Dependency Tree

cmpr9410_019

ProjectPDT
Genretopic_interv

Select a sentence

s-1 Jsme kvalifikovaní pro Evropu?
s-2 Nejvíce kritizují a rozčilují se neschopní - leví podnikatelé a jejich zaměstnanci
s-3 Pracovníci zahraničních firem působících v České republice často tvrdí, že naši zaměstnanci nedosahují takových kvalit, jaké potřebují.
s-4 Stejný názor má i řada našich soukromých podnikatelů.
s-5 Mají či nemají pravdu?
s-6 Jan Hábík
s-7 Hovořili jsme o tom s Pavlem Kopeckým, psychologem a majitelem firmy Didaktické a psychodiagnostické pomůcky Hradec Králové.
s-8 * Jsou stesky na nekvalitní výkony našich lidí oprávněné?
s-9 Osmdesát procent úspěchu na trhu má v rukách personál, který by potřeboval větší konkurenci.
s-10 Zdravá by byla pětiprocentní nezaměstnannost, ale v Praze je nezaměstnaných ani ne půl procenta.
s-11 To často umožňuje, aby lidé pracovali na půl i méně plynu s tím, že když se to nebude šéfovi líbit, tak dotyčný půjde jinam - ke konkurenci.
s-12 Zatím to jde, protože chybí pracovní knížky, které by ukázaly, kdo je cestovatelem a kdo stálicí, věrným pracantem.
s-13 Ale přesto by si podnikatel měl umět vybrat nejlepší lidi pro své cíle, účinně je řídit a hlavně relativně správně zaplatit.
s-14 * Co se skrývá pod pojmem relativně správně zaplatit?
s-15 Je naprosto bezbřehý a nevypočitatelný.
s-16 V tom s vámi nesouhlasím.
s-17 Mzdy a platy jsou vždy podřízenými hodnoceny srovnáváním se známým okolím.
s-18 V posledních letech se srovnávání rozšiřuje, přinejmenším pokud jde o platy, na sousední státy.
s-19 Tedy i se státy, z nichž stěžovatelé - představitelé zahraničních firem - pocházejí.
s-20 Zde vzniká nová dimenze srovnávání:
s-21 Poměr mzdy a skutečného výkonu u nás ve vztahu k poměru mzdy a skutečného výkonu zaměstnance v jiné zemi.
s-22 V tomto vztahu si myslím, že na tom nejsme nejhůř.
s-23 * To myslíte vážně?
s-24 Po rozhovorech s majiteli našich soukromých firem a nakonec i představiteli firem zahraničních mám dojem, že v této republice nejsou schopní lidé.
s-25 Opět s vámi nesouhlasím.
s-26 Ve velké většině jde nikoliv o neschopné, ale o nemotivované zaměstnance.
s-27 U mnohých vzniká diskretance, to jest výrazný rozdíl ve dvou rozměrech: Mezi tím, co zaměstnanec chce dosáhnout, a tím, co by měl dosáhnout podle podnikatele a na druhé straně mezi těmito dvěma záměry a skutečným výkonem zaměstnanců.
s-28 * V čem je jádro pudla?
s-29 Můžete to vysvětlit na příkladu?
s-30 Například podnikatel by chtěl dosáhnout u zaměstnance v obchodě tržby 60 tisíc korun.
s-31 Dotyčný zaměstnanec si však myslí, že může dosáhnout nanejvýš 50 tisíc korun.
s-32 Tak vzniká konflikt řešitelný podle druhu zboží a agresivity nabídky, který však většinou zůstává neřešen.
s-33 * Není problém v něčem jiném, třeba v tom, že je hodně prodavaček prostě levých?
s-34 Levých?
s-35 Možná.
s-36 Jisté ale je, že je dost levorukých.
s-37 Co se divíte?
s-38 V minulém režimu byli budoucí učňové pro tuto anomálii dáváni do tak zvaného nezajímavého sektoru - do služeb.
s-39 Často nuceně, bez jiného výběru.
s-40 Podle toho ke své profesi nejednou přistupují - nic je k ní netáhne.
s-41 * Můžete to dokázat?
s-42 Je to zřejmé z každého výzkumného rozboru patnáctiletých - a později čtrnáctiletých - zařazovaných do učebního oboru.
s-43 Na druhou stranu si všimněte, kolik herců, zpěváků, televizních hvězd se "našlo" v obchodních profesích.
s-44 A jak je dělají úspěšně.
s-45 Ale vraťme se k tomu, že další rozpor vzniká mezi záměry a skutečným výkonem.
