Dependency Tree

vesm9212_007

ProjectPDT

Select a sentence

s-1 Něco o středu, kvádru a pavoucích
s-2 Tomu, kdo se chce dozvědět, co mají tyto tři názvy společného, nezbývá než si celý koutek přečíst.
s-3 Ve své zdařilé eseji o středu Evropy v tomto čísle Vesmíru naznačil jeho autor pěkně, jak ošidné mohou být významy slov.
s-4 Zvlášť zajímavé bývají případy rozporu mezi významem úzce odborným, terminologickým, a užíváním téhož slova v běžném vyjadřování.
s-5 Leckdy se pak stává, že specialisté v jistém oboru vytýkají běžným uživatelům, že užívají daného slova-termínu "nesprávně".
s-6 Jenže ve skutečnosti bývá situace zcela jiná: onen úzce vyhraněný význam terminologický vznikl specializací významu širšího, běžného, obecného.
s-7 Vezměme právě substantivum střed - v běžném úzu jím rozumíme zhruba totéž, co slovem prostředek (v jeho základním významu), tj. tu část nějakého místa, prostoru či času, která je přibližně stejně vzdálená od krajů, okrajů, začátku a konce.
s-8 (Je poučné, že slovo střed , s obdobami v jiných slovanských jazycích, je vlastně praprapříbuzné s latinským a řeckým slovem pro srdce: cor , cordis , kardia .)
s-9 Takže střed něčeho může být nějaké místo velmi úzce ohraničené, stejně jako oblast širší a ne nutně přesně vymezená;
s-10 a protože jde většinou o střed něčeho, co má tvar nepravidelný, bývá vzdálenost středu od okrajů daného prostoru velmi různá.
s-11 Platí to třeba o dopravou přetíženém středu Prahy, o středu Krkonoš, nějaké zahrady, dálnice, sálu, o středu skupiny diváků atp.
s-12 Zužujícím posunem tohoto základního obecného výkladu dochází ke geometrickému a fyzikálnímu termínu, kdy střed znamená bod (tj. bezrozměrné místo v prostoru, tedy jistou abstrakci), v termínech jako střed kružnice, koule, střed kyvu, střed rovnoběžných sil aj.
s-13 A na druhé straně se užívá slova střed v běžném jazyce často přeneseně, jak to známe z ustálených obratů jako uvítat někoho ve svém středu, nebo ho odtud vyloučit, octnout se ve středu událostí, být středem pozornosti.
s-14 Patří sem vlastně i onen střed Evropy, v němž se nalézá Československo.
s-15 Tento výraz lze sice chápat neobrazně, tedy ve smyslu "uprostřed", v její střední části, což je nepochybně pravda, protože moře (tedy okraj Evropy) je od nás pěkný kousek.
s-16 Ale často tu přisuzujeme slovu střed významový rys závažnosti, historické důležitosti, jde tu o jisté h polohy naší země, spojené s pocitem hrdosti apod.
s-17 Však se také jindy mluví, s jistou dávkou emoce, že jsme v srdci Evropy - jako by tu ožívala ona prastará souvislost slova střed s latinským a řeckým názvem srdce.
s-18 To, že odborníci žehrávají na to, že se jejich termíny užívají v neterminologickém smyslu, jsem se přesvědčil už jako gymnazista.
s-19 Náš hodný matematik a fyzik se pohoršoval nad známými Nerudovými verši "Bude-li každý z nás z křemene, je celý národ z kvádrů".
s-20 Vždyť prý to nedává smysl: kvádr je přece "mnohostěn ohraničený šesti obdélníky, z nichž protilehlé jsou shodné" (a ani ten křemen s tím kvádrem k sobě nějak nejdou).
s-21 Přiznávám se sice, že sémantická interpretace těchto veršů se zdá poněkud obtížná, snad i problematická, ale ta skutečnost, že tu pro Nerudu nebylo východiskem ono geometrické pojetí slova kvádr , nýbrž jeho význam "větší kus kamene se stranami přitesanými pravoúhle", spojený s představou něčeho pevného, odolného, popříp. mohutného a s kladným citovým postojem, to dovedeme jistě zcela dobře pochopit, stejně tak jako u slova křemen jeho přenesené užití o něčem tvrdém, pevném.
s-22 A do třetice další příklad: jsou pavouci hmyz, anebo ne?
s-23 Zeptáte-li se běžného uživatele, řekne vám, že samozřejmě jsou;
s-24 ba v očích nás laiků je pavouk přímo prototypem hmyzu, a to často obtížného.
s-25 Nu, a vidíte, od nevím kterého roku pavouci mezi hmyz už nepatří (protože mají příliš mnoho noh) a octli se zoologickým právem mezi členovci-pavoukovci.
s-26 Dobře jim tak, alespoň jsme se rázem zbavili jednoho obtížného hmyzu - ale vlastně jen zoologové, pro nás ostatní takovým zůstává.
s-27 Dš

Text view • Download CoNNL-U