Dependency Tree

cmpr9410_049

Date19
Source typej
Year19
Annotation statustamw
Subsetdtest
Genreessay
Text typeinf

Select a sentence

Showing 1 - 100 of 207 • previous • next

s-1 Samotné měření spotřeby tepla peněženku nespasí
s-2 Platíme hodně hlavně díky nízké technické úrovni výrobních zařízení *
s-3 Stavět vlastní výtopnu je prozatím patrně risk
s-4 Jen pomalu si zvykáme na to, že za topnou sezónu vyklopíme jako uživatelé bytu za teplo až dva měsíční platy.
s-5 Majitelé rodinných domků ještě více, pokud topí například koksem.
s-6 Iluzorní je názor, že spotřeba tepla se dá snížit jen osvětou.
s-7 Jak účelně větrat, jak nepřetápět, jak spotřebu měřit a podle toho účtovat.
s-8 Zásadní pákou je tlak na naši peněženku.
s-9 Co ale s monopolním výrobcem tepla, který, ač má cenu za teplo pod dohledem státu, stále diktuje.
s-10 Ty, spotřebiteli, pěkně plať.
s-11 Dvoustranu připravil Jaromír Složil
s-12 V bytě máte příjemných 24 o C, i když venku mrzne, až praští.
s-13 Odborné kruhy tvrdí, že každý stupeň nad 20 o C znamená zvýšení spotřeby energie o 6 %.
s-14 Nedivte se, že za teplo platíte horentní sumy.
s-15 Ceny energie rostou nepřetržitě a ve skocích.
s-16 Zatím na uzdě
s-17 Rozčilujeme se, že 137,10 Kč za gigajoul tepla je příliš.
s-18 Díky státem regulované ceně za centrálně vyráběné teplo (cena se počítá z ekonomicky oprávněných nákladů a přiměřeného zisku, který stejně žádnému výrobci nestačí na potřebu investic) patrně můžeme ještě do roku 1995 žít relativně klidně.
s-19 Ale i tak je nutné počítat s tím, že snad již v tomto roce už bude stát gigajoul nejméně 220 Kč.
s-20 Pak se dá cena tepla v tryskový let.
s-21 Podle prognózy Moravskoslezských tepláren, a.s. Ostrava, tvorbu ceny podstatně ovlivňuje hlavně nutnost vytvořit prostředky k úhradě investičních akcí, jež jsou nutné ke splnění ekologických zákonů.
s-22 Občane, chceš dýchat čistý vzduch a mít také teplo?
s-23 Musíš platit.
s-24 Prognóza říká, že ceny za teplo v ČR se budou vyvíjet patrně takto:
s-25 Jde o ceny průměrné, které se začnou v rámci státu výrazně lišit podle druhu paliva, používaného k výrobě tepla.
s-26 Například v Brně, kde se rychle rozšiřuje plynofikace, lze očekávat letos průměrnou cenu až 180 Kč.
s-27 Ostravský podnik vyrábí teplo v šesti divizích na severu Moravy.
s-28 Ročně produkuje sám 17 tisíc terrajoulů tepla, přičemž další 2,5 tisíce TJ nekupuje a dodává dále.
s-29 Jeho rozsah působnosti je úctyhodný:
s-30 * Délka tepelných sítí - parovody 152 km
s-31 * Délka tepelných sítí - horkovody 199 km
s-32 * Počet odběratelů tepla 395
s-33 * Počet odběrních míst 975
s-34 * Počet zásobovaných bytů 136 725, který stále roste.
s-35 "Já muzikant" neplatí
s-36 O centrální výrobě tepla se říká, že je nejefektivnější.
s-37 Ale je to také monopol, který si může se spotřebitelem pěkně pohrávat.
s-38 Alexej Nováček (na snímku), obchodní ředitel Moravskoslezských tepláren Ostrava, odmítá názor, že zvyšování ceny tepla je jen záležitostí výrobce.
s-39 Náklady na palivo v jejich podniku činily v roce 1989 okolo 500 milionů korun, ale v roce 1991 již téměř miliardu korun.
s-40 Růst počtu teplem zásobovaných bytů přitom činil jen několik procent.
s-41 Počet pracovníků podniku zároveň klesl v průběhu 6 let o šestinu.
s-42 Zároveň musil podnik investovat.
s-43 Potřebu dalších investic odhaduji do roku dva tisíce na více jak dvě miliardy korun, říká ředitel Nováček.
s-44 Půjde zejména o zajištění nároků ekologických zákonů, které nepřinesou žádný zisk.
s-45 Podnik dnes severní Moravu "zásobuje" takto (tuny):
s-46 Skutečnost r. 1992
s-47 Prognóza r. 2000
s-48 * Popílek 13 123 504
s-49 * SO 2 19 12 125
s-50 Podnik platil doposud za znečisťování ovzduší 20 - 30 milionů korun ročně.
s-51 Ročně vyprodukovaných 280 - 350 tisíc tun popelovin se musí ukládat.
s-52 Tuna tak vyjde na 160 Kč, nemluvě o poplatcích dalších.
