| s-1
|
Válka?
|
| s-2
|
Ano,
válka!
|
| s-3
|
První
září
-
den
padesátého
pátého
výročí
vypuknutí
druhé
světové
války
|
| s-4
|
PhDr.
Jan
Gebhart,
CSc.,
Historický
ústav
AV
ČR
|
| s-5
|
Ještě
neuplynul
ani
celý
rok
od
podepsání
mírové
dohody
v
Mnichově,
jejíž
obětí
se
stalo
Československo,
a
Evropu
(a
poté
nejen
ji)
již
podruhé
ve
dvacátém
století
zaplavila
válečná
vřava.
|
| s-6
|
Ovšem
v
situaci
a
podmínkách
reálně
odlišných,
a
přesto
ne
nepodobných
v
porovnání
s
rokem
1914.
|
| s-7
|
Ne
náhodou
v
roce
1919
prohlásil
francouzský
maršál
Foche,
že
první
válka
bude
mít
své
pokračování,
protože
mír
z
Versailles
není
mírem,
ale
pouze
dočasným,
asi
dvacetiletým,
příměřím.
|
| s-8
|
Ve
třicátých
letech
převažovaly
v
Evropě
sužované
ekonomickou
krizí
hlasy
přitakávající
míru
a
varující
před
předvídaným
pokračováním
a
novým
opakováním
válečného
utrpení.
|
| s-9
|
Tento
stav
byl
patrný
jak
v
Německu,
tak
i
v
ostatních
zemích
s
diktátorskými
nebo
totalitními
režimy.
|
| s-10
|
Ani
v
Německu
nebyl
přece
Hitler
zvolen
proto,
aby
jeho
obyvatelstvu
přinesl
válku,
ale
aby
mu
odpomohl
od
tíživých
důsledků
hospodářské
krize.
|
| s-11
|
A
přesto
došlo
k
válce,
která
se
postupně
rozrostla
do
dosud
netušených
a
nevídaných
rozměrů.
|
| s-12
|
Znovu
zvítězila
nad
rozumem
a
ideály
občanské
společnosti
síla
moci
a
agrese.
|
| s-13
|
V
období
vrcholícího
léta
roku
1939
již
málokdo
v
Evropě
mohl
uvěřit
nadějeplným
slovům
britského
ministerského
předsedy
Chamberlaina,
proneseným
z
balkonu
Buckinghamského
paláce
po
návratu
z
Mnichova:
|
| s-14
|
Myslím,
že
je
to
mír
na
celou
naši
dobu.
|
| s-15
|
Ani
on
sám,
ani
další
evropští,
především
britští
a
francouzští
politici
či
diplomaté,
přestože
se
o
to
snažili,
nemohli
nadále
odolávat
tlaku
Hitlera
a
jeho
generálů
řešit
vzniklé
spory
vojenskými
prostředky.
|
| s-16
|
Očividně
se
hroutila
britská
a
francouzská
politika
mírového
appeasementu
vůči
Německu.
|
| s-17
|
A
jako
blesk
z
čistého
nebe
a
výbuch
bomby
současně
zapůsobilo
uzavření
paktu
o
neútočení
mezi
Stalinem
a
Hitlerem
v
Moskvě
23.
srpna
1939.
|
| s-18
|
Jeho
dosah,
a
zejména
důsledky
tajné
dohody
pocítili
Poláci
do
měsíce
od
podpisu.
|
| s-19
|
Mezinárodní
napětí
dosáhlo
v
posledním
srpnovém
týdnu
roku
1939
kritického
bodu.
|
| s-20
|
Z
Berlína
znovu
a
znovu
zaznívaly
na
adresu
Varšavy
ohledně
Gdaňska
a
exteritoriálního
koridoru
neúprosné
a
také
nesplnitelné
požadavky.
|
| s-21
|
Přesuny
německých
vojsk
do
nástupních
prostorů
u
polských
hranic
dokládaly,
že
nadchází
den,
kdy
vypukne
válečný
konflikt.
|
| s-22
|
Prozatím
však
i
nadále
probíhala
politická
jednání.
|
| s-23
|
Zejména
britská
vláda,
přes
opětovné
ujištění,
že
splní
své
závazky
k
Polsku,
setrvávala
v
přesvědčení,
že
je
možné
vyřešit
německo-polský
spor
bez
války,
pokud
by
došlo
k
obnovení
ovzduší
důvěry.
|
| s-24
|
Chamberlain
také
poslal
v
tomto
duchu
dopis
Hitlerovi,
který
mu
osobně
doručil
do
Berchtesgadenu
britský
velvyslanec
Henderson.
|
| s-25
|
Britský
premiér
navrhoval
připravit
přímé
jednání
mezi
Německem
a
Polskem,
jehož
výsledek
by
zaručily
ostatní
mocnosti.
