Dependency Tree

wsj0465.cz

ProjectPCEDT

Select a sentence

s-1 Vědci v oboru medicíny začínají objevovat několik genů, které v případě poškození spouštějí nekontrolovatelný růst buněk, jenž je typický pro rakovinu.
s-2 Vědci uvádějí, že objevení těchto genů v posledních měsících vykresluje nový a překvapivý obrázek toho, jak se rakovina vyvíjí.
s-3 Očekává se, že přicházející porozumění genům přinese řadu nových strategií pro budoucí léčbu a prevenci rakoviny.
s-4 To je výhled do budoucna.
s-5 Vědci již vyvíjejí testy, založené na těchto nově zjištěných genech, jež vůbec poprvé mohou předpovědět, zda u jinak zdravého jedince existuje pravděpodobnost vzniku rakoviny.
s-6 "Je to zcela ohromující soubor objevů," řekl Bert Vogelstein, výzkumník na Univerzitě Johnse Hopkinse, který právě objevil klíčový gen pro vyvolání rakoviny tlustého střeva.
s-7 "Ještě před deseti lety byla rakovina černá skříňka, o níž jsme na molekulární rovině nevěděli nic.
s-8 Dnes víme, že nahromadění několika takto pozměněných genů může vyvolat rakovinu a potom ji dovést až do konečného stádia."
s-9 Tuto novou třídu genů vědci nazývají nádorové supresory či jednoduše protirakovinné geny.
s-10 Fungují-li normálně, produkují proteiny, které kontrolují buněčný růst.
s-11 Pokud však dojde k poškození těchto genů - třeba ozářením, chemickou látkou nebo náhodným omylem při dělení buněk -, proteiny potlačující jejich růst přestávají fungovat a buňky, které jsou jinak pod kontrolou, se mění ve zhoubné.
s-12 Nově identifikované geny se liší od skupiny genů nazývané onkogeny, které byly objeveny na začátku 80. let.
s-13 Přítomnost onkogenů je podmínkou pro to, aby se buňka změnila ve zhoubnou, avšak výzkumníci je objevili jak v normálních, tak v rakovinných buňkách, což může svědčit o tom, že onkogeny samy o sobě rakovinu nezpůsobují.
s-14 Výzkumníci v posledních měsících dospěli k názoru, že oba dva druhy rakovinných genů spolupracují: Onkogen může změnit množící se buňky ve zhoubné jedině poté, co byl poškozen nádorový supresorový gen.
s-15 Nádorové supresorové geny, stejně jako všechny geny, se dědí ve dvou kopiích, každá od jednoho rodiče.
s-16 Kterákoli kopie je schopna vytvořit proteiny nutné ke kontrole růstu buňky, takže rakovina vznikne jen tehdy, jsou-li poškozené obě kopie.
s-17 Jedinec, který se narodí s jednou vadnou kopií nádorového supresorového genu, nebo jehož jedna kopie je poškozena v rané fázi života, je ke vzniku rakoviny mimořádně náchylný, jelikož ke vzniku rakoviny stačí, aby přišel o druhou kopii.
s-18 Vznikající genetické testy budou schopny tyto jedince se sklony k rakovině rozeznat, což může, jak se někteří vědci domnívají, vyústit v nový věk prediktivní diagnózy rakoviny.
s-19 K prvním lidem, kterým tato nová zjištění pomohla, patří Bill a Bonnie Quinlanovi.
s-20 Tento pár z města Dedham v Massachussetts věděl ještě předtím, než Bonnie v roce 1987 otěhotněla, že u kteréhokoli z jejich dětí existuje 50% možnost, že bude ohroženo retinoblastomem, rakovinou oka, která se vyskytuje asi u jednoho narozeného dítěte z 20 000.
s-21 30letý Quinlan věděl, že je nositelem poškozeného genu, jelikož v pouhých dvou měsících přišel v důsledku tohoto vzácného nádoru o oko - po tom, co jeho matka jako dítě zakusila stejný osud.
s-22 Díky izolaci nádorového supresorového genu retinoblastomu bylo v lednu minulého roku možné zjistit, jaké hrozbě jejich dítě čelí.
