| s-1
|
Milevsko:
jméno
tesané
do
žuly
|
| s-2
|
Sochařské
sympozium
představuje
své
výsledky
v
městském
parku
|
| s-3
|
Lenka
Lindaurová,
Milevsko
|
| s-4
|
Druhý
ročník
sochařského
sympozia
v
Milevsku
byl
v
sobotu
ukončen
prezentací
žulových
a
syenitových
objektů
v
parku
u
kláštera
premonstrátů.
|
| s-5
|
Letos
se
letní
konfrontační
práce
v
nedalekém
přílepovském
lomu
zúčastnilo
pět
autorů:
tři
Češi,
Rus
a
Němec.
|
| s-6
|
Organizačně
akci
připravují
čeští
sochaři
ve
spolupráci
s
milevským
muzeem.
|
| s-7
|
Letos
se
již
zdálo,
že
počáteční
nadšení
místních
radních
pro
tuto
akci
vychladlo.
|
| s-8
|
Organizátoři
dokonce
uvažovali
o
přemístění
sympozia
do
Českých
Budějovic.
|
| s-9
|
Město
však
nakonec
přispělo
stejně
jako
vloni
částkou
čtyřiceti
tisíc.
|
| s-10
|
V
lesnatém
areálu
při
premonstrátském
klášteře
a
městském
muzeu
se
totiž
rozrůstá
kvalitní
sbírka
sochařských
děl,
která
bude
Milevsku
v
budoucnosti
přitahovat
návštěvníky.
|
| s-11
|
Tvrdý
kámen
se
letos
vozil
nejen
z
Přílepova,
ale
i
z
Vepic
a
Štěpánovic
nedaleko
Českých
Budějovic.
|
| s-12
|
Každý
z
autorů
druhého
sympozia
(třetího,
kdybychom
počítali
i
nulté)
zvolil
ke
kameni
jiný
přístup,
i
když
žula
či
syenit
si
svou
nepoddajností
kladou
jednoznačný
postup:
řezání
kamene,
vrtání
a
jen
velmi
sporadické
ruční
zásahy
dlátem.
|
| s-13
|
Jiří
Kačer
(1952),
který
vloni
absolvoval
hořické
pískovcové
sympozium
a
se
žulou
již
určitou
zkušenost
také
má,
vytvořil
jeden
z
fragmentů
své
dlohodobě
zpracovávané
řady.
|
| s-14
|
Ke
svým
deskám
vypadajícím
jako
archeologický
nález
přiřadil
další
monumentální
poselství
dávných
kultur,
duchovní
otisk
a
zároveň
zdánlivě
lehké
dotyky
lidské
ruky.
|
| s-15
|
Jeho
kámen
existuje
jako
pokračování
struktur
předchozích
objektů,
ale
jako
by
byl
časem
odplaven
na
jiné
místo.
|
| s-16
|
Sporná
socha
vznikla
pod
rukama
moskevského
autora
Genadije
Voronova
(1950),
který
se
snažil
vnutit
žule
jí
nepřináležející
tvar.
|
| s-17
|
Pracoval
s
ní
jako
se
dřevem
či
měkkým
kamenem
a
vytvaroval
ji
do
podoby
jakési
konstruktivistické
židle,
připomínající
zapomenutý
kus
staré
avantgardy.
|
| s-18
|
Nadlidské
úsilí
věnoval
své
práci
Zdeněk
Hůla
(1948),
aby
vytvořil
Bod
skrytý
lidskému
zraku.
|
| s-19
|
Přizpůsobil
dva
gigantické
kameny
zkříženým
dřevěným
větvím
ležícím
mezi
nimi.
|
| s-20
|
Dvě
mohutná
těla
mezi
sebou
svírají
křehký
bod,
jemný
orgán,
aniž
by
jej
porušily.
|
| s-21
|
Stačí
naše
vědomí
o
něm,
nebo
spíš
silná
víra
v
jeho
existenci.
|
| s-22
|
V
kameni
je
vydlabána
přesná
schránka,
takže
objekt
je
kompaktní,
nenásilný
a
velmi
vzrušující.
|
| s-23
|
Nejmladším
účastníkem
se
stal
Rony
Plesl
(1965),
absolvent
Vysoké
školy
uměleckoprůmyslové,
který
dosud
pracoval
jen
se
sklem
a
kovem.
|
| s-24
|
V
Milevsku
se
vloni
představil
výstavou
souběžnou
s
prezentací
výsledků
sympozia.
|
| s-25
|
Lákala
ho
práce
s
materiálem,
na
kterém
je
znát
čas.
|
| s-26
|
Svoji
práci
tak
také
pojmenoval.
|
| s-27
|
Jeho
Čas
je
symbolem
hrobu
(žula
se
používá
na
náhrobní
kámen),
je
tichým
lůžkem
umístěným
stranou
mezi
stromy.
|
| s-28
|
V
desce
vyhloubil
mělké
plochy
a
do
nich
zasadil
kovové
výčnělky
připomínající
nekonečný
hřbitov
s
jednotnými
náhrobky.
|
| s-29
|
Anonymitu
smrti
a
strojovou
výrobu
pomníků
se
snažil
nahradit
osobní
účastí.
|
| s-30
|
Němec
Erich
Reischke
(1927)
pokračoval
v
Milevsku
ve
svých
trojrozměrných
spekulacích.
|
| s-31
|
Vylamoval
rohy
kamene,
aby
je
zase
zpět
přikládal
k
původnímu
materiálu
jako
jeho
vlastní
zrcadla.
|
| s-32
|
Mění
rafinovaně
až
do
nejzazších
možností
(ale
jednoduchým
postupem
geometrické
hry)
tvar
kamene,
aniž
by
něco
ubral
z
jeho
hmoty.
|
| s-33
|
Nové
útvary
sesadil
k
sobě,
některé
plochy
různě
zdrsnil
a
rozdělil
zářezy.
|
| s-34
|
Vznikl
téměř
architektonický
objekt,
budící
dojem
technicky
náročné
konstrukce.
|
| s-35
|
Tento
způsob
práce
vychází
z
Reischkeova
dlouhodobého
programu
a
v
Milevsku
tvoří
zajímavý
protipól
k
přístupu
ostatních
umělců.
|