s-2
|
Platíme
hodně
hlavně
díky
nízké
technické
úrovni
výrobních
zařízení
*
|
s-3
|
Stavět
vlastní
výtopnu
je
prozatím
patrně
risk
|
s-4
|
Jen
pomalu
si
zvykáme
na
to,
že
za
topnou
sezónu
vyklopíme
jako
uživatelé
bytu
za
teplo
až
dva
měsíční
platy.
|
s-5
|
Majitelé
rodinných
domků
ještě
více,
pokud
topí
například
koksem.
|
s-6
|
Iluzorní
je
názor,
že
spotřeba
tepla
se
dá
snížit
jen
osvětou.
|
s-7
|
Jak
účelně
větrat,
jak
nepřetápět,
jak
spotřebu
měřit
a
podle
toho
účtovat.
|
s-8
|
Zásadní
pákou
je
tlak
na
naši
peněženku.
|
s-9
|
Co
ale
s
monopolním
výrobcem
tepla,
který,
ač
má
cenu
za
teplo
pod
dohledem
státu,
stále
diktuje.
|
s-10
|
Ty,
spotřebiteli,
pěkně
plať.
|
s-11
|
Dvoustranu
připravil
Jaromír
Složil
|
s-12
|
V
bytě
máte
příjemných
24
o
C,
i
když
venku
mrzne,
až
praští.
|
s-13
|
Odborné
kruhy
tvrdí,
že
každý
stupeň
nad
20
o
C
znamená
zvýšení
spotřeby
energie
o
6
%.
|
s-14
|
Nedivte
se,
že
za
teplo
platíte
horentní
sumy.
|
s-15
|
Ceny
energie
rostou
nepřetržitě
a
ve
skocích.
|
s-16
|
Zatím
na
uzdě
|
s-17
|
Rozčilujeme
se,
že
137,10
Kč
za
gigajoul
tepla
je
příliš.
|
s-18
|
Díky
státem
regulované
ceně
za
centrálně
vyráběné
teplo
(cena
se
počítá
z
ekonomicky
oprávněných
nákladů
a
přiměřeného
zisku,
který
stejně
žádnému
výrobci
nestačí
na
potřebu
investic)
patrně
můžeme
ještě
do
roku
1995
žít
relativně
klidně.
|
s-19
|
Ale
i
tak
je
nutné
počítat
s
tím,
že
snad
již
v
tomto
roce
už
bude
stát
gigajoul
nejméně
220
Kč.
|
s-20
|
Pak
se
dá
cena
tepla
v
tryskový
let.
|
s-21
|
Podle
prognózy
Moravskoslezských
tepláren,
a.s.
Ostrava,
tvorbu
ceny
podstatně
ovlivňuje
hlavně
nutnost
vytvořit
prostředky
k
úhradě
investičních
akcí,
jež
jsou
nutné
ke
splnění
ekologických
zákonů.
|
s-22
|
Občane,
chceš
dýchat
čistý
vzduch
a
mít
také
teplo?
|
s-23
|
Musíš
platit.
|
s-24
|
Prognóza
říká,
že
ceny
za
teplo
v
ČR
se
budou
vyvíjet
patrně
takto:
|
s-25
|
Jde
o
ceny
průměrné,
které
se
začnou
v
rámci
státu
výrazně
lišit
podle
druhu
paliva,
používaného
k
výrobě
tepla.
|
s-26
|
Například
v
Brně,
kde
se
rychle
rozšiřuje
plynofikace,
lze
očekávat
letos
průměrnou
cenu
až
180
Kč.
|
s-27
|
Ostravský
podnik
vyrábí
teplo
v
šesti
divizích
na
severu
Moravy.
|
s-28
|
Ročně
produkuje
sám
17
tisíc
terrajoulů
tepla,
přičemž
další
2,5
tisíce
TJ
nekupuje
a
dodává
dále.
|
s-29
|
Jeho
rozsah
působnosti
je
úctyhodný:
|
s-30
|
*
Délka
tepelných
sítí
-
parovody
152
km
|
s-31
|
*
Délka
tepelných
sítí
-
horkovody
199
km
|
s-32
|
*
Počet
odběratelů
tepla
395
|
s-33
|
*
Počet
odběrních
míst
975
|
s-34
|
*
Počet
zásobovaných
bytů
136 725,
který
stále
roste.