s-23 Test pracujícími s novými "genetickými sondami" ukázal, že malý Will Quinlan poškozený nádorový supresorový gen retinoblastomu nezdědil, a tudíž nečelí o nic většímu riziku vzniku této vzácné rakoviny než jiné děti.
s-24 "Byly to pro nás Vánoce," říká Bill Quinlan.
s-25 Byl to vůbec první test, který spolehlivě předpověděl, zda je u jedince možné předpokládat rozvoj rakoviny.
s-26 Stejně důležité je to, že původní objev genu řídícího růst buněk sítnice, který učinil bostonský lékař Thaddeus Druha, otevřel oblast studia rakoviny, jež se v posledních letech obrovsky rozšířila.
s-27 "Ukazuje se, že studium tragického, avšak vzácného nádoru, umožnilo několik zásadních vhledů do samotné podstaty rakoviny," říká Samuel Broder, ředitel Národního institutu pro výzkum rakoviny.
s-28 "To všechno nemusí pro veřejnost, kterou zajímají pokroky v léčbě, nic znamenat, ale já jsem přesvědčený o tom, že tento základní výzkum zde začne brzy přinášet výsledky."
s-29 K dnešnímu dni vědci identifikovali dva nádorové supresory.
s-30 Doktor Dryja učinil svůj objev retinoblastomu v roce 1986.
s-31 Vloni na jaře pak vědci oznámili objevení genu s názvem p53, který při poškození přemění zdravé buňky tlustého střeva v rakovinné.
s-32 Krátce po tomto oznámení dva další výzkumné týmy objevily důkazy o tom, že shodný poškozený gen p53 je přítomný ve tkáni při rakovině plic a prsu.
s-33 Nejběžnějšími smrtelnými druhy této nemoci je rakovina tlustého střeva, plic a prsu, přičemž dohromady usmrtí téměř 200 000 Američanů ročně.
s-34 V tomto okamžiku se desítka laboratoří ve Spojených státech, Kanadě a Británii snaží rychle odhalit další geny, které mohou být nádorovými supresory.
s-35 Mají zhruba sedm kandidátů.
s-36 Výzkumníci uvádějí, že pro rozvoj takových neštěstí, jako jsou rakovina mozku, kůže, ledvin, prostaty a děložního čípku, je patrně klíčová inaktivace nádorových supresorových genů, ať již samotných nebo v kombinaci.
s-37 Existují důkazy o tom, že pokud lidé zdědí vadné formy těchto genů, jsou obzvláště náchylní k rakovině, což možná konečně vysvětluje, proč jisté druhy rakoviny opakovaně sužují určité rodiny.
s-38 Příběh nádorových supresorových genů má počátek již v 70. letech, kdy pediatr Alfred G. Knudson jr. vyřkl hypotézu, že retinoblastom způsobují dvě odlišné genetické vady.
s-39 Vytvořil teorii, že při rakovině oka dítě zdědí od jednoho rodiče poškozenou kopii genu a od druhého kopii normální.
s-40 Prohlásil, že nádor se rozvine tehdy, je-li druhá, normální kopie rovněž poškozená.
s-41 Jenže neexistoval způsob, jak by bylo možno Knudsonovu teorii "dvojího zasažení" ověřit.
s-42 V té době vědci neměli možnost vystopovat konkrétní geny, jen pod mikroskopem viděli oněch 23 párů chromozómů v buňkách, které geny obsahují.
s-43 Někdy bylo viditelné velké poškození chromozómů.
s-44 Doktor Knudson zjistil, že některé děti s rakovinou oka zdědily poškozenou kopii chromozómu číslo 13 od rodiče, který tuto nemoc měl.
s-45 Pod mikroskopem skutečně viděl, že část chromozómu 13 chybí.
s-46 Dospěl k závěru, že chybějící kousek obsahuje gen či geny, jejichž ztráta hraje klíčovou roli při odstartování rakoviny.
s-47 Jenže nevěděl, který gen nebo geny zmizely.
s-48 Odpověď tehdy našel vědecký tým pod vedením molekulárního genetika Webstera Caveneeho, v té době působícího na Univerzitě státu Utah.