s-53 V letech 1994 - 1995 musí podnik zřídit kontinuální měření emisí, což přijde na 50 milionů Kč.
s-54 To všechno musí někdo zaplatit.
s-55 Nedělejme si iluze, že výrobci tepla budou mít na investice do ekologie dostatek prostředků.
s-56 Ředitel Nováček připouští, že současnost není nijak optimistická.
s-57 Teplo by musilo zdražit výrazně ihned a doslova drasticky, pokud by měly být prognózy budoucích let reálné.
s-58 Draze a levně
s-59 Výroba tepla je nákladná .
s-60 Ředitel Nováček vyslovuje zásadní nesouhlas se způsoby regulační politiky Ministerstva financí ČR.
s-61 To omezilo pro rok 1993 výrobcům tepla absolutní míru zisku.
s-62 Podnik si mohl započíst jen sumu, odpovídající 5 % z pořizovací hodnoty základních prostředků.
s-63 Výrobci si také mohli dát do kalkulace nákladů za teplo například jen absolutní výši správní režie roku 1992.
s-64 Jakoby náklady na spoje, dopravu a další výdaje v roce 1993 měly stagnovat.
s-65 V roce 1992, kdy podnik mohl využít speciálního opatření - křížové dotace - byla průměrná cena vyrobeného gigajoulu ČR 162,60 Kč.
s-66 V roce 1993 to bylo paradoxně vlivem opatření MF ČR jen 137,10 Kč.
s-67 Nelogický pokles v době, kdy ceny stále rostou.
s-68 Pro rok 1994 se podařilo na MF ČR prosadit změnu regulačního systému.
s-69 Cena pro obyvatelstvo se dále reguluje, ceny pro ostatní odběratele podléhají obecným principům podle zákona 526/1990 o cenách.
s-70 Cenový výměr 01/1994 umožňuje v letošním roce do ceny pro ostatní odběratele kalkulovat potřebné náklady i zisk.
s-71 Dnes drahé teplo je tak vlastně stále ještě velmi levné.
s-72 Část nákladů při výrobě tepla, příslušící obyvatelstvu, nesou zatím podniky.
s-73 Ceny centrálně vyráběného tepla za GJ v některých evropských zemích:
s-74 Vzniká konkurence
s-75 Stále rostoucí ceny centrálně vyráběného tepla nutí spotřebitele hledat alternativní řešení.
s-76 Ti uvažují o výstavbě vlastních kotelen, zejména plynových.
s-77 Stavět vlastní kotelnu je většinou opatření hodně krátkozraké, říká ředitel Nováček.
s-78 Navíc státu hlavně chybí jasný energetický program.
s-79 Podle ředitele to znamená, že tito spotřebitelé nepromyslí všechny souvislosti záměru výstavby.
s-80 Spoléhají na současnou výši cen paliv, převážně plynu nebo elektřiny, jako pohotových zdrojů energie.
s-81 Investice v energetice patří k nejvíce náročným.
s-82 Ředitel tvrdí, že nelze počítat s návratností do 10 let.
s-83 Přitom vývoj cen plynu nebo elektřiny je prozatím zcela neodhadnutelný a prognózy jsou spíše chmurné.
s-84 Ceny centrálně vyráběného tepla by mohly být i nižší.
s-85 Ale výrobci tepla musí začít hodně investovat.
s-86 Moravskoslezské teplárny dnes provozují řadu doslova historických zařízení.
s-87 Nejstarší z nich je dokonce z roku 1927.
s-88 Ale startovní pozice tohoto výrobce tepla je přece jen podstatně lepší než u odběratele tepla, který se rozhodl pro samozásobení.
s-89 Navíc začíná být jasné, že názor na měření odběru tepla jako prostředku úspor peněženky odběratele nespasí.
s-90 Ve hře je stále především stále podceňované dokonalé zateplení objektů, dokonalé provedení staveb, těsnění dveří a oken, ale také lepší izolace venkovních rozvodů tepla.
s-91 Nad nimi stále tající sníh hovoří zcela jasně o nedostatečné izolaci.
s-92 Zaplatíme to
s-93 Obdobně je tomu s mraky páry, unikajícími z venkovních rozvodů.
s-94 Všechny tyto prohřešky zatím platí odběratel a dodavatel tepla se mu patrně proto odvděčuje regulovanou cenou tepla.
s-95 Nedělejme si iluze, jako odběratelé to budeme platit dále.
s-96 Výrobci tepla mají pro výhrady, aby jejich nedostatky ve výrobě a distribuci platil odběratel, jedoduché vysvětlení.
s-97 Výrobní základna tepla je v určitém technickém stavu a s ním je nutno počítat.
s-98 Proto musí odběratel platit tolik, kolik bude stanoveno.
s-99 Že se pod tento plášť schová leccos dalšího, netřeba připomínat.
s-100 Nebo platit nebude, ale musí si zajistit teplo sám.

Text view • Download CoNNL-U