| s-1
|
Za
opožděné
placení
závazků
přichází
trest
|
| s-2
|
Byznys
pro
kyždého
|
| s-3
|
Jaromír
Richter
|
| s-4
|
Každému
z
nás
se
může
stát,
že
z
nějakých
osobních,
podnikových
či
zcela
objektivních
důvodů
něco
nezaplatíme
včas.
|
| s-5
|
Pro
takový
případ
je
dobré
vědět,
jaké
sankce
nás
mohou
potkat.
|
| s-6
|
K
nejčastějším
zajišťovacím
prostředkům
pro
případ
neplnění
peněžitých
závazků
podnikatelů
patří
úrok
z
prodlení.
|
| s-7
|
Na
rozdíl
od
smluvní
pokuty
zákon
výslovně
nepodmiňuje
jeho
uplatnění
příslušným
ustanovením
ve
smlouvě.
|
| s-8
|
Ponechává
na
vůli
smluvních
stran,
zda
ujednání
o
úroku
z
prodlení
a
jeho
výši
zahrnou
do
smlouvy.
|
| s-9
|
To
znamená,
že
pokud
ustanovení
o
výši
úroku
smlouva
postrádá,
nezaniká
nárok
věřitele
(prodávajícího,
zhotovitele,
dodavatele
apod.)
na
jeho
vymáhání,
pokud
jej
hodlá
uplatnit,
ani
povinnost
dlužníka
(kupujícího,
objednatele,
odběratele
apod.)
úrok
zaplatit.
|
| s-10
|
Tím
vyvracíme
obavy
věřitelů
dotazujících
se
často
na
následky
opomenutí
ustanovení
o
úrocích
ve
smlouvách.
|
| s-11
|
Povinnost
dlužníka
nastává
ode
dne,
kdy
porušil
svůj
závazek
k
peněžitému
plnění,
tj.
ode
dne,
kdy
nezaplatil
dohodnutou
finanční
částku,
ač
se
k
tomu
zavázal,
a
trvá
do
dne
skutečného
splnění.
|
| s-12
|
Zdůvodňování
příčin
neplnění
dlužníkem
je
bezvýznamné.
|
| s-13
|
Povinnost
k
úhradě
úroku
se
totiž
vztahuje
i
na
případy
jinak
vylučující
odpovědnost.
|
| s-14
|
Patří
sem
i
případy
tzv.
vyšší
moci.
|
| s-15
|
Nárok
věřitele
na
úrok
z
prodlení
nelze
proto
nijak
zpochybňovat.
|
| s-16
|
Diskutovat
je
však
možno
o
výši
úroku.
|
| s-17
|
Z
předchozího
vyplývá,
že
mohou
nastat
dva
případy.
|
| s-18
|
V
prvním
vycházíme
ze
skutečnosti,
že
výše
úroku
z
prodlení
byla
stanovena
smlouvou.
|
| s-19
|
Je
proto
třeba
plnit
v
takové
výši,
jak
to
smlouva
ukládá.
|
| s-20
|
Nejde
ovšem
o
plnění
neomezené.
|
| s-21
|
Co
se
týče
horní
hranice
úroku,
nelze
překročit
zásady
poctivého
obchodního
styku
(§
265
Obchodního
zákoníku).
|
| s-22
|
Úroky
přesahující
přiměřenou
míru
jsou
zpravidla
soudně
nevymožitelné.
|
| s-23
|
Při
rozhodování
o
přiměřenosti
vychází
soud
zpravidla
z
§
369
odst.
1,
o
kterém
píšeme
dále.
|
| s-24
|
Ve
druhém
případě
se
jedná
o
stav,
kdy
smlouva
postrádá
ustanovení
o
výši
úroku
z
prodlení.
|
| s-25
|
Na
tento
případ
se
vztahuje
podpůrné
ustanovení
§
369
odst.
1
Obchodního
zákoníku.
|
| s-26
|
Podle
něj
je
dlužník
povinen
zaplatit
věřiteli
úrok
z
prodlení
ve
výši
o
jedno
procento
vyšší,
než
činí
obvyklá
sazba
úroků
z
úvěrů
poskytovaných
bankami.
|
| s-27
|
Vzhledem
k
nestejným
úrokovým
sazbám
peněžních
ústavů
v
jednotlivých
místech
se
při
uplatnění
tohoto
postupu
řídí
výpočet
sazbami
v
místě
sídla
dlužníka.
|
| s-28
|
Doba
rozhodná
pro
výpočet
je
doba
uzavření
smlouvy,
v
jejímž
důsledku
vznikl
peněžitý
závazek
dlužníka.
|
| s-29
|
Pokud
by
obvyklé
úrokové
sazby
bank
v
místě
sídla
věřitele
umožňovaly
vyšší
úrok
z
prodlení,
čímž
by
docházelo
k
jeho
poškození,
připadá
v
úvahu
vymáhat
rozdíl
ve
formě
náhrady
škody.
|
| s-30
|
Takový
postup
umožňuje
ustanovení
§
369
odst.
2.
|