| s-1
|
Trh
se
štěpnými
látkami
je
přesycen
|
| s-2
|
Praha
(gag,
il)
-
|
| s-3
|
Legální
světový
trh
se
štěpnými
materiály
je
přesycen,
ovšem
pro
některé
politicky
nespolehlivé
země
(Irák,
Severní
Korea,
Indie,
Pákistán
a
Bangladéš)
jsou
tyto
látky
nedostupné.
|
| s-4
|
Motivem
nelegálního
obchodu
se
štěpným
materiálem
je
podle
pracovníka
Ústavu
jaderného
výzkumu
v
Řeži
Čeňka
Svobody
snaha
těchto
zemí
získat
potřebné
množství
plutonia
či
uranu.
|
| s-5
|
Jeden
kilogram
uranu
235
stojí
v
ČR
na
legálním
trhu
1500
korun,
stejné
množství
plutonia
239
kolem
5000
Kč.
|
| s-6
|
Na
zmíněném
černém
trhu
však
ceny
dosahují
statisícových
částek
v
markách
-
jen
německé
úřady
vloni
zaznamenaly
120
pokusů
o
pašování.
|
| s-7
|
Legální
obchody
v
civilizovaném
světě
jsou
přísně
kontrolovány
a
přesuny
jakéhokoliv
množství
štěpných
látek
podléhají
schválení
licenční
správy
příslušného
ministerstva.
|
| s-8
|
Ke
kilogramu
plutonia
239
se
však
v
ČR
legálně
nelze
dostat,
říká
Č.
Svoboda.
|
| s-9
|
Tzv.
červenou
rtuť
sice
fyzici
považují
za
nesmysl,
ale
o
její
existenci
zpravodajské
služby
vědí:
může
jít
o
miniem
obarvené
plutonium
či
o
červenou
natírací
hmotu,
která
prý
pohlcuje
radarové
vlny.
|
| s-10
|
K
výrobě
atomové
zbraně
je
zapotřebí
takzvané
kritické
množství
štěpné
látky.
|
| s-11
|
U
uranu
235
to
činí
asi
50
kg,
u
plutonia
239
už
stačí
5
kg
(velikost
grapefruitu).
|
| s-12
|
Tyto
látky,
pokud
jsou
v
olověném
kontejneru,
lze
podle
fyzika
Svobody
bez
problémů
převážet
v
tašce
bez
újmy
na
zdraví.
|
| s-13
|
Říká,
že
plutonium
239
je
kromě
vysoké
radioaktivity
i
vysoce
jedovatá
látka.
|
| s-14
|
Charakteristické
pro
štěpný
materiál
je
i
to,
že
odborníci
i
při
minimálním
množství
mohou
určit,
v
které
zemi
byl
vyroben.
|
| s-15
|
Různé
státy
totiž
používají
pro
ně
typické
technologie,
podle
nichž
se
dá
poměrně
přesně
určit
zdroj
úniku
radioaktivních
látek.
|
| s-16
|
Odborníci
blízcí
českým
zpravodajským
kruhům
se
domnívají,
že
ČR
se
stala
už
před
časem
tranzitní
zemí
nelegálního
obchodu
se
štěpnými
materiály.
|
| s-17
|
Toto
nebezpečí
sice
nepodceňují,
větší
hrozbu
však
spatřují
v
nezákonném
prodeji
nukleárních
technologií
či
přeplácení
jaderných
fyziků
ze
zemí
bývalého
SSSR
do
států
snažících
se
vyrobit
jadernou
zbraň.
|
| s-18
|
Jde
totiž
o
mnohem
bezpečnější
a
lacinější
obchod,
než
je
pašování
plutonia
či
technologií.
|
| s-19
|
Více
na
poslední
straně
|