s-1
|
Československé
dějiny
pohřbily
Slováky
|
s-2
|
Rozhovor
s
maďarským
historikem
László
Szarkou,
autorem
slovenských
dějin
bez
emocí
|
s-3
|
Iván
Scipiades,
Magyar
Hírlap
|
s-4
|
V
Maďarsku
vyšel
přehled
dějin
slovenského
národa
z
pera
maďarského
autora
naposledy
na
začátku
20.
století.
|
s-5
|
První
pokus
zaplnit
tuto
mezeru
učinil
historik
László
Szarka
svou
útlou
knihou
Dějiny
Slováků,
kterou
vydalo
budapešťské
nakladatelství
Bereményi.
|
s-6
|
Szarka
ve
svém
nástinu
slovenských
dějin
popisuje
nestranně
a
nezávisle
na
jakékoli
ideologii
dějiny
národa,
jehož
kultura
a
mentalita
jsou
podle
něho
ze
všech
sousedních
národů
Maďarům
nejbližší.
|
s-7
|
Od
Trianonu
nenapsal
v
Maďarsku
nikdo
slovenské
dějiny.
|
s-8
|
A
ačkoliv
v
Maďarsku
mnohé
pobuřuje
určitý
způsob
slovenského
chápání
společných
maďarsko-slovenských
dějin,
velká
většina
Maďarů
sotva
cítí
potřebu
doučování
dějepisu,
aby
historii
svých
bývalých
krajanů
opravdu
poznali.
|
s-9
|
Co
vás
vedlo
k
tomu,
že
jste
se
tohoto
úkolu
ujal,
a
co
na
své
knize
považujete
za
nejvýznamnější?
|
s-10
|
Ještě
dříve
než
Maďaři
pohřbily
Slováky
československé
dějiny.
|
s-11
|
Ačkoliv
jsou
Slováci
našimi
tisíciletými
sousedy.
|
s-12
|
Typické
bylo,
že
jsme
o
obyvatelích
Československa
hovořili
vždycky
jako
o
Češích,
což
pregnantně
odráží
podstatu
československého
státu.
|
s-13
|
Taková
kniha
už
strašně
chyběla.
|
s-14
|
Do
psaní
jsem
se
pustil
i
proto,
že
slovenské
dějiny
nelze
vysvětlit
bez
kontextu
historie
maďarského
státu.
|
s-15
|
Rámec
pro
velice
pomalé
slovenské
etnické
sebeuvědomování,
jazykovou
a
později
hospodářskou
integraci
tvořilo
historické
Maďarsko.
|
s-16
|
Bez
něho
by
se
integrace
etnických
skupin
tvořených
předky
dnešních
Slováků
uskutečňovala
ve
zcela
jiném
směru.
|
s-17
|
Proto
tvrdím,
že
bez
maďarského
státu
by
byl
nevznikl
ani
stát
slovenský.
|
s-18
|
To
Slováci
před
rokem
1989
popírali.
|
s-19
|
Vyhlásili
dokonce
i
na
vědeckých
pracovištích
program
dehungarizace
slovenských
dějin.
|
s-20
|
To
vše
mělo
za
následek
různé
hony
na
čarodějnice,
které
přežily
i
rok
1989,
jako
například
slovakizaci
názvů
obcí
a
příjmení.
|
s-21
|
Já
ukazuji,
že
maďarské
a
slovenské
dějiny
mají
mnoho
společného,
což
neznamená,
že
jsou
totožné.
|
s-22
|
Snažil
jsem
se
psát
nezávisle
na
pocitech
a
ideologiích.
|
s-23
|
Prošel
jsem
i
prameny,
o
nichž
nebývalo
zvykem
mluvit.
|
s-24
|
Například
slovenské
opoziční
dokumenty
adresované
ministerskému
předsedovi
Istvánu
Tiszovi,
z
nichž
vychází
najevo,
že
Slováci
měli
jasno
v
tom,
že
vytvoří
s
Maďary
jedno
státní
společenství.
|
s-25
|
Jako
byste
se
ve
své
knize
snažil
být
ke
Slovákům
velmi
ohleduplný
a
zdvořilý.
|
s-26
|
Připomínáte
Slováky
i
v
souvislosti
s
ranými
obdobími,
kdy
se
slovenský
jazyk,
slovenské
etnikum,
natož
slovenský
národ
ještě
ani
nevytvořily
-
to
z
knihy
jednoznačně
vychází
najevo.
|
s-27
|
Od
začátku
objasňuji,
že
staroslovanský
konglomerát,
který
se
usadil
v
Panonské
nížině,
byl
před
příchodem
Maďarů
územně
souvislý.
