Dependency Tree

vesm9212_049

ProjectPDT

Select a sentence

Showing 1 - 100 of 187 • previous • next

s-1 Říjen ve vědě O čem se psalo ve světě i u nás Pozoruhodný život laureáta Nobelovy ceny za fyziku
s-2 S dílem a životem letošních laureátů Nobelovy ceny se samozřejmě budeme moci ve Vesmíru seznámit v některém z příštích čísel, jak nás k tomu zavazuje tradice.
s-3 Životní osudy jednoho z odměněných však vyvolaly na Západě, především ve francouzském tisku, značný ohlas - je totiž opravdovým dítětem našeho zmateného století.
s-4 Georges Charpak získal prestižní uznání za vynález mnohodrátové proporcionální komory.
s-5 Ale o tom ať na těchto stránkách pohovoří povolanější.
s-6 Za jeho francouzsky vyslovovaným příjmením se skrývá ukrajinský původ a místo narození v Polsku r. 1924.
s-7 Když mu bylo sedm let, emigroval s rodiči do Francie.
s-8 Studoval na prestižních vysokých školách v Paříži, Montpellier a Lyonu.
s-9 Jako mladý muž rád flámoval, běhal velice intenzívně (a úspěšně) za děvčaty a jeho politickému přesvědčení nestačil ani komunismus, ale prohlašoval se za kryptotrockistu...
s-10 Následoval odboj v okupované Francii (dnes to sám označuje spíš za hraní na odboj, něco prý jako hra Hurvínka na válku).
s-11 Nicméně ho to přivedlo na jeden rok do koncentračního tábora v Dachau.
s-12 Tam vyhrál život tím, že byl svými vězniteli považován za Francouze ukrajinského původu a Němci neodhalili jeho židovské předky.
s-13 Měl prý také velké štěstí, že jeho velitel v koncentráku, německý obersturmführer byl neobyčejně lidský a pomáhal své vězně chránit před příslušníky SS a dokonce umožnil sabotáž výstavby letiště, kde Charpak pracoval.
s-14 Nakonec údajně z něho nikdy nemohlo vzlétnout jediné letadlo.
s-15 Po válce ukončil prestižní Ecole des mines a - vstoupil do Komunistické strany Francie.
s-16 Francouzské "procesy" s Martym a Tillonem ho rychle přivedly k opouštění řad francouzských komunistů.
s-17 Přispělo k tomu (podle jeho slov) i "směšné chování G. Marchaise"...
s-18 Politickým člověkem však nikdy nepřestal být.
s-19 Velice důrazně se věnoval ochraně Andreje Sacharova a sovětských disidentských vědců.
s-20 Aktivně bojoval proti nukleárnímu zbrojení.
s-21 Dokonce napsal scénář filmu o nukleární válce, ale v Hollywoodu neuspěl.
s-22 Jeho životní zkušenost je však v tomto směru pesimistická: "Proti politikům je každý vědec nakonec jen šaškem."
s-23 Od r. 1959 pracoval v CERN.
s-24 Před třemi lety se rozhodl jít do důchodu, aby se věnoval soukromému vědeckému podnikání a pokusil se zhmotnit některé své objevy.
s-25 Prodal byt, venkovské sídlo a všechny peníze věnoval na společnost Biospace, kterou založil se svými přáteli.
s-26 Tato jeho poslední vášeň, konstruovat nové rychlejší přístroje na dešifrování lidských genů, ho zcela zruinovala.
s-27 Dva přístroje pracují, v jedné ženevské nemocnici a v Pasteurově ústavu v Paříži, nicméně snaha být úspěšným podnikatelem vyšla naprázdno.
s-28 Sám sebe hodnotí jako bídného obchodníka.
s-29 Když se ho nyní ptali, co udělá s osmi milióny franků, které letos představuje Nobelova cenu, odpověděl, že - zaplatí dluhy...
s-30 A za to, co zbude, si koupí tak jedny, možná dvoje boty.
s-31 Což není obrazné sdělení, on prý si doopravdy odmítal koupit nové boty a chodí ve starých, protože potřeboval peníze na to, co považuje ve svém životě za nejdůležitější a nejzajímavější - experimentování.
s-32 O svém vynálezu detektoru elementárních částic říká, že měl prostě kliku...
s-33 Daleko víc si váží desítek jiných svých prací.
s-34 Třicet z nich se mu dosud nepodařilo udat a realizovat.
