| s-1
|
Velmi
mě
zaujalo,
jak
přesně
vystihuje
situaci
váš
článek
"Venkovské
podnikání:
dřina
nemalá"
z
12.
září.
|
| s-2
|
Řadu
let
jsme
žili
na
venkově,
teď
bydlíme
v
okresu
St.
Louis
ve
státě
Missouri.
|
| s-3
|
Dnes
ráno,
když
jsem
dojel
svých
13
mílí
k
sobě
do
právnické
kanceláře
a
protrpěl
klasickou
ranní
dopravní
špičku,
kterou
absolvuji
dvakrát
denně,
napadlo
mě,
jaké
štěstí
jsme
měli,
když
jsme
se
rozhodli
stát
se
obyvateli
jedné
rostoucí
oblasti
s
tolika
příležitostmi
a
s
tak
pestrým
děním.
|
| s-4
|
Přítomnost
tolika
lidí,
aut
a
konkurujících
si
podniků
je
důkaz
zdravé
ekonomiky
v
místě,
kde
lidé
chtějí
žít.
|
| s-5
|
V
myšlenkách
jsem
se
vrátil
do
doby,
kdy
jsme
žili
v
malé,
řídce
obydlené
komunitě.
|
| s-6
|
Vzpomněl
jsem
si,
jak
je
pro
někoho
zvenku
těžké,
aby
ho
přijali
zavedení,
zabydlení
obyvatelé
a
jaké
léčky
čekají
na
člověka
s
nekonvenčními
názory
ve
společnostech,
které
jsou
odedávna
zvyklé
na
neměnné,
"bezpečné"
způsoby
myšlení
a
jednání.
|
| s-7
|
Vzpomínám
si,
jak
mě
ve
44
letech
vyhodili,
přestože
jsem
měl
doma
pět
dětí,
když
moje
názory
a
jednání
připadaly
bázlivému
maloměstskému
zaměstnavateli
příliš
revoluční.
|
| s-8
|
Jak
těžké
je
pro
přemýšlejícího
člověka
žít
ve
společnosti,
která
má
kořeny
v
minulosti.
|
| s-9
|
Teď
si
užívám
svobody,
kultury,
aktivity
a
rozličnosti
této
velké
metropolitní
oblasti
s
jejími
dopravními
zácpami
a
věčnými
výstavbami
silnic.
|
| s-10
|
Když
mi
však
před
dvěma
roky
zemřelo
nejmladší
dítě,
pohřbil
jsem
ho
na
hřbitově
u
kostela
v
malém
městečku
v
Missouri.
|
| s-11
|
Takže
celkem
vzato
dokonce
i
ten
nejpřísnější
kritik
exkluzivity
venkova
v
sobě
uchovává
neutuchající
touhu
po
oněch
skrovných
venkovských
hodnotách,
které
i
podle
něj
existují
uprostřed
polí,
lesů
a
venkovských
cestiček.
|
| s-12
|
Ronald
Edwin
Parsons
z
Ballwinu
ve
státě
Missouri.
|