|
s-28
|
Severoslovanské
území,
které
příchod
Maďarů
oddělil
od
jižního,
bylo
od
příchodu
Maďarů
samostatné,
jazykově
každopádně.
|
s-29
|
Slovo
slovenský
používám
z
jazykového
hlediska,
protože
pro
předchůdce
dnešní
slovenštiny
je
zcela
zbytečné
hledat
slova
jako
stará
slovenština
nebo
podobná
označení.
|
s-30
|
Začátek
procesu
jazykového
osamostatnění
je
na
území
dnešního
Slovenska
prokazatelný
již
velice
záhy.
|
s-31
|
Hospodářské
osamostatnění
bylo
mnohem
pomalejší,
právě
tak
jako
politické.
|
s-32
|
Jak
reagovali
na
Slovensku
na
knihu,
z
níž
přes
veškerý
takt
jasně
vychází
najevo,
že
všechno,
co
dnes
Slováci
s
oblibou
tvrdí
o
tisícileté
maďarské
porobě
nebo
o
moravsko-slovenské
kontinuitě,
podle
které
Slováci
pocházejí
z
Velkomoravské
říše,
je
mýtus?
|
s-33
|
Knihu
dosud
recenzovali
dva
slovenští
kolegové,
jeden
z
nich
je
Richard
Maršina,
nestor
slovenské
historiografie,
který
nemá
žádné
námitky
proti
koncepci,
spíše
pocit
jisté
neúplnosti
(ale
o
úplnost
jsem
se
ani
nemohl
příliš
pokoušet).
|
s-34
|
Za
trochu
neúměrně
dlouhou
považoval
kapitolu
o
19.
století
(je
to
moje
specializace).
|
s-35
|
Jsou
to
oprávněné
námitky,
ale
v
případě
nástinu
je
taková
neúplnost
snad
přijatelná.
|
s-36
|
Druhá
reakce
přišla
z
publicistických
kruhů.
|
s-37
|
Mnohem
kritičtější
bylo
přijetí
knihy
v
Maďarsku.
|
s-38
|
Mnozí
mi
vytýkají,
že
uvádím
do
pohybu
již
ustálený
obraz
dějin.
|
s-39
|
Jiní
nevědí,
co
si
počít
s
dávnou
slovanskou
kontinuitou,
která
přece
v
opravdovém
maďarském
historickém
povědomí
nemá
co
pohledávat
(jako
by
to
ani
nebyla
součást
zdejších
dějin).
|
s-40
|
Pocházejí
tyto
maďarské
námitky
z
odborných
kruhů?
|
s-41
|
Ano,
odborníci
na
středověk
měli
námitky
například
v
souvislosti
s
velkomoravsko-slovenskou
kontinuitou.
|
s-42
|
Maďarští
publicisté
v
Maďarsku
i
na
Slovensku
zdůrazňovali
zase
spíše
to,
že
k
otázce
přistupuji
novým
způsobem
a
prost
jakýchkoli
emocí.
|
s-43
|
Proč
jsou
názvy
obcí
uváděny
v
knize
jen
maďarsky?
|
s-44
|
To
je
oprávněná
otázka.
|
s-45
|
Připojil
jsem
ke
knize
seznam
místních
názvů
(ve
kterém
budou
mimochodem
ve
druhém
vydání
provedeny
opravy).
|
s-46
|
Vlastní
text
by
příliš
zatížilo,
kdyby
se
v
něm
stále
opakovaly
slovenské
varianty.
|
s-47
|
V
takové
malé
knize
by
to
závažně
narušilo
plynulost
výkladu.
|
s-48
|
Jaký
je
zájem
o
Dějiny
Slováků?
|
s-49
|
Dva
tisíce
výtisků
prvního
vydání
je
rozebráno.
|
s-50
|
Připravujeme
druhé
vydání.
|
s-51
|
Jeho
velká
část
je
určena
maďarským
gymnáziím
na
Slovensku,
některá
již
naznačila,
že
by
s
radostí
přivítala,
kdybych
u
nich
měl
mimo
rámec
osnov
hodinu
dějepisu.
|
s-52
|
Bylo
by
to
skutečně
minimum,
aby
gymnazisté
dostali
do
ruky
záživné,
souvislé,
z
maďarského
pohledu
psané,
ale
ne
nepřátelské
slovenské
dějiny.
|
s-53
|
Zájem
projevili
i
maďarští
Slováci.
|
s-54
|
Ani
oni
nemají
původní,
přehlednou
knihu
o
svých
dějinách.
|