
dobrému
ve
vývoji.
|
s-79
|
Zdeněk
Matějček:
Přesto
jsou
děti,
které
v
takovýchto
podmínkách
vyrostou
v
dobré,
bezproblémové
dospělé.
|
s-80
|
Proč?
|
s-81
|
Nejde
jen
o
to
hledat
negativa,
ale
i
pozitiva.
|
s-82
|
Co
to
způsobilo?
|
s-83
|
Například
to
může
být
škola,
sport,
hudba
atd.
|
s-84
|
Většinou
něco,
co
jim
umožnilo
vyniknout.
|
s-85
|
Zdeněk
Dytrych:
Tyto
děti,
které
prožily
některé
období
naplněné
stresem,
mají
společný
znak
a
to
je
ztráta
sebedůvěry.
|
s-86
|
Mají
ji
rozkolísanou.
|
s-87
|
Nevěří
v
sebe,
nevěří
v
ostatní
a
jejich
život
se
klikatí,
má
různé
složitosti
a
ty
se
na
sebe
hromadí.
|
s-88
|
My
tomu
říkáme
efekt
sněhové
koule.
|
s-89
|
Na
negativní
věci
se
nabalují
další
a
další
a
už
ani
nevíme,
co
bylo
na
začátku.
|
s-90
|
Mohl
to
být
třeba
nedostatek
lásky
rodičů,
především
matky.
|
s-91
|
Zdeněk
Matějček:
Když
takové
dítě
někde
vynikne,
tak
se
vlastně
efekt
sněhové
koule
obrátí.
|
s-92
|
Začne
se
rozvinovat.
|
s-93
|
Setkáváte
se
s
dětmi,
které
mají
ve
škole
problémy
se
svou
přebujelou
fantazií?
|
s-94
|
Zdeněk
Matějček:
Není
to
časté,
ale
chodí
k
nám
rodiče
takovýchto
dětí
a
žádají
vyšetření.
|
s-95
|
Přicházejí
děti,
kde
je
přebujelá
fantazie
jen
mírně
naznačená,
ty,
kde
je
výrazná,
až
po
ty,
které
nemohou
z
tohoto
důvodu
chodit
do
školy.
|
s-96
|
Musí
se
učit
doma.
|
s-97
|
Zrovna
nyní
mám
jeden
případ,
kde
se
pokoušíme
zkusit
to
ve
čtvrté
třídě.
|
s-98
|
Aby
aspoň
nějakou
hodinu
ve
škole
byl.
|
s-99
|
Zdeněk
Dytrych:
Není
to
přesně,
na
co
se
ptáte,
ale
problém
s
fantazií
není
jen,
že
ji
má
dítě
vrozenou,
ale
jde
o
únik
z
reality,
která
je
pro
dítě
málo
přijatelná.
|
s-100
|
Vysnívá
si
jiný
svět.
|
s-101
|
A
to
je
většinou
zase
problém
rodiny.
|