| s-1
|
Komsomolec
čpí
jadernou
smrtí
|
| s-2
|
Začaly
práce
na
zneškodnění
torpéd
potopené
sovětské
ponorky
KRESBA
|
| s-3
|
Katastrofa
se
odehrála
takto:
na
zádi
ponorky
Komsomolec,
která
se
7.
dubna
1989
plavila
jižně
od
Špicberků,
vypukl
požár.
|
| s-4
|
Plavidlo
se
vynořilo
a
celé
hodiny
marně
čekalo
na
pomoc.
|
| s-5
|
Do
hlubin
s
sebou
vzalo
42
lidí
z
69členné
posádky,
jeden
jaderný
reaktor
a
dvě
torpéda
s
jadernými
hlavicemi.
|
| s-6
|
Ponorka
skončila
na
dně
Grónského
moře
v
hloubce
1680
metrů.
|
| s-7
|
Leží
v
jedné
z
biologicky
nejproduktivnějších
oblastí
světového
oceánu,
které
přičítají
zvláštní
hospodářský
význam
Norsko,
Rusko,
Švédsko
a
Velká
Británie.
|
| s-8
|
V
agresivním
mořském
prostředí
postupně
koroduje
technické
vybavení
stejně
jako
titanový
trup,
voda
proniká
do
vnitřních
prostor
a
narušuje
jaderné
hlavice.
|
| s-9
|
Pokud
by
z
trupu
uniklo
radioaktivní
plutonium,
v
podobě
drobných
částeček
pronikne
do
potravinového
řetězce.
|
| s-10
|
Mořské
proudy
by
je
mohly
roznést
po
značné
části
severního
Atlantského
oceánu.
|
| s-11
|
Vyzvednutí
více
než
sto
metrů
dlouhého
obra
o
výtlaku
9700
tun
by
podle
střízlivých
odhadů
stálo
kolem
500
milionů
dolarů.
|
| s-12
|
Rusko,
které
si
takový
výdaj
nemůže
dovolit,
navrhovalo
potáhnout
vrak
gelem
chitinu
a
chitosanu,
aminocukrů
obsažených
v
krunýřích
korýšů.
|
| s-13
|
Tyto
látky
totiž
mají
schopnost
vázat
na
sebe
těžké
kovy
jako
je
plutonium.
|
| s-14
|
Jejich
nízká
hmotnost
by
kromě
toho
nebránila
vyzdvižení
vraku
někdy
v
budoucnosti.
|
| s-15
|
Přednost
před
tímto
řešením
dostalo
jiné
ruské
řešení,
které
se
právě
realizuje
za
finanční
podpory
Nizozemska.
|
| s-16
|
Práce
na
zneškodnění
smrtelně
nebezpečného
Komsomolce
byly
rozděleny
do
dvou
fází.
|
| s-17
|
V
první,
která
úspěšně
skončila
letos
v
červenci,
se
posádce
ruského
podmořského
plavidla
Mir
podařilo
pomocí
titanových
štítů
zaslepit
devět
torpédometných
otvorů
v
čelní
části
ponorky.
|
| s-18
|
Ve
druhé
fázi,
která
proběhne
v
příštím
roce
bude
v
ponorce
vyřezán
otvor
o
ploše
20
m2,
který
umožní
dokonale
a
provždy
uzavřít
celou
torpédometnou
sekci
ve
špici
ponorky.
|
| s-19
|
Zneškodnění
sovětské
ponorky
nic
nemění
na
trvání
jaderné
hrozby
ze
dna
Barentsova
a
Karského
moře.
|
| s-20
|
Frederic
Hauge
z
norské
ekologické
nadace
Bellona
probíral
ruské
záznamy
a
hovořil
s
ruskými
představiteli.
|
| s-21
|
Připustil,
že
jeho
zjištění
nelze
považovat
za
úplná,
protože
neměl
přístup
k
vojenským
záznamům.
|
| s-22
|
Když
ale
předložil
svou
zprávu
Výboru
pro
mezinárodní
arktickou
vědu
v
Oslu,
byla
označena
za
burcující,
neboť
odhaluje
množství
potenciálních
ekologických
bomb
na
dně
obou
moří.
|
| s-23
|
Tak
například
Murmanská
námořní
společnost
od
60.
let
zajišťovala
ukládání
jaderných
odpadů
na
mořské
dno
pro
sovětskou
severní
flotilu,
nynější
součást
ruského
loďstva.
|
| s-24
|
Na
základě
svědectví
radiologa
společnosti
Andreje
Solotkova,
podnikových
záznamů
a
norských
vojenských
zdrojů
Hauge
identifikoval
21
jaderných
reaktorů,
většinou
z
ponorek,
potopených
v
Barentsově
a
Karském
moři.
|
| s-25
|
Devět
z
nich
údajně
obsahuje
i
palivové
tyče.
|
| s-26
|
Kromě
toho
Murmanská
námořní
společnost
potopila
do
Karského
moře
11 090
odpadu
s
nízkou
radioaktivitou.
|
| s-27
|
V
době,
kdy
sovětská
armáda
zkoušela
jaderné
zbraně
na
ostrově
Novaja
Zemlja,
vyplulo
z
něho,
případně
bylo
rovnou
potopeno
pět
plavidel
naložených
velkým
množstvím
jaderného
odpadu.
|
| s-28
|
Případem
Komsomolec
tedy
causa
jaderné
hrozby
v
severních
mořích
nekončí,
nýbrž
začíná.
|
| s-29
|
(bo)
|