|
| s-26
|
...v
této
chvíli
nevidím
jiné
cesty,
jak
se
vyhnout
katastrofě,
která
povede
Evropu
do
války,
končil
Chamberlain
svůj
dopis.
|
| s-27
|
V
této
souvislosti
není
reminiscence
na
Chamberlainův
postoj
v
roce
1938
nikterak
náhodná.
|
| s-28
|
Hitler
však
dospěl
k
jinému
řešení
německo-polského
sporu.
|
| s-29
|
Tentokráte
nechtěl
spoléhat
na
případné
vágní
výsledky
dalších
jednání
a
jeho
generálové
již
zevrubně
rozpracovali
plán
útoku
na
Polsko
(Fall
Weiss).
|
| s-30
|
Navíc
měl
Berlín
momentálně
neobvykle
příznivé
podmínky:
na
východě
si
zajistil
neutralitu
Sovětů,
na
západě
sice
Británie
a
Francie
potvrdily
trvání
svých
závazků
vůči
Polsku,
ale
Chamberlain
naléhal,
aby
se
vše
vyřídilo
bez
války
přímým
vyjednáváním,
které
chtěl
sám
zprostředkovat.
|
| s-31
|
Proč
tedy
neklást
požadavky,
které
by
přiměly
západní
mocnosti
ustoupit
od
závazků
k
Polsku
a
v
případě
jejich
nesplnění
by
se
casus
belli
přenesl
na
bedra
Velké
Británie
a
Francie.
|
| s-32
|
V
postoji
britské
vlády
se
ale
začaly
projevovat
náznaky
změn.
|
| s-33
|
Dne25
.
srpna
vyhlásila
oficiální
smlouvu
s
Polskem
a
potvrdila
už
dříve
poskytnuté
záruky.
|
| s-34
|
Zároveň
žádala
Berlín,
aby
sám
vstoupil
do
přímého
jednání
s
Polskem.
|
| s-35
|
O
reakci
Hitlera
řekl
během
poválečného
soudu
v
Norimberku
Göring:
V
den,
kdy
Británie
poskytla
oficiální
garanci
Polsku,
führer
mne
telefonicky
zavolal
a
sdělil
mi,
že
zarazil
plánovaný
vpád
do
Polska.
|
| s-36
|
Zeptal
jsem
se
ho,
zda
to
míní
dočasně,
nebo
nadobro.
|
| s-37
|
Odpověděl:
Ne,
budu
se
muset
přesvědčit,
zda
dokážeme
eliminovat
britský
zásah.
|
| s-38
|
Hitler
chtěl
ještě
zapůsobit
na
mezinárodní
věřejnost.
|
| s-39
|
Den
plánovaného
útoku
odložil
z
25.
srpna
na
1.
září.
|
| s-40
|
Jednak
chtěl
britské
vládě
nabídnout
čas
a
příležitost
zbavit
se
vyhlášených
záruk,
a
jednak
rozehrával
poslední
partii
s
polskou
vládou,
předem
však
odsouzenou
k
nezdaru.
|
| s-41
|
Berlín
totiž
vyhlásil
plán
na
vyřešení
německo-polské
krize.
|
| s-42
|
Jeho
šestnáct
bodů
obsahovalo
zejména
striktní
požadavek
odstoupení
Gdaňska
Německu,
plebiscit
o
osudu
tzv.
koridoru
podle
národnostního
stavu
k
1.
1.
1918.
|
| s-43
|
Ve
svém
celku
by
realizace
plánu
znamenala
úplné
ovládnutí
a
zotročení
Polska.
|
| s-44
|
Přes
tvrdě
vznesené
požadavky
byla
polská
vláda
nakloněna
vyjednávání,
počítala
s
případnými
ústupky,
ale
jako
celek
předložený
plán
odmítala.
|
| s-45
|
Na
diplomatickou
scénu
ještě
přistoupil
italský
duce
Mussolini
s
nabídkou,
že
na
5.
září
svolá
k
řešení
polského
problému
mezinárodní
konferenci.
|
| s-46
|
Avšak
jeho
iniciativa
a
snaha
zopakovat
si
svou
mnichovskou
roli
byla
Berlínem
odmítnuta,
zejména
když
Itálie
proklamovala
v
dopisech
Hitlerovi
i
Ribbentropovi
svou
neutralitu
v
nadcházejícím
válečném
konfliktu.
|
| s-47
|
V
posledních
dnech
srpna
1939
se
zřetelně
projevovalo,
že
diplomatická
a
politická
jednání
uvázla
na
mrtvém
bodě.
|
| s-48
|
Ke
slovu
měly
podle
německých
plánů
přijít
konečně
zbraně.
|
| s-49
|
O
deváté
hodině
večerní
31.
srpna
oznámil
německý
rozhlas,
že
říšská
vláda
ukončila
jakékoli
další
dohovory
s
Polskem.
|
| s-50
|
Téhož
dne
vydal
Hitler
německé
armádě
Pokyn
pro
vedení
válkyč
.