s-46 Zde se dostáváme k termínu odborná kvalifikace.
s-47 * Ale vyučení, či přeškolení by mělo být zárukou kvalifikace.
s-48 To je hluboký omyl.
s-49 Sociologické výzkumy už několik desetiletí ukazují, že více než 50 procent vyučených v určitém oboru mění profese.
s-50 Je možné se domnívat, že tržně stanovená potřeba může tyto vlivy a ztráty omezit.
s-51 * Stále však chybí záruka, že podnikatel získá dobrého pracovníka.
s-52 Jak ho vlastně pozná?
s-53 Nepozná.
s-54 * Jste schopen třeba vy jako odborník najít stoprocentně úspěšného prodavače, manažera, mistra, svářeče, zedníka a třeba i redaktora?
s-55 Zahrnul jste mne mnoha profesemi.
s-56 Naše metodika a techniky vyšetřování mohou u jednotlivých vyjmenovaných profesí pouze předpovědět úspěšnost v rozdílné míře pravděpodobnosti.
s-57 Nejvyšší bude u svářeče a zedníka, nižší u manažera a redaktora.
s-58 Ale v každém případě podstatně vyšší, než při hodnocení "od boku".
s-59 * Proč u nás pořád dáme více na první pohled, než na psychologické testy?
s-60 Je to vada zadavatelů nebo testů?
s-61 Chybou zadavatelů jsou malé zkušenosti, dokonce z ní právě vyplývá, že pokud sám ředitel organizace se nenechá psychologicky vyšetřit, pak většinou psychologické vyšetření sám zatratí.
s-62 Dále musíme počítat s neformálními vztahy, známostmi, příbuzenstvím, sexuální náklonností - to vše bývá v příkrém rozporu s objektivním psychologickým hodnocením.
s-63 Testy se vždy musí opírat o pozorování a hodnocení testovaného v průběhu jeho práce, tedy o systém pracovního hodnocení.
s-64 * Takové hodnocení je snad běžné u soukromníka, podnikatele i firmy.
s-65 To byste se divil.
s-66 U malé a střední soukromé firmy funguje pouze hodnocení "od oka".
s-67 V celé naší tříleté činnosti si jen čtyři firmy objednaly u nás objektivní systém hodnocení.
s-68 Z velkých akciových společností - bývalých státních podniků - pouze tři firmy.
s-69 * Proč?
s-70 U malých firem jde o malé zkušenosti, u velkých to je doznívání obav z kádrových posudků.
s-71 Tyto obavy cítím i při projednávání psychologických vyšetření, které jsme uplatnili u více než dvaceti firem.
s-72 * Ten strach nechápu.
s-73 Je to něco, co si neseme v podvědomí.
s-74 U posudků v minulosti mohl být sebemenší náznak negativního hodnocení spouštěcím mechanismem pro šikanování.
s-75 U výsledků psychologických vyšetření si musíme uvědomit, že jakési trsy negativních a pozitivních vlastností máme každý téměř v rovnováze a pouze výběrem profese, vůle a dalších okolností mohou vyjít naše kladné vlastnosti navrch a překrýt záporné.
s-76 A tam asi bude umění podnikatele využít výsledky našeho vyšetření na zařazení na odpovídající pracovní místo.
s-77 * Nářky na lidi známe ze svého nejbližšího okolí.
s-78 Jejich frekvence spíš vzrůstá, než aby se tenčila.
s-79 Proč?
s-80 Lidé prožívají nebývale nervózní dobu.
s-81 Nejvíc kritizují a rozčilují se neschopní.
s-82 Pro zajímavost - v naší republice je 18 procent lidí neschopných pro jakoukoliv efektivní práci.
s-83 My je stále zaměstnáváme.
s-84 Stále jim nedáváme odpovídající péči.
s-85 * Takže jak jsme na tom - jsme kvalifikovaní pro Evropu?
s-86 My jsme z ní nikdy neodešli a přesto se musíme hodně učit.
s-87 Můžeme Evropě hodně dát a ona by měla hodně dát nám.
s-88 * To myslíte peníze?
s-89 Ty si musíme vydělat především tím, že vybereme schopné na odpovídající místa a jejich výkon nás bude držet a stimulovat v evropské úrovni.
s-90 Citát:
s-91 Chybí pracovní knížky, které by ukázaly, kdo je cestovatelem a kdo stálicí, věrným pracantem

Text view • Download CoNNL-U