| s-1
|
Osvobození
Paříže
po
50
letech
|
| s-2
|
Jiří
Jarkovský
|
| s-3
|
Jako
by
se
stroj
času
dal
do
pohybu.
|
| s-4
|
Na
náměstí
před
pařížskou
radnicí
vyjely
tři
tanky
typu
Sherman.
|
| s-5
|
Stejně
jako
před
50
lety.
|
| s-6
|
Dnes
je
ovšem
nevítají
zaprášení
obránci
budovy
a
bojovníci
z
barikád,
ale
prezident
republiky
Fran?ois
Mitterand
a
starosta
Jacques
Chirac.
|
| s-7
|
Jedna
z
hlavních
oslav
padesátého
výročí
osvobození
Paříže
vrcholí.
|
| s-8
|
Od
19.
srpna
do
3.
září
vzpomíná
francouzská
metropole
na
ony
slavné
dny
před
padesáti
lety.
|
| s-9
|
Všeobecně
se
dnes
ve
Francii
uznává,
že
osvobození
Paříže
bylo
velkou
zatěžkávací
zkouškou
pro
generála
de
Gaulla.
|
| s-10
|
Jen
několik
týdnů
před
povstáním
hlavního
města
se
výbor
jeho
organizace
Svobodná
Francie
přejmenoval
na
vládu.
|
| s-11
|
De
Gaullovo
postavení
u
amerického
spojence
bylo
dlouho
nejisté
a
prezident
Roosevelt
se
několik
let
snažil
najít
pro
Francii
jiného
vhodnějšího
politika.
|
| s-12
|
Za
této
situace
však
de
Gaulla
nutně
potřeboval,
aby
se
Paříž
povstáním
přihlásila
k
jeho
vládě
a
byla
osvobozena
Francouzi
-
tj.
Leclerkovou
divizí.
|
| s-13
|
To
se
mu,
mimochodem
díky
pochopení
generála
Eisenhowera,
s
nímž
si
de
Gaulle
vždy
rozuměl
lépe
než
s
Rooseveltem,
podařilo.
|
| s-14
|
Po
triumfálním
přijetí
26.
srpna
na
Elysejských
polích
už
nebylo
pochyb,
kdo
stane
v
čele
francouzské
vlády.
|
| s-15
|
Letošní
oslavy
výročí
osvobození
Paříže
byly
pojaty
jako
vnitrofrancouzská
záležitost.
|
| s-16
|
Hlavní
město
povstalo
a
Leclerkova
divize
mu
přišla
na
pomoc.
|
| s-17
|
V
tomto
smyslu
se
dočkal
velké
rehabilitace
maršál
Pierre
Leclerc,
nepochybně
jeden
z
nejnadanějších
vojevůdců
2.
světové
války.
|
| s-18
|
Roku
1946
se
Leclerc
v
Indočíně
dostal
do
sporu
s
místními
konzervativními
politiky,
protože
chtěl
realisticky
vyjednávat
s
vietnamskými
nacionalisty.
|
| s-19
|
Několik
měsíců
před
svou
tragickou
smrtí
při
leteckém
neštěstí
proto
upadl
v
nemilost.
|
| s-20
|
Velkou
pozornost
věnovali
autoři
vzpomínkových
statí
generálu
von
Choltitzovi,
který
v
srpnu
1944
velel
německé
posádce
v
Paříži.
|
| s-21
|
Dostal
tehdy
od
Hitlera
za
úkol
srovnat
Paříž
se
zemí
a
bojovat
do
posledního
muže.
|
| s-22
|
Schopnosti
k
tomu
mu
jistě
nechyběly.
|
| s-23
|
V
r.
1940
dobýval
s
německými
vojsky
Rotterdam
a
o
dva
roky
později
na
východní
frontě
Sevastopol.
|
| s-24
|
Von
Choltitz
však
krátce
před
svým
jmenováním
do
Paříže
velel
v
Normandii
a
přesvědčil
se
tam
o
obrovské
materiální
převaze
spojenců.
|
| s-25
|
Ze
setkání
s
Hitlerem
zase
nabyl
dojmu,
že
se
vůdce
zbláznil.
|
| s-26
|
Byl
proto
předem
psychologicky
připraven
se
vzdát.
|
| s-27
|
Zvláště,
když
si
uvědomil,
že
na
účinnou
obranu
nemá
dostatečné
prostředky.
|
| s-28
|
Na
přetřes
se
samozřejmě
znovu
dostala
i
otázka
příměří,
které
obě
strany
konfliktu
uzavřely
20.
srpna
prostřednictvím
švédského
konzula
Nordlinga.
|
| s-29
|
I
tento
problém
se
ovšem
dostal
z
roviny
politické
na
historickou.
|
| s-30
|
Gaullističtí
a
komunističtí
protagonisté
si
už
nespílají
do
zrádců
a
dobrodruhů.
|
| s-31
|
Začíná
převládat
názor,
že
příměří,
které
se
částečně
dodržovalo
dva
dny,
pomohlo
povstalcům:
doplnili
zásoby
střeliva
a
23.
srpna
zasadili
Němcům
řadu
úderů.
|
| s-32
|
Do
oblasti
legend
zařazují
dnes
už
téměř
všichni
historici
tvrzení
o
tom,
že
Němci
v
létě
1944
podminovali
v
Paříži
mosty
a
významné
budovy.
|
| s-33
|
Jako
všechny
pokyny
z
Berlína
plnil
von
Choltitz
i
tento
rozkaz
velmi
liknavě.
|
| s-34
|
K
nezodpovězeným
otázkám
patří
problém
divokých
střelců.
|
| s-35
|
Když
se
Pařížané
shromáždili
na
malé
náměstí
Svornosti
k
uvítání
osvoboditelů
a
generál
de
Gaulle
vstupoval
do
Notre
Dame
na
slavnostní
Te
Deum,
začal
kdosi
střílet
ze
střech
okolních
domů.
|
| s-36
|
Revoluční
tisk
z
toho
obvinil
Němcům
přisluhující
milicionáře
a
de
Gaulle
ve
svých
Pamětech
komunisty.
|
| s-37
|
Dnes
se
mnozí
přiklánějí
k
názoru,
že
to
byl
projev
davové
psychózy.
|
| s-38
|
Další
důkaz
pro
to,
že
pařížský
srpen
1944
přechází
z
oblasti
politické
polemiky
tam,
kam
patří:
do
historie.
|