1.
|
| s-51
|
Uvádělo
se
v
něm:
|
| s-52
|
1.
Nyní,
kdy
všechny
politické
možnosti
vyřešit
na
východní
frontě
pro
Německo
nesnesitelnou
situaci
mírovými
prostředky
byly
vyčerpány,
rozhodl
jsem
se
pro
řešení
silou...
|
| s-53
|
Datum
útoku:
1.
září
1939.
|
| s-54
|
Doba
útoku:
04.45
(letního
času
-
pozn.aut.).
|
| s-55
|
Kostky
byly
vrženy.
|
| s-56
|
Za
ranního
úsvitu
prvního
zářijového
dne
roku
1939
zahájila
německá
vojska
útok
a
překročila
polské
hranice.
|
| s-57
|
Začala
válka.
|
| s-58
|
Ale
byla
to
vůbec
válka,
když
nedošlo
k
jejímu
formálnímu
vypovězení
ze
strany
Německa?
|
| s-59
|
O
desáté
hodině
dopoledne
1.
září
se
sešel
v
Berlíně
říšský
sněm.
|
| s-60
|
Na
jeho
zasedání
přišel
Hitler
v
šedé
polní
uniformě
a
prohlásil,
že
branná
moc
převzala
aktivní
obranu
říše.
|
| s-61
|
Jedině
taková
je,
podle
jeho
slov,
možná
odpověď
na
polské
provokace
a
útoky,
poté
co
polský
stát
odmítl
smířlivé
řešení
sousedských
styků...
|
| s-62
|
Abych
učinil
konec
tomuto
šílenému
počínání,
nezbývá
mi
jiný
prostředek
než
použít
od
nynějška
násilí
proti
násilí.
|
| s-63
|
Z
Hitlerovy
řeči
ani
z
následné
proklamace
k
německému
národu
z
téhož
dne
nebylo
patrné,
zda
se
jedná
vskutku
o
vypovězení
války.
|
| s-64
|
Avšak
vlády
Velké
Británie
a
Francie,
zejména
když
docházely
zprávy
o
postupu
německých
vojsk,
o
bombardování
polských
měst
a
připojení
Gdaňsku
k
Německu,
po
bezprostřední
informaci
od
polské
vlády
a
zvážení
situace
okamžitě
reagovaly.
|
| s-65
|
Ve
formě
diplomatické
nóty
Britové
oznámili
Berlínu,
že
útokem
na
Polsko
vytvořila
německá
vláda
podmínku
pro
splnění
záruk
britské
a
francouzské
vlády,
dopustila
se
útočného
činu,
který
ohrožuje
polskou
nezávislost,
a
proto
bez
váhání
splní
svůj
závazek.
|
| s-66
|
Jako
nepřijatelná
se
jevila
výmluva
ministra
zahraničí
Ribbentropa,
že
nejde
o
německý
útok,
nýbrž
že
Polsko
už
po
měsíce
provokovalo
Německo.
|
| s-67
|
Až
v
neděli
dopoledne
3.
září
v
11
hodin
oznámila
britská
vláda
světu,
že
od
této
chvíle
se
považuje
ve
válečném
stavu
s
Německem.
|
| s-68
|
O
dvě
hodiny
později
informoval
francouzský
velvyslanec
Coulondre
v
Berlíně
říšské
ministerstvo
zahraničí,
že
Francie,
nebude-li
Německo
ochotno
odvolat
své
vojsko
z
Polska,
se
považuje
od
sedmnácté
hodiny
povinna
poskytnout
Polsku
pomoc.
|
| s-69
|
Když
se
Hitler
dozvěděl,
že
Velká
Británie
a
Francie
přece
jen
vyhlásily
Německu
válku,
lakonicky
poznamenal:
To
ještě
neznamená,
že
budou
válčit.
|
| s-70
|
Na
západní
frontě
vskutku
nezačaly
v
září,
ale
také
ani
v
následujících
měsících
adekvátní
vojenské
operace.
|
| s-71
|
Velká
Británie
a
Francie
zahájily
námořní
blokádu
Německa,
zatímco
USA
i
Japonsko
vyhlásily
svou
neutralitu
v
doposud
jenom
evropské
válce.
|
| s-72
|
S
neskrývaným
zadostiučiněním
mohla
v
polovině
září
1939
německá
oficiální
místa
konstatovat,
že
na
francouzsko-německé
frontě
nepadl
dosud
jediný
výstřel.
|
| s-73
|
Válečná
ouvertura
přinesla
porážku
polské
armádě,
statečně
bojující
proti
německé
přesile
a
následné
uchvácení
polského
území
Hitlerem
a
Stalinem...
|
| s-74
|
Avšak
předznamenala
také
léta
následující,
a
dokonce
naši
současnost.
|