s-1
|
Krok
správným
směrem
|
s-2
|
Karel
Kříž
|
s-3
|
Včerejší
porada
ministrů
o
státním
rozpočtu
na
rok
1995
dopadla
víc
než
dobře.
|
s-4
|
Václav
Klaus
ani
Ivan
Kočárník
totiž
nenašli
v
Kramářově
vile
nikoho,
kdo
by
se
s
nimi
chtěl
prát
o
ideu
vyrovnaného
rozpočtu:
všichni
byli
pro,
a
tak
konečně
musela
přijít
diskuse
o
nepříjemných
maličkostech
-
o
snižování
daní,
o
zeštíhlování
rozpočtu
a
o
způsobech,
jakými
by
šlo
přibrzdit
bezuzdné
plýtvání
státní
byrokracie.
|
s-5
|
Šlo
konečně
do
tuhého,
a
tak
slova
ministra
financí
Ivana
Kočárníka
musela
znít
po
skončení
porady
jako
rajská
hudba:
Podíl
veřejných
rozpočtů
na
hrubém
domácím
produktu
by
měl
v
příštím
roce
poklesnout
o
1,5
procentního
bodu.
|
s-6
|
Daně
z
příjmu
právnických
osob
i
daň
z
přidané
hodnoty
by
měly
podle
něj
být
nižší
o
jedno
procento,
výdajová
politika
státu
by
se
měla
zpřísnit.
|
s-7
|
To,
co
jednotlivá
ministerstva
uspoří
v
letošním
roce,
by
nemělo
propadnout,
ale
dalo
by
se
čerpat
i
v
roce
1995.
|
s-8
|
Zdá
se
tedy,
že
poprvé
od
roku
1990
je
rozpočtová
diskuse
vedena
do
skutečně
racionálních
kolejí.
|
s-9
|
Není
přece
normální,
aby
pokračovala
neadresná
sociální
politika,
v
rámci
níž
třeba
přídavky
na
děti
stále
dostávají
i
lidé
s
vysokými
příjmy.
|
s-10
|
Nelze
pokračovat
v
politice,
kdy
každý
rok
v
prosinci
dostane
rozpočet
průjem
prostě
proto,
že
dochází
k
rozhazování
přebytků.
|
s-11
|
Pokusili-li
se
ekonomové
ve
vedení
ODS
-
s
čestnou
výjimkou
Josefa
Zieleniece
-
v
pátek
na
poslední
chvíli
ještě
zideologizovat
rozpočtovou
diskusi
návrhem
ústavního
zákona
o
navždy
vyrovnaném
rozpočtu,
pak
tento
trik
jednoznačně
nevyšel.
|
s-12
|
Uvědomíme-li
si
zároveň,
že
také
z
Fondu
národního
majetku
dostane
v
příštím
roce
erár
o
zhruba
osm
miliard
korun
méně
(místo
osmnácti
pouhých
deset
miliard),
pak
zřejmě
poprvé
budou
finanční
úředníci
v
Letenské
pod
jakýms
takýms
tlakem.
|
s-13
|
V
této
souvislosti
nelze
nezmínit
víkendové
prohlášení
tiskové
mluvčí
ODS
Jany
Petrové,
že
připravit
vyrovnaný
rozpočet
je
pouze
otázkou
vůle.
|
s-14
|
Doufejme,
že
tuto
vůli
vláda
letos
i
v
letech
příštích
prokáže,
a
to
i
bez
proklamativního
ústavního
zákona,
který
svou
podstatou
připomíná
spíše
éru
větrodeštismu.
|