Dependency Tree

wsj0209.cz

ProjectPCEDT

Select a sentence

s-1 Výzkumní pracovníci společnosti Plant Genetic Systems N.V. v Belgii oznámili, že vyvinuli postup genetického inženýrství pro vytváření křížených rostlin pro množství klíčových plodin.
s-2 Výzkumníci pracovníci uvedli, že izolovali rostlinný gen, který zamezuje tvorbě pylu.
s-3 Gen tak může zabránit rostlině oplodnit samu sebe.
s-4 Tyto takzvané rostliny se samčí sterilitou mohou být potom oplodněny pylem jiné odrůdy rostliny, a tím vytvořit křížené semeno.
s-5 Nová generace rostlin bude vykazovat zvýšený růst a lepší výnosy, znaky známé jako "svěžest křížence", podobné těm, které jsou nyní viditelné u křížené kukuřice.
s-6 "Vývoj by mohl mít zásadní význam v zemědělské produkci, zejména bavlny," řekl Murray Robinson, prezident firmy Delta & Pine Land Co., přidružené společnosti Southwide Inc., která je jedním z největších výrobců semen bavlníku ve Spojených státech.
s-7 V obchodním měřítku byla sterilizace samčí části, která tvoří pyl, dosažena pouze u kukuřice a krmného čiroku.
s-8 To proto, že samčí část, střapec, a samičí část, palice, jsou od sebe na rostlině kukuřice vzdáleny.
s-9 V pracovně náročném postupu semenářské společnosti odstřihávají střapce z každé rostliny, což ji činí sterilní po samčí stránce.
s-10 Poté zasejí poblíž řádku rostlin se samčí plodností, které opylují rostliny se samčí sterilitou.
s-11 První křížená semena kukuřice vytvořená tímto mechanickým způsobem byla představena ve 30. letech a dávala až o 20 % více kukuřice než u přirozeně oplodněných rostlin.
s-12 Velká většina úrody kukuřice ve Spojených státech je vypěstována z křížených semen, vyrobených semenářskými společnostmi.
s-13 Podobný způsob je téměř nemožné použít u jiných plodin jako například bavlna, sojové boby nebo rýže.
s-14 Samčí část, prašník rostliny, a samičí, pestík, jsou na jedné rostlině od sebe vzdáleny jen zlomek palce nebo dokonce napojeny na sebe.
s-15 Prašníky těchto rostlin je obtížné odstřihnout.
s-16 V Číně je velké množství pracovníků zaměstnáno vytrháváním samčích orgánů rýžových rostlin pomocí pinzety a jedna třetina výroby rýže v zemi je vypěstována z křížených semen.
s-17 Ve společnosti Plant Genetic Systems izolovali výzkumní pracovníci gen zabraňující tvorbě pylu, který může být vložen do rostliny pro dosažení samčí sterility.
s-18 Jan Leemans, vedoucí výzkumu, řekl, že tento gen byl úspěšně zaveden u rostlin řepky olejné, plodiny rozšířené v Evropě a Kanadě, přičemž jako nosič byl použit "pořadatelský gen" vyvinutý Robertem Goldbergem na Kalifornské universitě v Los Angeles.
s-19 Sterilizační gen se projeví těsně předtím, než se pyl začíná vytvářet, a zneškodní prašníky každého květu rostliny.
s-20 Leemans řekl, že tento genetický zásah neohrožuje růst rostliny.
s-21 Výzkumní pracovníci také uspěli v dalším triku genetického inženýrství, aby získali rostliny sterilní po samčí stránce v dostatečně velkém množství pro vytvoření obchodní várky křížených semen.
s-22 Ke genu zamezujícímu tvorbě pylu přidali další gen pro odolnost proti herbicidům.
s-23 Oba geny jsou potom vloženy do několika skleníkových rostlin, které jsou pak oplodněny a mohou uzrát a vyrábět semena.
s-24 Zákony dědičnosti říkají, že polovina rostlin, které vyrostou z těchto semen vyrobených ve skleníku, bude mít samčí sterilitu a bude odolná proti herbicidům a polovina bude plodná a herbicidům podléhající.
s-25 Použití herbicidů by vybilo plodné rostliny a zanechalo velké pole rostlin se samčí sterilitou, které mohou být opylovány pro získání křížených semen.
s-26 Leemans uvedl, že křížená řepka olejná vytvořená tímto genetickým inženýrstvím měla výnosy o 15 až 30 % větší než obchodní odrůdy používané v současnosti.
s-27 "Tato technika je použitelná na širokou škálu plodin," řekl a dodal, že pro vyhovění zvláštnostem každého typu plodiny mohou být nutné některé změny.
s-28 Uvedl, že společnost provádí pokusy s touto technikou na vojtěšce a plánuje zapojit kromě jiných plodin bavlnu a kukuřici.
s-29 Řekl, že i když jsou v podstatě všechna v současnosti zasazená kukuřičná semena křížená, genetický přístup odstraní nutnost mechanické sterilizace prašníků, což stojí americké výrobce semen kolem 70 milionů dolarů ročně.
s-30 V posledních letech poptávka po křížených semenech popohnala výzkum v řadě chemických a biotechnologických společností, včetně společností Monsanto Co., Shell Oil Co. a Eli Lilly & Co.
s-31 Jeden způsob vyvinutý několika z těchto společností zahrnuje chemický postřik, který by měl zabít jen pyl rostlin.
s-32 Objevily se ale problémy s chemickými postřiky, které ničily i samičí rozmnožovací orgány, a obavy z toxických účinků takových chemických postřiků na lidi, zvířata a prospěšný hmyz.
s-33 Přesto Paul Johanson, vedoucí společnosti Monsanto pro výzkum rostlin, uvedl, že chemický postřik společnosti překonal tyto problémy a je "šetrný k samičím orgánům".
s-34 Společnost Biosource Genetics Corp. z Vacaville v Kalifornii vyvíjí postřik, který obsahuje gen šířící se z buňky do buňky a narušuje geny, které jsou zodpovědné za tvorbu pylu.
s-35 Tento gen, zvaný "gametocid", je dopraven do rostlin virem, který zůstává funkční několik dní.
s-36 Robert Erwin, prezident společnosti Biosource, označil přístup společnosti Plant Genetic jako "zajímavý" a "novátorský" a "spíš doplňkový než konkurenční".
s-37 "Tam venku je velký trh dychtící po křížených semenech," řekl.
s-38 Robinson ze společnosti Delta & Pine, výrobce semen ze Scott v Mississippi, uvedl, že úspěch společnosti "Plant Genetic" při vytváření geneticky upravených rostlin se samčí sterilitou hned neznamená, že bude jednoduché vytvořit křížence pro všechny plodiny.
s-39 To proto, že opylování, které je u kukuřice snadné, protože nositelem je vítr, je u plodin jako bavlna složitější a zahrnuje hmyz jako nosiče.
s-40 "Jedna věc je říct, že umíte sterilizovat, a jiná věc je poté úspěšně opylovat rostlinu," řekl.
s-41 Nicméně uvedl, že jedná se společností Plant Genetic o získání této nově vyvinuté technologie, aby se pokusil vyšlechtit křížený bavlník.

Text view • Download CoNNL-U