Dependency Tree

ln94205_94

ProjectPDT
Genretopic_interv

Select a sentence

Showing 1 - 100 of 101 • previous • next

s-1 Děti, rodina a stres
s-2 Vladislav Vít
s-3 Před prázdninami vyšla v nakladatelství Galén kniha Děti, rodina a stres s podtitulem Vybrané kapitoly z prevence psychické zátěže u dětí.
s-4 Její autoři prof. PhDr. Zdeněk Matějček a Doc. MUDr. Zdeněk Dytrych před pětadvaceti lety založili Oddělení pro výzkum rodiny, které dodnes vedou.
s-5 Z. Matějček se věnuje dětem a Z. Dytrych dospělé části rodiny.
s-6 Zdeněk Dytrych: Na ministerstvu zdravotnictví v útvaru hlavního hygienika se objevila potřeba shrnout některé problémy, které se v rodině velice často opakují.
s-7 Profesor Matějček a já jsme byli požádáni, abychom se o takové shrnutí pokusili s tím, že čtenáři mají dostat konkrétní rady.
s-8 Tak je i knížka koncipována.
s-9 V každé kapitole se mluví o určitém problému, uvádíme jak je rozsáhlý, kolik dětí je jím postiženo a co dělat.
s-10 Je tam v podstatě konkrétní návod.
s-11 Vaše kniha obsahuje ve třiadvaceti kapitolách různé problémy, od těžkých poškození dítěte až po lehčí disfunkci či vlivu rozvodu na dítě.
s-12 Tím ovšem jednu konkrétní rodinu může zajímat maximálně pět, přinejhorším deset kapitol.
s-13 Zdeněk Matějček: Původně tato knížka byla určena pro zdravotnické pracovníky, a to především pro lékaře, kteří jsou ve styku s rodinou.
s-14 Na druhé straně se ukázalo, že toto téma je stejně důležité pro pedagogy a vychovatele.
s-15 Ti se přece setkávají i s postiženými nebo týranými dětmi.
s-16 A když už byla knížka hotova, tak se zjistilo, že je praktická i pro rodiče.
s-17 Samozřejmě ne každá kapitola ne pro každého rodiče.
s-18 Zdeněk Dytrych: Kdyby se přímo dotýkalo některé rodiny deset kapitol, tak by to byla opravdu nešťastná rodina.
s-19 Ale stačí jedna a většinou jich bude i víc.
s-20 Vezměte si, kolik je rozvodů - třicet tisíc ročně v republice, to znamená, téměř třicet tisíc dětí je rozvodem nějakým způsobem postiženo.
s-21 V této knize je poučení, jak snášejí děti rozvod a jak na něj reagují, a návod, jak se mají rodiče chovat, aby se utrpení dětí snížilo.
s-22 Nebo například existuje lehká mozková disfunkce, kterou trpí podle našeho rozsáhlého výzkumu pět procent dětí.
s-23 Toto postižení se velice špatně rozpoznává.
s-24 Dítě je nemotorné, neklidné a není schopné se soustředit, ale přitom je většinou chytré.
s-25 Rodiče ho považují za lajdáka a bývá trestáno třeba za špatný výkon ve škole, tím se zhoršuje vztah k učení atd.
s-26 A tohle rodiče musí vědět.
s-27 Samozřejmě i pedagogové a v této knížce je návod co s tím.
s-28 Zdeněk Matějček: Předkládáme i problémy, na které se zapomíná.
s-29 Tak například úmrtí dítěte nebo narození postiženého dítěte.
s-30 Tady nejde jenom o rodiče, ale i o okolí, které musí vědět, jak se má chovat.
s-31 Nebo úmrtí v rodině a jeho vliv na dítě a může to být třeba babička.
s-32 Dá se říci, že kapitoly z vaší knížky, které se určité rodiny netýkají, přispějí k porozumění těm druhým?
s-33 Zdeněk Matějček: Ano, to je přesné.
s-34 Vždyť například chlapec s lehkou mozkovou disfunkcí není jen v rodině či ve škole.
s-35 Taková rodina má své přátele, sousedy atd.
s-36 My ovšem touto knížkou nemůžeme dát přesný recept, ale to, co zdůrazňujeme, je porozumění čili rozumět tomu a pak se prostředek k nápravě najde.
s-37 A když porozumím předem, tak i mohu předcházet.
s-38 Materiálům, které dnes máte k dispozici, předcházel dlouholetý výzkum.
s-39 Zdeněk Dytrych: Od roku 1969, kdy jsme založili v bývalém Výzkumném ústavu psychiatrickém Oddělení pro výzkum rodiny, se hlavně zabýváme touto problematikou.
s-40 Měli jsme samozřejmě řadu spolupracovníků a za pětadvacet let jsme v týmu udělali téměř nekonečnou řadu prací.
s-41 Tak například rozsáhlý výzkum rozvodovosti.
s-42 Sledovali jsme šest let po rozvodu, co se děje s bývalými manžely a s jejich dětmi.
s-43 Jaké je jejich další začlenění do života, jak je rozvod poznamenal, či nepoznamenal.
s-44 Zdeněk Matějček: Studovali jsme děti, které vyrůstaly v situacích za méně příznivých společenských a citových podmínek, které mohou být nejrůznějšího druhu.
s-45 Kdy hned na začátku do osudu dítěte vstoupilo něco nedobrého.
s-46 Jsou to děti, které získaly určité obtíže z vnějšího světa.
s-47 Na druhé straně se zabýváme dětmi, které si nesou v sobě od počátku určitou nápadnost nebo obtíž.
s-48 Zdeněk Dytrych: K tomu je třeba dodat, že za poslední léta v Čechách roste počet dětí s vrozenou vývojovou vadou.