s-35 Stejně netradiční je jeho paní Dominika, která se také velice společensky angažuje, např. v boji proti drogám.
s-36 Charpak má tři děti - syn a dcera jsou lékaři, další syn biolog.
s-37 Nicméně např. u nich v rodině žilo několik čínských dětí, se kterými se po šest let po večerech učil matematiku, fyziku a chemii, aby úspěšně odmaturovaly.
s-38 Obecně oblíbený Charpak je také vášnivý i odvážný lyžař a fotografický záznam jeho sjezdu vyvolává hrůzu.
s-39 Nikdy nejezdí slalom, ale stále se řítí jen dopředu...
s-40 Finanční problémy evropské vědy
s-41 Evropský komisař pro vědu, výzkum a vývoj Filippo Maria Pandolfi požádal 11 ministrů vědy Evropského hospodářského společenství, aby jejich země přispěly k dokončení už rozpracovaných vědeckých programů navíc sumou 1,6 milardy ECU.
s-42 Třetí rámcový program zahájený r. 1990 se totiž zpožďuje a tak skončí až r. 1994.
s-43 Čtvrtý program evropské vědeckotechnické spolupráce přitom měl začít už r. 1993, takže dojde k překrývání obou programů.
s-44 A to by si právě vyžádalo oněch l,6 miliard ECU, které by měly členské s sehnat navíc.
s-45 Za současné nesnadné situace, ve které se ocitají maastrichtské dohody, to nebude příliš jednoduché.
s-46 Podle F. M. Pandolfiho by v žádném případě neměly utrpět dvě oblasti spolupráce - sektor informatiky, na který je požadováno 625 miliónů ECU a sektor energetiky s navrhovanými 410 milióny ECU.
s-47 Mnozí vědci vidí jednu z příčin této riskantní situace evropské vědecké spolupráce i v nadměrné byrokratizaci ES.
s-48 Velké potíže velkých projektů
s-49 V tomto přehledu jsme se vícekrát zmiňovali o proměnlivých vlnách štědrosti i skrblictví, se kterými se potýkají velké americké projekty družicové stanice Freedom a gigantického urychlovače SSC.
s-50 Volební rok přinesl pro tyto programy opět údobí nejasností.
s-51 Vždyť na vědě se škrtá zdánlivě snadno, zvlášť na té základní, která chce studovat vesmír i hlubiny hmoty.
s-52 Návrh prezidenta G. Bushe předpokládal, že plné dvě třetiny rozpočtu na vědu připadnou třem projektům - studiu naší planety pomocí kosmických prostředků, družicové základně a urychlovači SSC.
s-53 Průzkum Země se zdá být většině normálních lidí i politiků tak závažný a užitečný, že dosud prochází seškrtáváním rozpočtů bez velké úhony.
s-54 Letošní rok je velmi laskavý k vesmírné stanici, v tomto kole zůstává neohrožena a američtí kosmičtí specialisté si pochvalují (uvidíme, jak dlouho), že mají zelenou...
s-55 Kritika letošního roku se zato soustředila na urychlovač, jehož výstavba by si podle současného odhadu měla vyžádat 8,5 miliardy dolarů.
s-56 Pro rozpočtový rok 1992-1993 požadoval G. Bush pro tuto aparaturu 650 miliónů dolarů.
s-57 Osmihodinová debata v americké sněmovně reprezentantů ji dokonce začala snižovat až k sumě 34 miliónů dolarů, což by pr SSC prý znamenalo vlastně rozsudek smrti.
s-58 A tak se začátkem podzimu čekalo, co řekne senát.
s-59 Společenství amerických fyziků zabývajících se elementárními částicemi zatím stačilo zmobilizovat své laureáty Nobelových cen a jejich pomocí zformovat příslušné lobby v kongresu.
s-60 Senátem tedy prošla úspěšně nejen družicová stanice, ale také urychlovač, na který byl senát ochoten poskytnout 550 miliónů, což by nebylo tak vzdálené kupě peněz, které požadoval končící prezident Bush.
s-61 Jaké stanovisko zaujme nový prezident?
s-62 Prý ušetřené peníze na vojenství je ochoten dát také civilnímu vědeckému výzkumu...
s-63 Celá tato finanční situace je složitá.
s-64 Těch 8,5 miliard dolarů na jediný přístroj nejsou peníze vyhozené nazdařbůh.
s-65 Ty se utrácejí zde na Zemi.