|
s-35
|
"Já
muzikant"
neplatí
|
s-36
|
O
centrální
výrobě
tepla
se
říká,
že
je
nejefektivnější.
|
s-37
|
Ale
je
to
také
monopol,
který
si
může
se
spotřebitelem
pěkně
pohrávat.
|
s-38
|
Alexej
Nováček
(na
snímku),
obchodní
ředitel
Moravskoslezských
tepláren
Ostrava,
odmítá
názor,
že
zvyšování
ceny
tepla
je
jen
záležitostí
výrobce.
|
s-39
|
Náklady
na
palivo
v
jejich
podniku
činily
v
roce
1989
okolo
500
milionů
korun,
ale
v
roce
1991
již
téměř
miliardu
korun.
|
s-40
|
Růst
počtu
teplem
zásobovaných
bytů
přitom
činil
jen
několik
procent.
|
s-41
|
Počet
pracovníků
podniku
zároveň
klesl
v
průběhu
6
let
o
šestinu.
|
s-42
|
Zároveň
musil
podnik
investovat.
|
s-43
|
Potřebu
dalších
investic
odhaduji
do
roku
dva
tisíce
na
více
jak
dvě
miliardy
korun,
říká
ředitel
Nováček.
|
s-44
|
Půjde
zejména
o
zajištění
nároků
ekologických
zákonů,
které
nepřinesou
žádný
zisk.
|
s-45
|
Podnik
dnes
severní
Moravu
"zásobuje"
takto
(tuny):
|
s-46
|
Skutečnost
r.
1992
|
s-47
|
Prognóza
r.
2000
|
s-48
|
*
Popílek
13 123
504
|
s-49
|
*
SO
2
19
12 125
|
s-50
|
Podnik
platil
doposud
za
znečisťování
ovzduší
20
-
30
milionů
korun
ročně.
|
s-51
|
Ročně
vyprodukovaných
280
-
350
tisíc
tun
popelovin
se
musí
ukládat.
|
s-52
|
Tuna
tak
vyjde
na
160
Kč,
nemluvě
o
poplatcích
dalších.
|
s-53
|
V
letech
1994
-
1995
musí
podnik
zřídit
kontinuální
měření
emisí,
což
přijde
na
50
milionů
Kč.
|
s-54
|
To
všechno
musí
někdo
zaplatit.
|
s-55
|
Nedělejme
si
iluze,
že
výrobci
tepla
budou
mít
na
investice
do
ekologie
dostatek
prostředků.
|
s-56
|
Ředitel
Nováček
připouští,
že
současnost
není
nijak
optimistická.
|
s-57
|
Teplo
by
musilo
zdražit
výrazně
ihned
a
doslova
drasticky,
pokud
by
měly
být
prognózy
budoucích
let
reálné.
|
s-58
|
Draze
a
levně
|
s-59
|
Výroba
tepla
je
nákladná
.
|
s-60
|
Ředitel
Nováček
vyslovuje
zásadní
nesouhlas
se
způsoby
regulační
politiky
Ministerstva
financí
ČR.
|
s-61
|
To
omezilo
pro
rok
1993
výrobcům
tepla
absolutní
míru
zisku.
|
s-62
|
Podnik
si
mohl
započíst
jen
sumu,
odpovídající
5
%
z
pořizovací
hodnoty
základních
prostředků.
|
s-63
|
Výrobci
si
také
mohli
dát
do
kalkulace
nákladů
za
teplo
například
jen
absolutní
výši
správní
režie
roku
1992.
|
s-64
|
Jakoby
náklady
na
spoje,
dopravu
a
další
výdaje
v
roce
1993
měly
stagnovat.
|
s-65
|
V
roce
1992,
kdy
podnik
mohl
využít
speciálního
opatření
-
křížové
dotace
-
byla
průměrná
cena
vyrobeného
gigajoulu
ČR
162,60
Kč.
|
s-66
|
V
roce
1993
to
bylo
paradoxně
vlivem
opatření
MF
ČR
jen
137,10
Kč.
|
s-67
|
Nelogický
pokles
v
době,
kdy
ceny
stále
rostou.
|
s-68
|
Pro
rok
1994
se
podařilo
na
MF
ČR
prosadit
změnu
regulačního
systému.
|
s-69
|
Cena
pro
obyvatelstvo
se
dále
reguluje,
ceny
pro
ostatní
odběratele
podléhají
obecným
principům
podle
zákona
526/1990
o
cenách.
