|

ps2013-039-02-006-065.tt

Parliament of the Czech Republic, Chamber of Deputies

Agenda Item Title

65. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 501/ - prvé čtení

Date2016-01-20
Meetingps2013/039
Agenda Itemps2013/039/065
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/039schuz/s039067.htm

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.


index   1 < Page 2 > 3

Nyní tedy co učinila Legislativní rada vlády. Změnila paragrafy na úvod v hlavě druhé, díl 1 Vymezení národních parků. Z § 15, který popisuje a definuje, co to je národní park, vyškrtla z odstavce 2 "veškeré využití národních parků musí být podřízeno trvale udržitelnému zachování jejich ekologicky stabilních přirozených ekosystémů" slova "trvale udržitelnému". Dále upozorním na nově očíslovaný paragraf (odstavec) 3: Dlouhodobým cílem ochrany národních parků je zachování nebo postupná obnova přirozených ekosystémů včetně zajištění nerušeného průběhu přírodních dějů v jejich přirozené dynamice na převažující ploše území národních parků a zachování nebo postupné zlepšování stavu ekosystémů, jejichž existence je podmíněna činností člověka. - Tohleto vlastně je zajištění stavu, kterému ochránci životního prostředí, ekologové, říkají bezzásahovost. Je zde také stanoveno v § 15 odst. 5, že národní parky a jejich ochranná pásma se vyhlašují tímto zákonem - což je důležité. K tomu si ještě během svého vystoupení dovolím vrátit. Pak se zde mluví o národních parcích. Původní text návrhu obsahoval ty klauzule, názvy těch paragrafů 15a 15d v podobě vyhlášení národního parku třeba Podyjí, vyhlášení národního parku Šumava. V Legislativní radě vlády došlo ke škrtnutí slova "vyhlášení", neboli to vyhlášení v tomto zákoně jaksi nenastává. Dalším významným paragrafem je § 16, který definuje základní ochranné podmínky národních parků výčtem činností, které jsou zakázány na celém území národních parků, mimo jiné třeba povolovat nebo uskutečňovat záměrné rozšiřování geograficky nepůvodních druhů rostlin. Tady nás napadne: co třeba brambory nebo rajčata? Další výčet zákazů následuje v odstavci 2 téhož paragrafu, který v písm. k) ustanovení, které si také dovolím připomenout: je zakázáno upravovat přirozená koryta vodních toků nebo odstraňovat z přirozených koryt vodních toků splaveniny nebo jiné přirozeně vzniklé překážky s výjimkou případů bezprostředního ohrožení života nebo zdraví osob nebo hrozby vzniku značných škod na majetku. - To když čteme v kontextu s tím, že jsme se všichni rozhodli a jsme připraveni na to čelit katastrofálnímu suchu, které nás postihlo v loňském roce a které bohužel podle předpovědí meteorologů nás čeká i v dalších letech, je přinejmenším podivné. Dále potom jsou zde definovány instituce, které mají volný vjezd do nejvíce chráněných území národního parku, včetně třeba celní správy, vězeňské služby. Dále upozorňuji na významný paragraf, který číslo 17 a který vymezuje a definuje klidová území národního parku, což je nový pojem v terminologii stupňů ochrany národního parku. Doposud bylo území národního parku členěno na tři zóny. Nový návrh zákona kromě toho, že již ne tři, ale čtyři zóny zavádí, tak nadto ještě uvádí možnost vyhlašovat klidová území národního parku: Klidová území jsou území s omezeným pohybem osob z důvodu umožnění nerušeného vývoje ekosystémů nebo jejich složek, které jsou citlivé na nadměrný pohyb osob a zranitelné vlivem rušivých vlivů s ním spojených. - Všimněme si, že se zde hovoří velmi obecně, tedy klidové území je možné vyhlásit na kterékoliv zóně, první, tak zóně čtvrté. Jak je národní park členěn, jaké tedy jsou tyto zóny? Paragraf 18 Členění území národních parků rozděluje území na čtyři zóny: zóna přírodní, zóna přírodě blízká - ta zóna přírodní je ta nejvzácnější, to, co se dříve nazývalo první zóna, kam byl vstup umožněn jenom na základě povolení orgánů ochrany přírody. Tedy znovu: zóna přírodní, zóna přírodě blízká, zóna soustředěné péče o přírodu a konečně ta čtvrtá, zóna kulturní krajiny, tam, kde tedy mají dovoleno žít lidé, území, kde obvykle jsou zastavěná území obcí, území určená k trvale udržitelnému rozvoji, jak tady říká v písm. d) § 18 odstavec 1 náš zákon. Paragraf (odstavec) 2 říká velmi významné tvrzení, a to že do jednotlivých zón lze zařadit i území, která nesplňují charakteristiku zón podle odstavce 1, ale jejich zařazení je nezbytné z důvodu udržení jednotného způsobu péče o zónu a dosažení cíle ochrany zóny národního parku, tedy i území, které ty atributy kvality, definované v předchozích písmenech, nesplňují. Do jednotlivých zón, pokračuje pak dále odstavec 3, lze zařadit i jednotlivá území do maximální souvislé plochy 5 ha, která nesplňují charakteristiku zón podle odstavce 1 a neslouží k dosažení cíle zóny národního parku, ale jejich zařazení je nezbytné z důvodu udržení celistvosti plochy. - Ano, tomu rozumím, předkladatel se snaží předejít tomu, aby přísně chráněná území byla nějak rozdrobena do jednotlivých atomárních částí. Ale přesto si uvědomme, že i zde je možno dělat územní zásahy na území, které nemusí být tím nejvzácnějším, které by mělo být chráněno. Tady je § 18 odst. 6, kterým pan ministr, předkladatel zákona, často argumentuje a který říká, že projednávání změn zón ochrany přírody národního parku lze podle odst. 5 zahájit nejdříve 15 let po nabytí účinnosti opatření obecné povahy, kterým byly zóny ochrany přírody vyhlášeny, čili jakoby moratorium na 15 let. K tomu se dostanu, není to žádné moratorium, právě opatření obecné povahy, které je zde v tomto odstavci poprvé zmíněno jako nástroj, kterým budou jednotlivá opatření realizována, tak ten je nadřazený nad zonací.

Download XMLDownload text