s-66 Stavba je svázána s obrovskými zakázkami, snižuje nezaměstnanost prakticky ve všech amerických státech.
s-67 Však se také o to, kde bude SSC umístěn, před lety rozhořela úplná ekonomická a politická bitva.
s-68 Projevem toho je, že Texas, který pro sebe umístění získal, sám na výstavbu přispívá plnou jednou miliardou dolarů ze svých finančních zdrojů.
s-69 Stále důležitější roli tu hraje mezinárodní vědecká spolupráce.
s-70 G. Bushovi mají někteří vědci za zlé, že se mu nepodařilo během prezidentského údobí přivézt z Japonska dohodu o miliardovém japonském příspěvku.
s-71 Stále se ozývají připomínky, že by v dnešním světě neměly být budovány dva obdobné přístroje - americký a evropský, oba kontinenty by se měly spojit.
s-72 Když však konkurence a kolegiální soupeření je i v této oblasti tak užitečné!
s-73 Rovněž není jasno, kde se vezmou peníze na dva nákladné detektory, které jsou neodmyslitelnou součástí přístroje.
s-74 Na gigantické projekty se s obavami pochopitelně stále dívají představitelé tzv. malé vědy.
s-75 Nedělají si moc velké iluze, že by se rozpočty na vědu v příštích dobách příliš zvyšovaly, a tak prestižní národní projekty mohou nečekaně ohrozit ty "nejchudší" a nejméně nákladné vědní obory.
s-76 Křehký život Země
s-77 Jakoby nám nestačilo dost hororů, které si vyprodukuje sama lidská společnost.
s-78 V poslední době se objevují zprávy, že naši planetu ohrožuje vesmír - nejprve planetka Tutatis a teď zase kometa Swift-Tuttle.
s-79 Listopadová obloha nám ji nabídne k pozorování, přiblíží se ke Slunci nejblíže v prosinci.
s-80 Brian Marsden z Harvard Smithsonian Center for Astrophysics konstatoval, že se k naší hvězdě opět navrátí 11. července 2126.
s-81 Její dráhu však neznáme natolik přesně, aby nemohla dorazit do přísluní o 14 dnů dříve.
s-82 A v tom případě by se mohla 14. srpna 2126 srazit s naší Zemí.
s-83 Jak je tato kosmická střela velká, s jistotou dosud nevíme.
s-84 Patrně se podobá Halleyově kometě, takže by její jádro mohlo mít průměr kolem 10 km.
s-85 A srážka s tak velkým tělesem by už mohla mít tragický důsledek pro náš život.
s-86 Naštěstí je tato pravděpodobnost opravdu malá.
s-87 Při své značné kosmické rychlosti urazí kometa dráhu rovnající se průměru Země za pouhé tři a půl minuty, takže i kdyby se dráhy obou těles opravdu protly 14. srpna 2126, šance zásahu by byla 1 : 400.
s-88 A tak je v zájmu našich pravnuků, aby astronomové v prosinci studovali dráhu komety velice pečlivě a zpřesnili ji pro den návratu.
s-89 A pak má lidstvo 130 let čas, aby uvažovalo o tom, jak nebezpečí odvrátit.
s-90 Kometa se nám bude mezitím připomínat svými "dětmi" - Perseidami.
s-91 A střely planetek?
s-92 Kosmická služba Spacewatch, která má právě odhalit takovéto nebezpečné návštěvníky z kosmu, přináší první plody.
s-93 Američtí astronomové zjistili, že naše Země je planetkami ohroženější víc, než jsme dosud soudili.
s-94 Dříve měla věda k dispozici jen fotografické metody, a tak nebyla naděje, že bychom mohli uvidět na vlastní oči tělesa o menším průměru než 300 m.
s-95 Nová citlivější čidla zjistila, že v blízkosti Země proletí stokrát víc planetek o velikosti domu, než se předpokládalo.
s-96 V průměru každodenně profičí ve vzdálenosti menší, než je od nás Měsíc, na 50 (!) planetek větších než 10 m.
s-97 A každoročně se jich 5 střetne se Zemí.
s-98 Ke skutečně kosmické katastrofě, která nesmírně ovlivnila Zemi, došlo patrně opravdu naposledy před 65 milióny let.
s-99 Ke střetnutí, které by mohlo mít tragické následky pro lidstvo, může dojít každých sto let.
s-100 Mars v Toulouse

Text view • Download CoNNL-U