|
s-70
|
Cenový
výměr
01/1994
umožňuje
v
letošním
roce
do
ceny
pro
ostatní
odběratele
kalkulovat
potřebné
náklady
i
zisk.
|
s-71
|
Dnes
drahé
teplo
je
tak
vlastně
stále
ještě
velmi
levné.
|
s-72
|
Část
nákladů
při
výrobě
tepla,
příslušící
obyvatelstvu,
nesou
zatím
podniky.
|
s-73
|
Ceny
centrálně
vyráběného
tepla
za
GJ
v
některých
evropských
zemích:
|
s-74
|
Vzniká
konkurence
|
s-75
|
Stále
rostoucí
ceny
centrálně
vyráběného
tepla
nutí
spotřebitele
hledat
alternativní
řešení.
|
s-76
|
Ti
uvažují
o
výstavbě
vlastních
kotelen,
zejména
plynových.
|
s-77
|
Stavět
vlastní
kotelnu
je
většinou
opatření
hodně
krátkozraké,
říká
ředitel
Nováček.
|
s-78
|
Navíc
státu
hlavně
chybí
jasný
energetický
program.
|
s-79
|
Podle
ředitele
to
znamená,
že
tito
spotřebitelé
nepromyslí
všechny
souvislosti
záměru
výstavby.
|
s-80
|
Spoléhají
na
současnou
výši
cen
paliv,
převážně
plynu
nebo
elektřiny,
jako
pohotových
zdrojů
energie.
|
s-81
|
Investice
v
energetice
patří
k
nejvíce
náročným.
|
s-82
|
Ředitel
tvrdí,
že
nelze
počítat
s
návratností
do
10
let.
|
s-83
|
Přitom
vývoj
cen
plynu
nebo
elektřiny
je
prozatím
zcela
neodhadnutelný
a
prognózy
jsou
spíše
chmurné.
|
s-84
|
Ceny
centrálně
vyráběného
tepla
by
mohly
být
i
nižší.
|
s-85
|
Ale
výrobci
tepla
musí
začít
hodně
investovat.
|
s-86
|
Moravskoslezské
teplárny
dnes
provozují
řadu
doslova
historických
zařízení.
|
s-87
|
Nejstarší
z
nich
je
dokonce
z
roku
1927.
|
s-88
|
Ale
startovní
pozice
tohoto
výrobce
tepla
je
přece
jen
podstatně
lepší
než
u
odběratele
tepla,
který
se
rozhodl
pro
samozásobení.
|
s-89
|
Navíc
začíná
být
jasné,
že
názor
na
měření
odběru
tepla
jako
prostředku
úspor
peněženky
odběratele
nespasí.
|
s-90
|
Ve
hře
je
stále
především
stále
podceňované
dokonalé
zateplení
objektů,
dokonalé
provedení
staveb,
těsnění
dveří
a
oken,
ale
také
lepší
izolace
venkovních
rozvodů
tepla.
|
s-91
|
Nad
nimi
stále
tající
sníh
hovoří
zcela
jasně
o
nedostatečné
izolaci.
|
s-92
|
Zaplatíme
to
|
s-93
|
Obdobně
je
tomu
s
mraky
páry,
unikajícími
z
venkovních
rozvodů.
|
s-94
|
Všechny
tyto
prohřešky
zatím
platí
odběratel
a
dodavatel
tepla
se
mu
patrně
proto
odvděčuje
regulovanou
cenou
tepla.
|
s-95
|
Nedělejme
si
iluze,
jako
odběratelé
to
budeme
platit
dále.
|
s-96
|
Výrobci
tepla
mají
pro
výhrady,
aby
jejich
nedostatky
ve
výrobě
a
distribuci
platil
odběratel,
jedoduché
vysvětlení.
|
s-97
|
Výrobní
základna
tepla
je
v
určitém
technickém
stavu
a
s
ním
je
nutno
počítat.
|
s-98
|
Proto
musí
odběratel
platit
tolik,
kolik
bude
stanoveno.
|
s-99
|
Že
se
pod
tento
plášť
schová
leccos
dalšího,
netřeba
připomínat.
|
s-100
|
Nebo
platit
nebude,
ale
musí
si
zajistit
teplo
sám.
|
s-101
|
Asi
tak,
jako
když
potřebujete
rychle
taxík
a
vezmete
jej,
i
když
je
drahý.
|