| s-1
|
Štír
jako
symbol
|
| s-2
|
ZDENĚK
KRATOCHVÍL
|
| s-3
|
Štír
je
zvíře
podivné,
obávané
i
odpudivé,
ale
ta
odpudivost
má
v
sobě
cosi
magicky
přitažlivého,
jakýsi
jiný
řád
krásy.
|
| s-4
|
Z
hlediska
běžných
hodnot
je
štír
nebezpečným
rušivým
elementem
s
velkou
dávkou
záludnosti,
s
nečekanými
projevy.
|
| s-5
|
Poprvé
jsem
pořádného
živého
štíra
potkal
až
letos
v
Efesu,
takže
mám-li
napsat
o
štírech
také
něco
pěkného,
musím
se
uchýlit
k
jeho
kulturní
a
archetypální
symbolice.
|
| s-6
|
Symbol
je
totiž
vždy
krásný,
i
když
je
to
často
krása
otřásající.
|
| s-7
|
Symbol
pozastavuje
tok
všedních
myšlenek
a
tím
otevírá
hlubší
myšlení,
otevírá
určitou
škálu
estetických,
poznávacích
a
etických
měřítek.
|
| s-8
|
Když
člověk
někam
šťourá
(ať
už
nohou
nebo
myšlením)
nebo
něco
odvalí,
může
odkrýt
štíra.
|
| s-9
|
Potmě,
když
na
ně
nevidíme,
prý
štíři
sami
vylézají.
|
| s-10
|
Jinak
je
ale
štír
velmi
popudlivý
vůči
svému
odkrytí
nebo
vyšťourání.
|
| s-11
|
Prý
chce
být
ve
skrytu,
nechce
dávat
nahlédnout
do
svého
soukromí
a
i
s
jinými
štíry
se
štíří.
|
| s-12
|
Na
své
odkrytí
často
reaguje
prudkým
projevem
své
moci.
|
| s-13
|
Jeho
útok
může
být
naší
poslední
zkušeností
na
tomto
světě,
což
může
platit
i
o
následcích
našich
myšlenek
odkrývajících
hlubiny.
|
| s-14
|
Zrada
Jidášova,
tajné
touhy
okultistů,
tajné
plány,
nezařaditelnost
do
kolektivu.
|
| s-15
|
Touha
uskutečnit
vášeň
proražením
kontrapozice
protikladů:
sexem,
obratem
proti
všemu
obvyklému,
útokem
myšlenky
na
její
vlastní
základy
a
předpoklady.
|
| s-16
|
Touha
stavět
prostřednictvím
boření.
|
| s-17
|
Tesknota
po
hlubinách,
jejichž
projev
otřásá
povrchem.
|
| s-18
|
Ale
tím
pádem
také:
vášeň
hluboké
intuice
a
vnitřního
prohlédání,
plodivá
síla
hlubin
oživující
jinak
fádní
racionalitu
intelektu
a
jednání
i
povrchnost
běžných
citů.
|
| s-19
|
Schopnost
regenerovat
nejhlubší
hodnoty
uprostřed
vyprahlé
pouště,
jejíž
povrch
se
zdál
být
přehledný.
|
| s-20
|
Touha
po
nejvyšším
a
celistvém,
která
je
schopná
čerpat
i
ze
zdánlivě
úpadkových
a
okrajových
jevů
nebo
žánrů.
|
| s-21
|
Schopnost
překračovat
každé
vnější
omezení
jaksi
mimochodem.
|
| s-22
|
Štír
je
i
jedním
ze
znamení
zodiaku,
do
kterého
Slunce
vstupuje
ve
vrcholném
podzimu.
|
| s-23
|
Znamení
zrání
a
přípravy
nového
života
skrze
smrt
starého.
|
| s-24
|
Znamení
zatahování
do
kořenů
a
nostalgie
po
starém.
|
| s-25
|
Štír
je
znamením
Artemidy
efeské:
přírody
a
přirozenosti
("přirození"),
Velké
Matky
bohů,
sestry
zářivého
Apollóna,
vybízejícího
k
sebepoznání.
|
| s-26
|
Plodivá
síla
nitra
dávající
všemu
vzrůst
i
zmar.
|
| s-27
|
Nadbytek,
a
ne
odměřenost
ve
vzcházení
i
skrývání.
|
| s-28
|
Rození
božských
hodnot
ve
skrytu.
|
| s-29
|
Božská
hra
přírody
na
schovávanou.
|
| s-30
|
Vnitřní
moc,
jejímž
bratrem
je
řád
řeči,
poznání
a
jednání,
ale
která
sama
tím
řádem
hýbe:
umožňuje
jej,
otřásá
jím,
proměňuje
jej.
|
| s-31
|
Artemis
má
kolem
krku
věnec
věčnosti
proměn
duše
a
božství
a
kolem
něj
náhrdelník
z
dvanácti
znamení
zodiaku.
|
| s-32
|
Uprostřed
prsou
je
znamení
štíra,
přirozenosti,
která
živí
a
ukazuje
zjev
všeho,
ale
sama
zůstává
tajemná.
|
| s-33
|
Štír
je
signum
Artemidina
i
Mariina
města,
Efesu.
|
| s-34
|
Signum
Hérakleitových
hlubokých
úvah,
signum
slavných
chrámů,
ale
i
stejně
slavných
nevěstinců
města
Efesu.
|
| s-35
|
Štír
je
signum
hluboké
filozofie
a
mystiky,
která
má
odvahu
vědomě
překročit
obvyklé
předpoklady
všedních
myšlenek.
|
| s-36
|
Filozofie
a
mystiky,
která
povahu
Štíra
pozvedá
k
Orlu
(tak
tradičně
Jan
Evangelista,
tady
v
Efesu),
neboť
by
jinak
upadala
do
temných
vášní
spodních
pohnutek
plodících
zmar.
|