| s-1
|
Co
je
smlouva
|
| s-2
|
Jiří
Franěk
|
| s-3
|
Mezi
koňskými
handlíři
se
smlouva
uzavírala
rukoudáním
a
stvrzovala
žitnou.
|
| s-4
|
To
stačilo.
|
| s-5
|
Do
mramorem
zdobených
hal
našeho
největšího
bankovního
ústavu
bohužel
etika
a
stavovská
čest
z
páchnoucích
tržišť
nedoklopýtala.
|
| s-6
|
Zde
vám
dají
smlouvu
kudrnatým
písmem
tištěnou,
dokument
tak
důležitě
se
tvářící,
že
vám
bezmála
dá
pocítit,
jak
asi
bylo
Mojžíšovi
-
jenže
bezcenný.
|
| s-7
|
Bude-li
třeba,
sezvou
konsorcium
právníků
a
obratem
ruky
z
vás
udělají
blázna.
|
| s-8
|
Je
asi
ironií
osudu,
že
na
ten
podfuk
doplatili
právě
ti,
kdo
v
brzký
úspěch
ekonomické
i
politické
transformace
společnosti
věřili
více
než
sama
Komerční
banka.
|
| s-9
|
Doplatili
na
to,
že
se
potvrdil
jejich
optimistický
odhad
inflace;
|
| s-10
|
to
je
opravdu
unikátní.
|
| s-11
|
Nejde
však
jen
o
několik
tisíc
postižených,
jde
o
nás
o
všechny.
|
| s-12
|
Zklame-li
takto
největší
bankovní
ústav
v
zemi,
otřásá
to
důvěrou
občanů
v
systém.
|
| s-13
|
To
by
platilo
asi
i
v
jiném
čase,
tím
hůř
však
v
tom
našem.
|
| s-14
|
Není
tomu
tak
dávno,
co
nás
reálsocialismus
oblažoval
jistotami.
|
| s-15
|
Samozřejmě
pofidérními.
|
| s-16
|
Poté
musel
občánek
překonat
jisté
obavy,
než
si
zvykl,
že
stát
není
povinován
o
něj
pečovat
od
kolébky
po
rakev.
|
| s-17
|
Občánek
musel
projevit
kus
statečnosti,
než
se
smířil
s
tím,
že
jeho
podnik
může
zkrachovat,
že
práci
musí
sám
hledat,
že
se
ceny
mění
ze
dne
na
den
a
stát
není
chůva.
|
| s-18
|
Liberální
společnost
nabízí
mnohem
méně
jistot,
ty
by
však
měly
být
nepochybné.
|
| s-19
|
V
těch
zemích,
kde
je
demokracie
už
po
léta
usazená,
důvěřují
lidé
kromě
Boha
ještě
soudům
a
-
smlouvám.
|
| s-20
|
Ostatně
liberální
společnost
sama
je
přece
na
smlouvě
založena.
|
| s-21
|
To
vytušil
již
Rousseau:
Nemá-li
člověk
přirozenou
pravomoc
nad
svým
bližním
a
nemění-li
se
moc
v
právo,
zůstávají
základem
veškeré
legitimní
moci
mezi
lidmi
úmluvy.
|
| s-22
|
Kam
ale
kráčí
společnost,
která
by
liberální
chtěla
být,
v
níž
však
smlouvu
poruší
dokonce
i
banka?
|
| s-23
|
Vzhůru
do
Patagonie
?
!
|
| s-24
|
Tato
otázka
už
nemíří
jen
k
bankéřům
,
je
povýtce
politická
.
|
| s-25
|
Úspěšný
vývoj
této
země
v
posledních
letech
se
opírá
o
značně
iracionální
makroekonomický
fenomén
očekávání
,
ochota
občanů
přežít
seriál
cenových
šoků
stojí
a
padá
s
důvěrou
k
vládě
.
|
| s-26
|
Co
však
očekávat
a
čemu
důvěřovat
po
této
koňské
injekci
skepse
?
|
| s-27
|
Tím
podivnější
,
bohužel
však
ne
překvapivá
věc
je
,
že
politici
,
jimž
na
tom
očekávání
a
na
té
důvěře
jistě
sejde
,
odpovídají
vyhýbavě
.
|