s-49 Tým použil sadu nově vyvinutých "genetických sond", zlomků genetického materiálu, které dokážou zjistit přítomnost genu v buňce.
s-50 Analýzou buněk extrahovaných z očních nádorů zjistili poškození druhé kopie chromozómu 13 v přesně stejné oblasti jako u první kopie daného chromozómu.
s-51 Tento objev strhl na medicínu pozornost.
s-52 Bylo to poprvé, co někdo prokázal, že ztráta obou kopií stejného genu může vést k náhlému vzniku rakoviny.
s-53 "Bylo to mimořádné uspokojující," řekl doktor Knudson, který nyní pracuje ve Výzkumném centru rakoviny Fox Chase ve Filadelfii.
s-54 "Byl jsem přesvědčený o tom, že to, co platí pro retinoblastom, bude platit pro všechny druhy rakoviny."
s-55 To bylo odvážné tvrzení.
s-56 Jenže doktor Vogelstein, mladý molekulární biolog z lékařské fakulty Univerzity Johnse Hopkinse v Baltimoru, byl přesvědčen o tom, že doktor Knudson má pravdu, a chtěl zopakovat Caveneeho experiment s buňkami jiných druhů rakovin.
s-57 Jeho výzkumný tým byl jedním ze dvou, které v roce 1984 zaznamenaly dvojitou ztrátu chromozómu u vzácné rakoviny ledvin u dětí, takzvaného Wilmova tumoru.
s-58 Potom doktor Vogelstein zaměřil pozornost na rakovinu tlustého střeva, která je po rakovině plic druhou nejčastější příčinou úmrtí na rakovinu ve Spojených státech.
s-59 Byl přesvědčen, že rakovina tlustého střeva může taktéž vycházet z více "zásahů" nádorových supresorových genů, jelikož se často zdá, že se vyvíjí ve stádiích.
s-60 Obvykle jí předchází vznik polypů ve střevě, které se v některých případech mění v identifikovatelných stádiích - od méně vážného až po smrtelné - ve stále zhoubnější, jako by docházelo k postupnému genetickému poškozování.
s-61 Doktor Vogelstein a doktorand Eric Fearon se pustili do několikaměsíčního únavného a často zoufalého testování chromozómů, při kterém pátrali po známkách genetického poškození.
s-62 Začali odhalovat matoucí různorodost delecí v genech - některé vznikaly jen u nezhoubných polypů, jiné ve zhoubných buňkách a velký počet jak v polypech, tak i ve zhoubných buňkách.
s-63 Postupně se začal formovat srozumitelný obraz rakoviny.
s-64 Byly-li vyřazeny obě kopie určitého genu, vznikly nezhoubné polypy.
s-65 Pokud se potom vymazaly obě kopie druhého genu, polypy přešly do zhoubného stádia.
s-66 Bylo zřejmé, že aby se rozvinula rakovina tlustého střeva, musí být poškozen více než jeden gen.
s-67 Jejich studie inspirovala další molekulární biology.
s-68 "Byl to přesvědčivý důkaz, který jsme všichni potřebovali, že pro rozvoj běžného nádoru jsou klíčové ztráty (genů)," řekl Ray White z Lékařského institutu Howarda Hughese v Salt Lake City.
s-69 Doktor Vogelstein ale ještě musel stanovit totožnost genu, který při poškození zvrátí buňku tlustého střeva do stádia rozvinutého zhoubného nádoru.
s-70 Zaměřili se na chromozóm 17.
s-71 Výzkumníci z Univerzity Johnse Hopkinse za použití genetických sond celé měsíce pokusně postupovali po celé délce chromozómu 17, přičemž hledali nejmenší společný kousek genetického materiálu, který chyběl ve všech nádorových buňkách.
s-72 Takový kousek DNA by pravděpodobně tvořil gen.
s-73 Když ho vloni v zimě našli, doktor Vogelstein pochyboval o tom, že pátrání skončilo.
s-74 Jeho pochyby pramenily ze skutečnosti, že Arnold Levine, výzkumný pracovník na Princetonské univerzitě, zjistil již před několika lety při experimentech s myšmi, že gen zvaný p53 dokáže změnit normální buňky na rakovinné.
