s-1
|
Kubo-futuristické
a
rayonistické
obálky
|
s-2
|
Knihy
ruské
avantgardy
představuje
Britská
knihovna
v
Londýně
|
s-3
|
Vojtěch
Lahoda,
Autor
(nar.
1955)
je
historik
umění,
ředitel
Ústavu
dějin
umění
Akademie
věd
|
s-4
|
V
sálech
londýnského
objektu
King's
Library
s
nekonečnými
řadami
knih
a
s
vitrínami
se
vzácnými
tisky
či
rukopisy
se
najednou
objevila
nápadná
změna:
konstruktivistická
paneláž
vytváří
ve
starobylém,
věděním
nabitém
prostředí
ostrov
jiného
světa:
ostrov
knih
ruské
avantgardy
z
let
1912-1934.
|
s-5
|
Expozice
British
Library
je
pozoruhodná
šíří
záběru
vystaveného
materiálu
i
přístupem
ke
zdánlivě
malé
výstavě.
|
s-6
|
Především
však
odvahou
vybudovat
samostatný
prostor
simulující
postupy
konstruktivismu
v
muzeálním
prostředí
doby
krále
Jiřího
IV.
|
s-7
|
Vystavené
publikace,
vesměs
vzácná
vydání
o
několika
počtech
výtisků,
se
takto
pohromadě
vidí
zřídka.
|
s-8
|
Od
knih
básnířky
Eleny
Guro
přes
obálky
Kazimira
Maleviče
k
úpravám
knih
Michaila
Larionova.
|
s-9
|
Často
jde
o
knihy
básní
Majakovského,
Chlebnikova,
Kamenského,
Kručonycha
či
Kljuna.
|
s-10
|
Tyto
publikace
v
kubo-futuristickém
duchu
či
v
pojetí
směru,
který
Larionov
a
Gončarovová
nazvali
pro
jeho
energetický,
paprsčitý,
akční
charakter
rayonismus,
jsou
vystaveny
vedle
tradičněji
vydávaných
knih,
dnes
ovšem
neméně
vzácných
(pojednání
o
umění
od
I.
Aksenova
či
A.
Ševčenka).
|
s-11
|
Zvláště
cenné
jsou
publikace
jednoho
z
vůdčích
ruských
futuristů
Davida
Burljuka,
který
roku
1918
emigroval
do
USA.
|
s-12
|
Tam
pokračoval
ve
své
básnické
činnosti
(ručně
malovaná
obálka
ke
sbírce
Marusja-San
z
roku
1925).
|
s-13
|
Zvláště
jímavá
je
fotografie
Burljuka
z
jeho
amerického
pobytu,
kde
stále
zdůrazňoval
svou
futuristickou
image.
|
s-14
|
Jednu
tvář
má
pomalovanou,
připomíná
tetování,
v
uchu
náušnici,
na
hlavě
cylindr,
pruhovanou
křiklavou
vestu...
|
s-15
|
Počátek
dvacátých
let
se
odehrává
ve
znamení
nástupu
konstruktivismu
do
typografie.
|
s-16
|
Zde
leží
těžiště
úprav
A.
Rodčenka,
od
poloviny
dvacátých
let
využívajících
fotomontáže
(cyklus
knih
tzv.
Jima
Dollara,
což
byl
pseudonym
M.
Šagiňinová).
|
s-17
|
Poslední
část
výstavy
rekonstruuje
ducha
čítárny
Rodčenkova
Dělnického
klubu
z
roku
1925.
|
s-18
|
V
regálech
na
časopisy
jsou
zde
tentokrát
exponáty:
slavné
obálky
knih
Rodčenka,
El
Lisického,
časopisy
Lef
či
Sovremennaja
architektura.
|
s-19
|
Zvláště
pozoruhodné
jsou
publikace
básníka
Kručonycha
(a
Chlebnikova)
po
roce
1918,
vydávané
vesměs
v
Tbilisi.
|
s-20
|
Knihy
jsou
doplněny
informativními
popisky,
kresbami
například
Larionova,
Majakovského,
Maleviče
či
Gončarovové,
dobovými
propagandistickými
letáky
a
plakáty,
které
ovšem
s
přibývajícím
časem
ztrácejí
výtvarnou
úroveň.
|
s-21
|
Aby
toho
nebylo
málo,
na
několika
místech
výstavy
si
lze
nasadit
sluchátka
a
poslechnout
dobovou
hudbu
(neznámého
futuristu
N.
Roslavece,
A.
Lourié,
přítele
Chlebnikova
a
Kandinského,
samozřejmě
D.
Šostakoviče
či
údernou
Hudbu
strojů
A.
Mosolova).
|
s-22
|
Unikátním
zážitkem
je
poslech
Majakovského
veršů
recitovaných
samotným
básníkem.
|
s-23
|
British
Library
vydala
stručný
katalog
knih
uvedené
tematiky
čítající
přes
šest
set
položek
z
majetku
knihovny
(ovšem
bez
jediné
reprodukce).
|
s-24
|
K
tomu
lze
na
místě
zakoupit
dvě
publikace
o
ruské
avantgardní
knize,
vydané
specialistkou
Susan
Comptonovou.
|
s-25
|
Výstava
je
malá
rozměry,
avšak
velká
významem.
|
s-26
|
I
přes
omezený
prostor
nabízí
paletu
zážitků:
promítají
se
zde
ruské
němé
filmy
nedávno
objevené
v
archivech
vedle
dokumentárních
autorských
filmů
Jakova
Protazonova
či
Jevgenije
Bauera.
|
s-27
|
Na
září
k
tomu
British
Library
přichystala
sérii
přednášek
specialistů
na
dané
téma.
|
s-28
|
All
Change.
|
s-29
|
British
Library,
Londýn.
|
s-30
|
24.
června
-
25.
září.
|