s-1
|
Bankroty:
|
s-2
|
Stav
mírně
setrvalý
|
s-3
|
U
soudů
zatím
podáno
kolem
jednoho
tisíce
návrhů
na
konkurz
|
s-4
|
Koncem
dubna
1993
byla
přijata
novela
o
bankrotech,
která
měla
-
podle
názoru
nejen
předkladatelů,
ale
i
široké
odborné
i
laické
veřejnosti
-
vyvolat
dominový
efekt
krachu
podniků,
které
si
vzájemně
neplatí.
|
s-5
|
Zatím
však
k
němu
nedošlo
a
zřejmě
v
dohledné
době
ani
nedojde.
|
s-6
|
Kazimír
Jánoška
|
s-7
|
Takový
je
totiž
závěr
porady
ekonomických
ministrů
vlády
ČR
z
předminulého
a
minulého
týdne,
na
níž
se
zmíněná
problematika
projednávala.
|
s-8
|
Jak
konstatoval
premiér
Václav
Klaus,
vláda
nevidí
žádné
důvody
k
umělému
urychlování
či
zpomalování
bankrotů.
|
s-9
|
Jde
o
subjektivní
rozhodnutí
věřitele,
a
je
proto
logický
postoj
bank,
které
zvažují,
zda
se
jim
bankrot
vyplatí
nebo
ne.
|
s-10
|
Každopádně
velkým
zjednodušením
je
teze
"čím
víc
bankrotů,
tím
lépe".
|
s-11
|
Bankrot
není
cílem
této
fáze
transformace
české
ekonomiky.
|
s-12
|
Cílem
je
restrukturalizace
ekonomiky
a
ta
má
obrovské
množství
forem
-
bankrot
je
však
formou
extrémní.
|
s-13
|
10
-
15
měsíčně
|
s-14
|
Podařilo
se
nám
získat
informaci
o
celkovém
počtu
dlužníků,
na
něž
hodlají
věřitelé
uvalit
"konkurzní
žalobu"
prostřednictvím
soudů.
|
s-15
|
Podle
ministra
hospodářství
ČR
Karla
Dyby
je
v
současné
době
soudně
zaregistrováno
kolem
jednoho
tisíce
návrhů
na
konkurz.
|
s-16
|
Rychlost
jejich
vyřizování
je
však
dána
kapacitními
možnostmi
soudů.
|
s-17
|
A
ty
jsou
-
jak
známo
-
malé,
což
znamená,
že
soudy
projednají
do
měsíce
přibližně
10
-
15
podání
věřitelů
na
konkurz.
|
s-18
|
Zbývá
jen
dodat,
že
proti
30.
červnu
l993,
kdy
na
soudech
"leželo"
zhruba
700
návrhů,
představuje
zmíněných
asi
tisíc
podání
nárůst
přibližně
o
40
procent.
|
s-19
|
Co
na
to
MF
|
s-20
|
Na
příslušných
soudech
v
Praze,
Brně,
Ostravě,
Plzni
a
v
Českých
Budějovicích
jsme
si
ověřili,
že
prakticky
všechny
podané
návrhy
na
konkurz
se
týkají
především
malých,
případně
středně
velkých
soukromých
firem.
|
s-21
|
A
co
ty
velké?
|
s-22
|
-
Ze
zdrojů
blízkých
ministerstvu
hospodářství
a
Svazu
průmyslu
ČR
jsme
se
dověděli,
že
uzavřely
mezi
sebou
tichou
džentlmenskou
dohodu
vzájemně
se
navrhovat
do
bankrotu.
|
s-23
|
Bez
zajímavosti
není
stanovisko
ministra
financí
Ivana
Kočárníka
,
který
za
hlavního
možného
iniciátora
bankrotů
považuje
banky.
|
s-24
|
Ony
jsou
totiž
největšími
věřiteli
a
záleží
na
nich,
jak
využijí
možností
daných
zákonem.
|
s-25
|
Jejich
zdrženlivost
při
iniciování
konkurzů
vláda
již
nejednou
kritizovala.
|
s-26
|
Výsledkem
je,
že
bankovní
sféra
žačíná
přehodnocovat
svůj
dosavadní
postoj
a
zřejmě
začne
důrazněji
postupovat
proti
svým
největším
dlužníkům.
|
s-27
|
Slova
ministra
financí
nám
potvrdily
tři
bankovní
domy
-
Komerční
banka,
Investiční
banka
a
Česká
spořitelna.
|
s-28
|
Jejich
ústředí
momentálně
posuzují
finanční
situaci
rozhodujících
velkých
rizikových
klientů.
|
s-29
|
Je
však
těžké
říci,
zda
se
třeba
už
za
čtrnáct
dnů
či
za
tři
čtyři
měsíce
dovíme
senzační
zprávu
o
tom,
že
ten
či
jiný
velký
podnik
"zásluhou"
příslušné
banky
zbankrotoval.
|
s-30
|
Postoj
bank
|
s-31
|
Jádro
problému
"bankroty,
anebo
nikoliv"
je
totiž
z
pohledu
bank
viděno
naprosto
odlišně,
než
z
pohledu
politiků,
národohospodářů
či
laické
veřejnosti:
|
s-32
|
Dokud
klient
platí
třeba
ne
splátky,
ale
aspoň
úroky
z
půjčené
částky,
není
důvod,
aby
byl
bankou
navržen
do
konkursu.
|
s-33
|
A
to
už
nemluvě
o
faktu,
že
i
v
případě
podniků,
které
neplatí
ani
splátky,
ani
úroky
z
nich,
se
banka
rozhodne
pro
vyhlášení
konkurzu
většinou
jen
v
případě,
že
má
záruky,
které
lze
v
konkurzu
zpeněžit
(například
nemovitost,
technologii
a
podobně).
|
s-34
|
Pohlédnem-li
pak
na
celou
problematiku
z
tohoto
úhlu,
je
zřejmé,
že
dominový
efekt
bankrotů
skutečně
nehrozí.
|
s-35
|
Zákon
ho
sice
umožňuje,
ale
logika
samotné
praxe
je
jiná.
|