s-1
|
Doba
mírného
optimizmu
|
s-2
|
Profit
publikuje
z
první
ucelené
prognózy
české
ekonomiky
na
roky
1994-1995
|
s-3
|
Na
půdě
ČSÚ
a
Ústavu
pro
hospodářskou
politiku
ČR
vznikl
ekonometrický
prognostický
scénář,
který
mapuje
dosavadní
i
budoucí
mozaiku
zájmu
domácností
o
spotřební
zboží
a
služby,
obdobně
pak
koupěschopnost
dalších
tržních
subjektů
doma
i
v
zahraničí.
|
s-4
|
Opírá
se
nejen
o
zjištěná
statistická
data
o
dosavadním
průběhu
procesu
ekonomické
reformy,
ale
dokáže
vzít
v
úvahu
i
některé
zjevné
předpoklady,
například
devalvaci
měny
našeho
významného
obchodního
partnera
-
Slovenska.
|
s-5
|
Česká
ekonomika
již
v
současné
době
funguje
převážně
na
tržních
principech.
|
s-6
|
Z
tohoto
faktu
pak
vyplývají
přinejmenším
dvě
skutečnosti:
|
s-7
|
*
Objem
a
struktura
jejího
výstupu
(v
podobě
hrubého
domácího
produktu
-
dále
jen
HDP)
jsou
tudíž
určovány
především
vývojem
vnější
a
vnitřní
poptávky.
|
s-8
|
*
Další
vývoj
HDP
lze
s
větší,
či
menší
přesností
odhadovat
na
základě
analýzy
vlivů
hlavních
faktorů
(ať
již
jde
o
spotřebu,
či
investice),
působících
právě
na
vývoj
poptávky.
|
s-9
|
Dosud
spíše
stagnace
|
s-10
|
Podle
některých
dílčích
údajů
lze
předpokládat,
že
vloni
se
zastavil
pokles
HDP,
jehož
objem
se
snížil
zhruba
jen
asi
o
půl
procenta
proti
předchozímu
roku.
|
s-11
|
Kvůli
pokračující
recesi
v
zemích,
které
jsou
našimi
hlavními
obchodními
partnery,
rozdělení
čs.
federace
a
červencové
devalvaci
slovenské
měny
se
ekonomický
růst
oddálil.
|
s-12
|
Mírně
restriktivně
působil
přebytkový
státní
rozpočet
(zejména
v
1.
pololetí),
když
byl
vyrovnáván
měnovou
politikou.
|
s-13
|
Ta
po
nevyhnutelné
restrikci
v
době
dělení
státu
a
měny
přešla
ve
2.
pololetí
naopak
do
mírně
expanzivní
polohy.
|
s-14
|
Je
tu
ještě
jeden
vliv,
který
bývá
často
opomíjen:
|
s-15
|
Při
srovnání
výsledků
roku
1993
s
lety
předchozími
není
možné
přejít
atypický
vývoj
v
posledních
měsících
roku,
který
mu
předcházel
a
vytvořil
citelně
zvýšenou
hladinu
ekonomických
čísel.
|
s-16
|
Jde
o
mimořádný
a
neopakovatelný
růst
investičních
(s
předfakturací
výkonů
na
několik
měsíců
předem)
i
spotřebitelských
výdajů,
jakož
i
vývozu
do
SR
v
samém
závěru
roku
1992,
v
reálné
předtuše
důsledků
rozpadajícího
se
státu.
|
s-17
|
Vyšší
základna
roku
1992
tak
zkresluje
směrem
dolů
meziroční
indexy
nejen
ve
4.
čtvrtletí
1993,
ale
částečně
i
za
celý
rok
1993.
|
s-18
|
Jak
letos
a
napřesrok?
|
s-19
|
V
letech
1994
-
1995
se
předpokládá
postupné
zeslabení
negativního
působení
vnějších
faktorů.
|
s-20
|
Ekonomiky
hlavních
obchodních
partnerů
ČR
(včetně
SR)
budou
přecházet
z
recese
do
stagnace
a
oživení.
|
s-21
|
Negativní
vliv
rozdělení
čs.
federace
bude
též
postupně
vyhasínat.
|
s-22
|
Letos
je
však
nutné
očekávat
další
devalvaci
slovenské
koruny,
případně
zavedení
dovozní
přirážky
nebo
jiná
opatření
omezující
vývoz
z
ČR
do
SR
(a
únorové
komplikace
kolem
celní
unie
jsou
toho
v
souvislosti
se
stavem
slovenské
platební
bilance
jen
dokladem),
s
negativním
důsledkem
na
tvorbu
HDP
ČR.
|
s-23
|
Vnitřní
faktory
by
si
ve
svém
souhrnu
měly
zachovat
pozitivní
vliv
na
růst
HDP.
|
s-24
|
Přitom
faktory
podporující
export
budou
postupně
slábnout,
zároveň
však
budou
sílit
pozitivní
vlivy
privatizace
a
přílivu
zahraničního
kapitálu.
|
s-25
|
Rozpočtová
politika
s
orientací
na
vyrovnaný
rozpočet
bude
spíš
neutrální,
zatímco
měnová
politika
s
působením
na
další
snižování
úrokových
sazeb
by
mohla
být
mírně
expanzivní.
|
s-26
|
Kombinace
mírného
zesilování
pozitivního
vlivu
vnitřních
faktorů
a
zeslabování
negativního
vlivu
vnějších
faktorů
jsou
souběžně
působící
předpoklady,
z
nichž
se
odvíjí
naše
optimistická
prognóza
obnovení
růstu
HDP
.
|
s-27
|
Ten
by
se
měl
v
letošním
roce
zvyšovat
tempem
2
-
-3
%
a
v
příštím
roce
tempem
asi
3
-
4
%.
|
s-28
|
To
je
základní
informace,
z
níž
se
pak
odvíjí
úvahy
o
vývoji
míry
nezaměstanosti,
inflace
či
dalších
parametrů
transformačního
procesu
české
ekonomiky
pro
nejbližší
dva
roky.
|
s-29
|
Ivan
Šujan,
Český
statistický
úřad,
|
s-30
|
Milota
Šujanová,
Ústav
pro
hospodářskou
politiku
ČR
|
s-31
|
Prognóza
vývoje
složek
HDP
na
roky
1993-1995
|