s-49 My jsme tento nárůst sledovali a je to až do deseti procent.
s-50 vybrali jsme si jako modelovou situaci rozštěp rtu a patra.
s-51 Zkoumali jsme, co se děje s matkou.
s-52 Ta zažije šok a táhne se to s ní celý život a s dítětem taky.
s-53 Jsou případy, kdy se matka zavírala doma a přerušila styky s celým okolím i s přáteli.
s-54 To dítě je totiž tzv. nechlubitelné.
s-55 Rodina se stáhne do sebe a vzniká zvláštní atmosféra, která samozřejmě vytváří stres.
s-56 Má to různé fáze a ty my sledujeme, podobně jako lékaři ve Spojených státech a jinde.
s-57 Zdeněk Matějček:
s-58 Náš výzkum bych shrnul do dvou kategorií.
s-59 Děti, které si nesou do života problém, který není nápadný, který je uložený v jeho centrálním nervovém systému, jak už vrozeně, tak vlivem vnějším.
s-60 A děti, které mají nápadnou vadu a můžete je sledovat takříkajíc jako na dlani.
s-61 Zdeněk Dytrych: Některé výzkumy, ty největší, trvají pětadvacet let a vyžadují obrovské úsilí.
s-62 Zdeněk Matějček: Jeden projekt, který ještě běží, je sledovat od určitého věku děti, které jsou dnes dospělé a mají děti, ale vyrostly za poněkud zvláštních podmínek.
s-63 Jedna skupina jsou jedinci, kteří nikdy nepoznali rodinu a vyrůstali v dětských domovech.
s-64 V další skupině jsou ti, kteří z dětských domovů přešli do náhradní péče, ale typu SOS vesničky, a v třetí ti, kteří se dostali do individuální pěstounské péče.
s-65 Dále je skupina, která vyrůstala v rodině vlastní za méně příznivých podmínek (např. nechtěné děti) a nakonec je skupina kontrolní, která reprezentuje tzv. normál.
s-66 Jsou nějaké hlavní cíle?
s-67 Zdeněk Dytrych: Jsou to dvě věci.
s-68 Jedna je tzv. patologie třetí generace.
s-69 Například: jestliže matka nechtěla dítě a dítě se jí narodilo proti její vůli, vyvíjelo se nepříznivě a je vysoká pravděpodobnost, a my chceme vědět jaká, že i toto dítě se v budoucnu bude chovat ke svému dítěti podobně.
s-70 Koneckonců tento vysoce zajímavý jev byl pozorován v experimentech u opic, které prováděl před několika desítkami let vynikající americký etolog Harlow.
s-71 Opice, kterým se nedostalo mateřské lásky, poněvadž po narození jejich matka byla nahrazena kovovou atrapou, ve své dospělosti pak zavrhovaly svoje mláďata.
s-72 Zdeněk Matějček: Jak dokazuje výzkum z dětských domovů, když jsou tyto děti dospělé, tak nejsou schopny lásku přijímat ani dávat.
s-73 Zdeněk Dytrych: Čili do koho nebyla láska vložena, tak ji nedovede ani dávat.
s-74 Zdeněk Matějček: Tento člověk není schopen citové investice a je s ním život těžší;
s-75 ne že by to bylo prokletí a že by byli všichni takoví, ale je to tendence.
s-76 Prokáže se, když sledujete větší skupiny.
s-77 Zdeněk Dytrych: Chceme znát možnosti, jak tomu zabránit;
s-78 a to souvisí i s druhou částí, kdy hledáme faktory tzv. protektivní, které vedou k tomu dobrému ve vývoji.
s-79 Zdeněk Matějček: Přesto jsou děti, které v takovýchto podmínkách vyrostou v dobré, bezproblémové dospělé.
s-80 Proč?
s-81 Nejde jen o to hledat negativa, ale i pozitiva.
s-82 Co to způsobilo?
s-83 Například to může být škola, sport, hudba atd.
s-84 Většinou něco, co jim umožnilo vyniknout.
s-85 Zdeněk Dytrych: Tyto děti, které prožily některé období naplněné stresem, mají společný znak a to je ztráta sebedůvěry.
s-86 Mají ji rozkolísanou.
s-87 Nevěří v sebe, nevěří v ostatní a jejich život se klikatí, má různé složitosti a ty se na sebe hromadí.
s-88 My tomu říkáme efekt sněhové koule.
s-89 Na negativní věci se nabalují další a další a už ani nevíme, co bylo na začátku.
s-90 Mohl to být třeba nedostatek lásky rodičů, především matky.
s-91 Zdeněk Matějček: Když takové dítě někde vynikne, tak se vlastně efekt sněhové koule obrátí.
s-92 Začne se rozvinovat.
s-93 Setkáváte se s dětmi, které mají ve škole problémy se svou přebujelou fantazií?
s-94 Zdeněk Matějček: Není to časté, ale chodí k nám rodiče takovýchto dětí a žádají vyšetření.
s-95 Přicházejí děti, kde je přebujelá fantazie jen mírně naznačená, ty, kde je výrazná, až po ty, které nemohou z tohoto důvodu chodit do školy.
s-96 Musí se učit doma.
s-97 Zrovna nyní mám jeden případ, kde se pokoušíme zkusit to ve čtvrté třídě.
s-98 Aby aspoň nějakou hodinu ve škole byl.
s-99 Zdeněk Dytrych: Není to přesně, na co se ptáte, ale problém s fantazií není jen, že ji má dítě vrozenou, ale jde o únik z reality, která je pro dítě málo přijatelná.
s-100 Vysnívá si jiný svět.

Text view • Download CoNNL-U