s-1
|
Dluhy
naší
vědy
III
1)
:
tenisová
enigma
|
s-2
|
JAN
ZRYNTOVA
|
s-3
|
Je
až
s
podivem,
že
naše
věda
ponechávala
tak
dlouho
stranou
svých
zájmů
vysvětlení
neúměrně
vysokého
počtu
našich
tenistů
a
tenistek
ve
světové
špičce.
|
s-4
|
Tento
článek
shrnuje
předběžné
výsledky
práce
mezioborového
týmu,
který
se
touto
otázkou
zabýval
v
letech
1991-92.
|
s-5
|
Ve
východiskové
studii
byly
posouzeny
všechny
fyzikální,
ergometrické,
sociohistorické,
genetické,
geopolitické
a
populační
faktory,
které
by
mohly
v
plausibilním
kontextu
přispět
k
odpovědi
na
otázku:
"Proč
u
nás
právě
tenis?"
|
s-6
|
Při
hledání
možných
historických
predispozic
jsme
postupovali
pomocí
hypotézy
podobnosti.
|
s-7
|
Po
analýze
fyziky
tenisové
rakety,
ergometrických
a
dynamických
studiích
byly
vytypovány
středověké
činnosti
mající
vztah
k
tenisu.
|
s-8
|
Studiem
soudobých
pramenů
bylo
paralelně
ověřováno,
zda
právě
tyto
činnosti
byly
našimi
předky
provozovány
natolik
úspěšně,
aby
to
např.
stálo
za
zmínku
soudobému
zpravodaji,
přednostně
nezaujatému
cizinci.
|
s-9
|
Již
první
výsledky
ukázaly,
že
objektivně
hodnotitelné
sporty
mají
kořeny
v
bojových
činnostech.
|
s-10
|
Počítačová
databáze
zbraní,
kterou
jsme
sestavili
,
a
ji
odpovídající
sbírka
následně
testovaných
předmětů
zahrnovala
768
položek,
od
arkebuz
až
po
žehnáčky
(krajovou
varietu
husitského
kropáče,
vyznačenou
posunutím
těžiště
o
1/7
délky
rukověti
směrem
k
ježkovi)
a
žžahačskou
armaturu.
|
s-11
|
Tyto
výzkumy
ukázaly,
že
největší
počet
signifikantních
shods
tenisem
vykazuje
boj
jednoruční
válečnou
sekerou.
|
s-12
|
Praktické
zkoušky
byly
prováděny
jednak
v
lehkých
oděvech,
jednak
v
plné
zbroji
pro
pěší
klání
(Fussturnierpanzer).
|
s-13
|
Později
jmenované
testy
byly
komplikovány
skutečností,
že
díky
značnému
zvýšení
tělesných
rozměrů
populace
v
porovnání
s
našimi
předky
-
nebyl
nikdo
z
výzkumného
týmu
schopen
dobovou
zbroj
obléci.
|
s-14
|
Proto
jsme
využili
ochotně
spolupracujících
žáků
tenisové
třídy
jednoho
pražského
gymnazia,
Růženky
L.
a
Vojtěcha
M.
|
s-15
|
Studium
dobových
archívních
materiálů
ukázalo,
že
jednoruční
válečná
sekera
skutečně
patřila
mezi
nejoblíbenější
zbraně
našich
předků.
|
s-16
|
Při
podobném
studiu
si
toho
všiml
již
H.
