s-1
|
Servis
kuponové
privatizace
|
s-2
|
Stavebnictví
drží
krok
|
s-3
|
Firmy
se
rychle
přizpůsobily
tvrdým
nárokům
domácího
trhu
|
s-4
|
Na
této
stránce
vám
představujeme
jednotlivé
obory
národního
hospodářství,
které
vstupují
do
2.
vlny
kuponové
privatizace.
|
s-5
|
Ze
seznamu
podniků,
nabízených
dikům
k
investování,
vybíráme
jednoho
typického
představitele.
|
s-6
|
Stavebnictví
je
považováno
nejen
za
velmi
citlivý
indikátor
stavu
ekonomiky,
ale
představuje
i
hnací
sílu,
která
v
době
hospodářského
útlumu
přispívá
k
jejímu
oživení.
|
s-7
|
Se
svým
11procentním
podílem
na
tvorbě
hrubého
produktu
a
300
tis.
pracovníky,
patřilo
od
samého
počátku
ekonomické
transformace
k
těm
odvětvím,
která
se
nejlépe
přizpůsobila
tržním
podmínkám.
|
s-8
|
Pozitivní
změny
|
s-9
|
Hlavním
viditelným
rysem
je
rozpad
velkých
podniků
na
menší
subjekty,
vznik
malých
společností
a
vytvoření
zdravého
konkurenčního
prostředí.
|
s-10
|
Ústup
od
dřívější
úzké
specializace
a
schopnost
nabízet
komplexní
služby
patří
k
přednostem,
které
oceňuje
podnikatelská
sféra
i
veřejnost.
|
s-11
|
Je
to
jediná
cesta,
jak
zajistit
požadovanou
kvalitu,
termíny
a
současně
čelit
konkurenci
zahraničních
firem.
|
s-12
|
Drobnější
podniky
se
také
účelově
sdružují
u
větších
zakázek.
|
s-13
|
Životaschopnost
však
prokázaly
i
velké
firmy
při
výstavbě
rozsáhlých
a
náročných
děl.
|
s-14
|
Skladba
stavebních
podniků
se
již
přibližuje
struktuře,
která
je
obvyklá
ve
vyspělých
zemích.
|
s-15
|
Příznivě
se
změnila
i
struktura
stavebních
investic.
|
s-16
|
Největší
poptávku
tvoří
bankovnictví
a
pojišťovnictví.
|
s-17
|
Značný
rozsah
práce
si
vyžádaly
modernizace
a
rekonstrukce
restituovaného
majetku.
|
s-18
|
Současně
se
začíná
zvyšovat
podíl
stavebních
prací
ve
výrobní
sféře,
zejména
ve
výrobě
skla,
porcelánu,
stavebních
hmot.
|
s-19
|
V
nadcházejícím
období
se
očekává
pozitivní
vliv
předpokládaného
zahájení
výstavby
velkých
stavebních
zakázek
(především
v
dopravě,
energovodů
a
ekologických
staveb).
|
s-20
|
Brzda
rozvoje
|
s-21
|
Negativně
působí
na
stavebnictví
nedostatek
finančních
prostředků,
zejména
na
veřejné
stavby,
pokles
solventnosti
investorů,
téměř
úplný
útlum
bytové
výstavby,
růst
cen
tuzemských
výrobků
pro
stavebnictví,
snižování
kupní
síly
obyvatelstva
a
také
vysoké
úroky
z
úvěrů.
|
s-22
|
Do
2.
vlny
je
zařazeno
přibližně
70
stavebních
firem
v
hodnotě
60
miliard
Kč.
|
s-23
|
Z
odvětví
stavební
výroby
jde
o
firmy
vstupující
do
privatizace
kuponovou
metodou
poprvé
(
Zemědělské
stavby,
některé
Okresní
stavební
podniky,
Dopravní
stavby
Morava,
Ekostavby,
Lesostavby,
některé
Pozemní
stavby
atd.)
|
s-24
|
Některé
společnosti
však
byly
zčásti
privatizovány
a
nyní
je
nabízen
jen
zbývající
díl
akcií.
|
s-25
|
Jde
například
o
Armabeton,
Metrostav,
Vodní
stavby,
Vodní
stavby
Temelín,
IPS
Praha.
|
s-26
|
Z
odvětví
stavebních
hmot
vstupují
do
2.
vlny
firmy
zabývající
se
výrobou
cementu,
kameniva,
vápna,
cihlářských
výrobků,
prefabrikátů,
kaolinu
a
keramických
výrobků.
|
s-27
|
Vstup
zahraničního
kapitálu
|
s-28
|
Do
většiny
perspektivních
zprivatizovaných
firem
(např.
cementáren
a
cihelen)
vstoupily
zahraniční
firmy,
které
odkoupením
malé
části
akcií
a
následným
zvýšením
základního
jmění
získávají
majoritní
postavení
ve
společnostech.
|
s-29
|
Kapitál
má
být
použit
na
investičně
náročné
modernizace
a
rekonstrukce
včetně
ekologických
investic.
|
s-30
|
Lze
předpokládat
zájem
zahraničních
investorů
i
ve
2.
vlně.
|
s-31
|
Průměrná
zaváděcí
cena
akcií
stavebních
podniků
na
burze
se
pohybovala
na
úrovni
788
Kč.
|
s-32
|
Výrobci
stavebních
hmot
dosáhli
na
začátku
obchodování
průměrné
ceny
1876
Kč,
což
bylo
o
59
%
víc
než
cena
akcií
všech
podniků.
|
s-33
|
Později
byl
zaznamenán
pokles
až
do
poloviny
října
1993.
|
s-34
|
Od
té
doby
je
patrná
vzrůstající
tendence
cen
akcií
u
obou
oborů.
|
s-35
|
Marta
Veverková,
Václav
Trávníček
|
s-36
|
Kontakt:
Spořitelní
investiční
společnost,
Řásnovka
12,
110
15
Praha
l,
tel.:
(02)
248 103
31,
FAX:
(02)
231
78
16.
|