s-75 Delece, na kterou doktor Vogelstein přišel, se nacházela přesně na stejném místě jako gen p53.
s-76 Levine však uvedl, že gen p53 způsobuje rakovinu tím, že růst podporuje, zatímco vědci z Univerzity Johnse Hopkinse pátrali po genu, který růst potlačuje.
s-77 Když vědci z Univerzity Johnse Hopkinse srovnali gen, který našli v lidských rakovinných buňkách, s Levineovým genem p53, zjistili, že i přesto jsou stejné, přičemž se ukázalo, že Levine ve svých výzkumech rakoviny nevědomky sledoval poškozenou formu genu p53 - nádorový supresorový gen.
s-78 Toto zjištění "náhle vrhá téměř neznámý gen rovnou do popředí vzniku rakoviny," říká Robert Weinberg, vedoucí výzkumu genu rakoviny na institutu Whitehead ve městě Cambridge v Massachussetts.
s-79 Nyní se objevují důkazy o tom, že nádorový supresorový gen p53 se podílí i na dalších druzích rakoviny.
s-80 Výzkumníci ve skotském Edinburghu zjistili, že ve 23 z 38 případů rakoviny prsu byla zmutovaná jedna kopie chromozómu na místě, kde leží gen p53.
s-81 Vědci tvrdí, že je-li zděděn v poškozené podobě, může tento gen učinit ženy náchylné k rakovině, jelikož rakovina prsu v určitých rodinách obvykle postihuje více jejích členů.
s-82 Gen p53 byl právě prokázán i v souvislosti s rakovinou plic.
s-83 John Minna a jeho kolegové z Národního institutu pro výzkum rakoviny ve zprávě z minulého týdne uvádějí, že přibližně u poloviny buněk odebraných z tkáně rakoviny prsu, které testovali, tento gen chybí.
s-84 Rovněž existují zprávy z několika laboratoří, přestože dosud nebyly publikované, o chybějících genech p53 ve tkáních odebraných z rakoviny ledvin, mozku a kůže.
s-85 Tým z Univerzity Johnse Hopkinse i jiné zároveň spěchají s přesným vymezením dalších nádorových supresorových genů.
s-86 Doktor Vogelstein doufá, že gen brzy izoluje v chromozómu 18, který má rovněž podíl na rakovině tlustého střeva.
s-87 Ray White z Utahu a Walter Bodmer, výzkumník z Velké Británie, jsou na prahu nalezení dalšího genu, podílejícího se na některých druzích rakoviny tlustého střeva, který by se podle předpokladů měl nacházet na chromozómu 5.
s-88 Doktor Minna je přesvědčen o tom, že lidé, kteří zdědí vadný gen někde na jedné z obou kopií chromozómu 3, jsou velmi náchylní k rakovině plic.
s-89 On i jiní nedávno informovali o tom, že supresorový gen retinoblastomu by se mohl také podílet na některých druzích rakoviny plic, stejně jako na několika dalších běžnějších typech rakoviny.
s-90 O tom, kam tyto objevy povedou, mohou vědci pouze spekulovat.
s-91 Dvě velké farmaceutické společnosti, jednotka Squibb společnosti Bristol-Myers Squibb Co. a společnost Hoffmann-La Roche Inc., už s lovci genů spolupracují, aby bylo možno očekávaný příval objevů převést na prediktivní testy a možná i na nové metody léčby.
s-92 Někteří výzkumníci uvádějí, že nové léky proti rakovině, které mají zpomalit nebo zvrátit proces růstu nádoru, by mohly být založeny na supresorových proteinech, které dané geny za normálního stavu produkují.
s-93 Myšlenka vychází z toho, že by se pacientům podávaly proteiny kontrolující růst, které by byly vyrobené zdravými verzemi poškozených genů.
s-94 Možná by se dokonce dala provést náhrada vadných genů za zdravé verze, ačkoli tak daleko ještě nikdo nedošel.
s-95 Doktor Minna z Národního institutu pro výzkum rakoviny říká, že každopádně "jsme svědky objevu jedné z nejdůležitějších fází vzniku rakoviny".

Text view • Download CoNNL-U