Sienkiewicz,
který
ústy
jednoho
ze
svých
hrdinů
(Křižáci)
při
výčtu
předností
rytířů
jednotlivých
křesťanských
národů
říká:
"...
|
s-17
|
Češi
strašně
sekají
sekerami..."
|
s-18
|
(V
jednom
z
našich
starších
lidových
vydání
tohoto
díla
je
tato
charakteristika
nahrazena
takto:
"
Češi
jsou
nejlepší
na
sekery...")
|
s-19
|
2)
Když
byly
chladné
zbraně
zatlačeny
do
pozadí
zbraněmi
palnými,
objevuje
se
v
našem
prostoru
český
sekerník,
faktotum
rozprostřeného
zpracovatelského
průmyslu
XVII.-XIX.
století
u
nás.
|
s-20
|
Nepochopení
významu
bojovníka
se
sekerou
cizinci
a
jeho
podvědomé
přijímání
našimi
předky
je
např.
pěkně
ilustrováno
následujícím
srovnáním.
|
s-21
|
Žádný
z
obrů
vztyčených
cizákem
-
Habsburkem
před
Matyášovou
branou
Hradu
není
vyzbrojen
válečnou
sekerou
(0
%
!).
|
s-22
|
Naproti
tomu
jeden
ze
dvou
světlonošů
umístěných
u
paty
schodiště
investiční
banky
postavené
národně
orientovanou
buržoazií
v
letech
1894-96
válečnou
sekeru
má
(50
%
!).
|
s-23
|
Nakolik
se
motiv
sekery
a
mimořádné
schopnosti
pro
práci
s
ní
u
nás
-
kromě
tenisu
-
odrážely
v
dobách
nedávno
minulých
ve
způsobech
styku
mezi
občany
leží
mimo
dosah
této
práce.
|
s-24
|
Rovněž
jsme
se
rozhodli
neposuzovat
možná
spojení
s
románem
L.
Vaculíka
"Sekyra".
|
s-25
|
Poděkování
|
s-26
|
Tenisové
literatury
je
u
nás
kritický
nedostatek,
pouze
v
nevýznamném
stupni
zmírněný
nedávnými
dary
našim
knihovnám
ze
zahraničí.
|
s-27
|
Při
nácviku
boje
se
sekerou
nám
velmi
pomohli
členové
skupiny
historického
šermu
"Tulichy
vulgo
zrazichy"
Štylfríd
a
Mojslav,
kteří
si
přejí
být
uvedeni
pouze
křestními
jmény.
|
s-28
|
Kasteláni,
kteří
nám
z
hradních
sbírek
zapůjčili
k
pokusům
některé
dobové
zbraně
a
součástky
výstroje
a
laskavě
přehlédli
nevratné
následky
opožděně
ukončených
testů,
si
nepřejí
být
jmenováni
vůbec.
|
s-29
|
Za
cenné
připomínky
k
rukopisu
děkujeme
RNDr.
V.
Pyšweytzovi,
DrSc.,
našemu
přednímu
odborníkovi
na
žábronožky
(Anostraca).
|
s-30
|
Jan
Zryntova
nám
o
sobě
odmítl
podat
jakoukoli
informaci.
|
s-31
|
O
J.
Z.
Neví
nic
ani
jeho
nejbližší
stálý
spolupracovník
RNDr.
František
Smutný,
CSc.
|
s-32
|
(*1939),
který
vystudoval
matematicko-fyzikální
fakultu
Karlovy
univerzity
v
Praze
a
pracuje
ve
Fyzikálním
ústavu
AV
ČR
v
Praze,
kde
se
zabývá
makroskopickými
vlastnostmi
dielektrik
se
strukturními
fázovými
přechody.
|
s-33
|
1)
Díla
I
a
II
této
řady
nebyla
a
nemohou
být
publikována
z
důvodů,
jejichž
vysvětlení
značně
přesahuje
povolený
rozsah
tohoto
článku.
|
s-34
|
2)
Nestudovali
jsme
immplikace
další
příbuzné
zmínky
téhož
autora.
|
s-35
|
Při
popise
útoku
horalů
z
polsko.slovenského
pomezí
na
švédský
oddíl
(Potopa)
zaznívá
povel:
"S
čakany
na
ty
psí
syny!"
|
s-36
|
Otázku,
zda
by
se
vztah
k
této
zbrani
mohl
projevit
výjimečnými
výsledky
v
dosud
nezavedeném
sportu
(např.
ping-pong
provozovaný
bez
míčku,
pálkami
s
dlouhou
násadou)
tato
práce
neřeší.
|