Dependency Tree

vesm9211_042

ProjectPDT

Select a sentence

s-1 O VĚDĚ SVĚTOVÉ A KOMUNÁLNÍ
s-2 Dlouho se již vedou diskuse o tom, jak hodnotit tzv. základní výzkum a jak stanovit kritéria pro přidělování grantů.
s-3 Rád bych přispěl jednou myšlenkou - a protože mne osobně tento problém v současnosti tolik nepálí, doufám, že bude prosta obvyklé zaujatosti.
s-4 Při hodnocení vědy se uplatňuje několik problémů.
s-5 Tím hlavním a základním je ovšem nedostatek peněz, kterým jako celek trpěla, trpí, a podle všeho ještě dlouho trpět bude.
s-6 Má totiž tu smůlu - a to je druhý problém - že její výsledky lze jen zřídka okamžitě ocenit v hmotných kategoriích, doložit hmatatelným výrobkem či jiným viditelným způsobem, nebo alespoň zařadit do kolonky "splněno" a založit v úhledných deskách.
s-7 Je to ostatně i pohodlnější: badatele minulých epoch můžeme totiž oslavovat veřejně (patří to jaksi ke kultuře a ukazuje to na naši vzdělanost a schopnost uznávat i druhé), aniž by přitom hrozilo nebezpečí, že nebožtík natáhne ruku a bude žádat svou odměnu.
s-8 No a třetím základním problémem je známý efekt smečky hladových psů, pro které máme jen jednu kost.
s-9 Řešení se ovšem zdá být navýsost jednoduché.
s-10 Vezme se seznam nejvýznamnějších světových časopisů, v něm se spočítá četnost výskytu jmen adeptů na přidělení grantu (nebo na vyplacení prémií), popřípadě doplněná o četnost citací - a rázem máme jasný a neoddiskutovatelný žebříček zásluh.
s-11 I neodborník se přece může podívat do životopisu navrhovatele a do jeho seznamu publikací, aby pak objektivně rozhodl o tom, zda dotyčný je nebo není schopen provádět základní výzkum na potřebné úrovni.
s-12 Tak to alespoň kategoricky navrhuje RNDr. Vladimír Vilím, CSc. (Vesmír č.7/1992, str. 407), se kterým si dovolím polemizovat, aniž bych ovšem pochyboval o tom, že i v naší zemi je několik jedinců, kteří takovému kritériu vyhovují.
s-13 Je to ale skutečně tak jednoduché?
s-14 Zapomeňme na chvíli na to, že i výběr "nejvýznamnějších světových časopisů" může být subjektivní, protože některé, které třeba teprve nedávno vznikly jako odraz potřeby rozvoje progresívního oboru, ještě nejsou v povědomí.
s-15 Přitom právě v nově vznikajícím odvětví vědy se lze nadít oněch tolik žádaných "výsledků světové úrovně" mnohem spíše, než v oborech tradičních.
s-16 Odežeňme i kacířskou myšlenku, že i v oněch vynikajících časopisech jsou občas publikovány články, jejichž obsah recenzent přece jen přecenil, a ty, ve kterých autoři buď příliš nedočkavě prezentují své originální objevy, nebo pro které dokonce provedli předem určitou selekci či - řekněme - kosmetickou úpravu svých dat.
s-17 A to i přesto, že každý ví, že i když se omyl nebo nekvalita snadno odhalí v následující diskusi, nikdo už nevyškrtne příslušný článek ze seznamu publikací a tím méně onu spoustu citací z citačního indexu.
s-18 Na co bychom ale zapomínat neměli, to je onen prazvláštní systém, uplatňovaný ještě nedávno v naší společnosti, kdy o možnosti publikovat - a někdy i vůbec bádat na půdě příslušně vybavené instituce - rovněž rozhodovali neodborníci na základě životopisu.
s-19 A to již vůbec nepřipomínám, že nejvíce publikací mívají leckdy lidé, u kterých je taková aktivita - vzhledem k množství jejich dalších funkcí - až příliš obdivuhodná (viz např. Vesmír 71 , 514, 1992/9).
s-20 Možná, ale spíše určitě, také nelze postupovat ve všech oborech podle schematu, navrženého Dr. Vilímem.
s-21 Botanik, který popisoval neobvyklá společenstva rostlin na unikátních lokalitách a doplňoval své články vysoce kvalitní teoretickou diskusí jistě neměl takové problémy s publikací v nejrenomovanějších časopisech svého oboru, jako jeho kolega, který pracoval s konkrétními daty o našem životním prostředí, nemluvě o badatelích, zkoumajících nedávné dějiny.
s-22 A chemik, který ke svému výzkumu potřeboval kromě vlastní invence "jen" kvalitní laboratorní aparaturu a materiál, měl objektivně vyšší naději dosáhnout světově uznávaných výsledků, než fyzik, který si svůj nápad nemohl v praxi ověřit nejen u nás, ale dokonce třeba ani v Sovětském Svazu.
