| s-1
|
Konsensus
|
| s-2
|
Nejen
knihy,
nýbrž
i
slova
mají
své
osudy.
|
| s-3
|
V
každé
době
se
setkáváme
s
tím,
že
některá
slova
se
stávají
oblíbenými,
šíří
se
(často
na
úkor
jiných),
a
jiná
zase
ustupují,
popř.
upadají
v
zapomenutí.
|
| s-4
|
A
nemusejí
to
být
vždy
jen
slova
bezprostředně
spjatá
s
jistou
ideologií
politickou
či
náboženskou.
|
| s-5
|
Mezi
takováto
módní
či
dobová
slova
se
v
poslední
době
usadilo
substantivum
konsensus
.
|
| s-6
|
(Vzhledem
k
jeho
všeobecnému
rozšíření,
zejména
v
psané
i
mluvené
publicistice,
mohli
bychom
je
klidně
psát
se
-z-,
tedy
konsenzus
.)
|
| s-7
|
Jde
samozřejmě
o
slovo
latinského
původu
(ukazuje
až
k
slovesu
consentire
"být
shodného
smýšlení")
a
v
českých
textech,
především
sociologických,
resp.
politologických
žije
už
dlouho
-
např.
je
najdeme
už
u
Masaryka,
a
to
ve
významu
"shoda
nebo
souhlas
společenských
skupin".
|
| s-8
|
(Tato
definice
zároveň
ukazuje,
čím
je
možno
ono
latinské
slovo
podle
okolností
nahrazovat.)
|
| s-9
|
V
tomto
smyslu
užíváme
slovo
konsensus
i
dnes
(zejména
v
současném
politickém
životě
se
často
usiluje
o
konsensus
různých
politických
stran
apod.);
|
| s-10
|
ale
tento
výraz
se
dnes
užívá
i
v
platnosti
širší,
ve
smyslu
jakékoli
názorové
shody,
tedy
též
shody
ve
věcech
odborných
a
vědeckých:
řekneme
nebo
napíšeme
třeba,
že
ve
výkladu
jistého
jevu
nedošli
odborníci
ke
konsensu
,
popříp.
že
došli
k
všeobecnému
konsensu
(jak
vidět,
může
mít
konsensus,
tj.
shoda
nebo
souhlas,
i
různé
stupně.
|
| s-11
|
Avšak
substantivum
konsensus
se
objevuje
i
ve
větných
spojeních
jako
"Tato
část
autorova
výkladu
nereprezentuje
konsensus"
nebo
"Uvedené
vysvětlení
tohoto
jevu
se
dnes
považuje
za
konsensus".
|
| s-12
|
Toto
slovo
mluví
v
nich
nejen
obecně
o
tom,
zda
proces
hledání
názorové
shody
dospěl
k
zdárnému
výsledku,
nýbrž
tento
výsledek
přímo
pojmenovává,
ukazuje
k
jeho
věcnému
obsahu.
|
| s-13
|
Mohli
bychom
říci,
že
tu
znamená
všeobecně
přijímané
či
platné
přesvědčení
o
nějakém
daném
jevu,
souboru
jevů
či
problému
neboli
"uznávanou
pravdu"
(avšak
vzhledem
k
mnohoznačnosti
termínu
pravda,
jak
o
ní
přesvědčivě
psal
ve
Vesmíru
P.
Materna,
raději
tuto
parafrázi
nedoporučuju).
|
| s-14
|
Pěkně
celou
věc
osvětluje
tento
výrok:
"Přijímaný
konsensus
se
někdy
označuje
jako
'oficiální
věda'".
|
| s-15
|
Můj
návrh
psát
slovo
konsensus
se
-z-
naznačil,
že
se
zároveň
předpokládá
a
doporučuje
také
je
takto
vyslovovat,
tj.
[konsenzus]
(tak
je
to
uvedeno
i
v
Pravidlech
českého
pravopisu).
|
| s-16
|
Bohužel
mnozí
mluvčí,
včetně
profesionálních
spíkrů,
si
leckdy
nevědí
s
výslovností
tohoto
(pro
ně
více
méně
nového)
slova
rady,
a
kolísají
mezi
[-zus]
a
[-sus].
|
| s-17
|
Poněkud
to
překvapuje,
protože
v
slovech
s
týmž
základem,
jako
např.
senzitivní
,
senzibilita
,
senzuální
,
senzorický
(a
též
senzace
,
senzační
)
vyslovujeme
a
píšeme
zcela
běžně
-z-.
|
| s-18
|
V
češtině
se
totiž
prosazuje
velmi
silně
tendence
vyslovovat
skupinu
[-ns-]
jako
[-nz-].
|
| s-19
|
Řeknete
si
asi,
že
bychom
mohli
takto
vyslovovat
i
počáteční
skupinu
kons
-,
tedy
[konzenzus].
|
| s-20
|
Tomu
však
zřejmě
brání
povědomí
o
tom,
že
tu
jde
o
předponu
kon
-
a
základ
sensus
.
|
| s-21
|
Je
však
třeba
ještě
připomenout,
že
vedle
plné
podoby
konsensus
existuje
i
podoba
zkrácená,
konsens
.
|
| s-22
|
Rozdíl
mezi
nimi
se
však
objevuje
pouze
v
1.
pádě,
v
ostatních
mají
obě
slova
tvary
zcela
shodné.
|
| s-23
|
Podoba
konsens
se
užívá
především
jako
termín
právnický
s
významem
"souhlas,
svolení".
|
| s-24
|
Leckdo
si
položí
otázku,
odkud
ta
náhlá
obliba
našeho
slova.
|
| s-25
|
Důvodů
či
motivů
je
tu
patrně
několik.
|
| s-26
|
Především
je
to
situace
společnosti
hledající
nové
formy
soužití,
což
vyžaduje
dohadování
se,
hledání
možného
společného
mínění,
tedy
konsensu
.
|
| s-27
|
Ostatně
i
některá
další
nově
frekventovaná
slova,
jako
např.
vstřícný
/
vstřícnost
,
průchodnost
(zákona
v
parlamentě)
patří
do
téhož
okruhu.
|
| s-28
|
Svou
motivační
roli
tu
sehrávají
nepochybně
i
další
okolnosti:
vyjadřovací
úzus
některých
význačných
osobností
a
jistě
zároveň
i
vliv
cizích
jazyků,
především
angličtiny.
|
| s-29
|
Ale
tak
už
to
v
životě
slov
chodívá.
|
| s-30
|
Přesto
přese
všechno
bychom
však
rozhodně
neměli
odsuzovat
k
zapomínání
více
méně
souznačná
slova
shoda
,
souhlas
a
některé
další
obraty,
jak
se
objevily
i
v
dnešní
koutku.
|