s-23 Pokud jde o pojem komunální věda, lze do ní jistě zahrnout všechny ty zoufalé snahy, které osobně dobře znám, alespoň utíkat za světovým vlakem.
s-24 Znám takové vědce (na své parketě, jíž je fyzika), kteří nedokázali nic víc a nic méně, než udržet svůj obor v naší zemi v nezvětšujícím se odstupu, vyjádřitelném snad časovým úsekem deseti let, za světovou úrovní.
s-25 A to za podmínek reálné blokády jak vnější, projevující se formou embarga na moderní technologii a výpočetní techniku, tak vnitřní, spočívající v nedostatku odborné literatury, chabé možnosti cestovat a vůbec se stýkat se zahraničními kolegy, o administrativních potížích ve všem, od nákupu "nezajímavých" množství zboží přes PZO, až po vybavení dílny nářadím, už ani nemluvě.
s-26 Kolegové, kteří se za takových podmínek rozhodli pro emigraci, se vesměs výtečně uplatnili ve světových vědeckých institucích právě pro svou přizpůsobivost, vynuceně hlubokou znalost používané techniky a schopnost poradit si za nepředvídaných okolností.
s-27 Ti, kteří je to naučili, ale z nejrůznějších důvodů zůstali, dnes nemají čím "objektivně" dokázat svůj vědecký potenciál a hrozí jim brzké vytěsnění mladými dravými následovníky, kterým prošlapali cestu, a případně odsouzení do opovrhované role dělníků (komunální) vědy.
s-28 Pokud ovšem - jak radí Dr. Vilím - nepřesvědčí někoho, kdo už dobré jméno má, aby se za jejich projekt zaručil a stal se jeho navrhovatelem.
s-29 Jinými slovy - hodnocení vědecké úrovně na základě publikací je podle mého názoru zaměřeno spíše do minulosti (leckdy rozporné), než do budoucnosti, o kterou u grantů jde.
s-30 Nelze pochybovat, že časem se situace uklidní a vymlouvat se na dřívější podmínky již možné nebude.
s-31 Pokud jde o publikační svobodu a možnost cestování, nelze si dnes na nic stěžovat.
s-32 Tak ještě mít ta jasná pravidla, víc peněz na rozdělování do základního výzkumu (aby si nemusel přivydělávat jiným způsobem a aby z něho mladí absolventi škol neutíkali dělat rutinní, ale zato patřičně ohodnocenou, práci do soukromých firem) a nějaké respektova grémium pro jejich rozdělování!
s-33 Dokud se k něčemu takovému nedopracujeme, nemůžeme u nás podle mého názoru mechanicky aplikovat zahraniční zkušenosti se systémem financování vědy.
s-34 Základem všeho je dostatek prostředků na vědu.
s-35 Tomu musí napomoci stát, ať již přímo rozpočtově, nebo masívní podporou sponzorů a nadací formou daňových úlev, publicity (a tedy reklamy) a také podporou vědeckopopulárních časopisů, knih a vysílaných pořadů, zkrátka propagací vědy na úrovni umění nebo sportu, protože o potřebě podpory těchto oborů - na rozdíl od vědy - veřejnost většinou nepochybuje.
s-36 A hned v závěsu pak je zde potřeba mechanismu rozdělování těchto peněz.
s-37 Asi by se tak mělo dít po vědeckých odvětvích, protože ta jsou navzájem nesrovnatelná a jen těžko mohou na základě vlastní zkušenosti posoudit potřeby těch ostatních.
s-38 V každém z nich by měli rozhodovat vědci, a sice vědci z praxe (a to v co největším počtu a veřejně) a nikoliv úředníci.
s-39 Tím by měla být zaručena větší objektivita hodnocení, a to i nyní, v přechodném období, kdy se stejné podmínky pro všechny teprve rodí.
s-40 A bylo by možná vhodné upustit od stejně bombastických jako vágních známkování typu "světová úroveň výzkumu", případně nižšího (?) stupně "evropská úroveň", které už nadělaly tolik zlé krve.
s-41 Tolik k polemice s Dr. Vilímem, s jehož ostatními, "namátkou uvedenými dalšími poznámkami k výběrovému řízení (udělování grantů)" ochotně souhlasím.
s-42 Souhlasím i s jeho závěrem, že navrhované položení důrazu na publikační aktivitu není samospasitelnou metodou a že by se tato aktivita měla stát "podmínkou nutnou, nikoli postačující".
s-43 Chtěl jsem však obrátit pozornost právě k této tezi, které věnoval několik závěrečných řádků, od opačného tvrzení, rozvedeného v celé první polovině jeho příspěvku.
s-44 Ing. Václav Potoček, CSc.

Text view • Download CoNNL-U