Parliament of the Czech Republic, Chamber of Deputies

This is where the footnotes go.

View options

Text: Transcription Written form - Show: Colors - Tags: PoS Tag Features Lemma

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.

(16.40 hodin) Dovolte, abych citovala: "Stejně jako v předchozím období a ze stejných důvodů byly i v roce 2012 v oblasti kontrašpionáže prioritou BIS zpravodajské aktivity Ruské federace a Čínské lidové republiky. Jak v případě Ruska, tak Číny měly ve zpravodajském kontextu přednost činnosti zacílené na budování a posilování vlivových kapacit v České republice, zejména v oblasti hospodářské a politické a ekonomické zpravodajství. V roce 2012 vnímala BIS vleklý problém disproporce personálních a materiálních kapacit, a to zejména v souvislosti s aktivitami ruské státní moci. Z pohledu bezpečnostních zájmů České republiky lze označit počty ruských zpravodajských důstojníků v řadách ruské diplomatické mise či ruských cestujících zpravodajských důstojníků, tzv. turistů, v České republice za velmi vysoké. Ruské zpravodajské služby jsou navíc schopny jakékoliv personální potíže v České republice flexibilně řešit v rámci volného pohybu v schengenském prostoru. Specifickou oblastí, v níž se trvale projevují zájmy cizí moci, jsou snahy o kontrolu krajanských komunit." Dál to nebudu číst, prosím, najděte si tu zprávu sami. Já tím jenom chci přidat něco, co bychom měli zvažovat při tom, když přemýšlíme nad událostmi v Ukrajině v souvislosti s tím, čím procházela Česká republika, jak zde již bylo připomenuto, a čím by, nedej bože, mohla procházet, pokud bychom nebyli dost opatrní i v budoucnosti. Místopředseda PSP Petr Gazdík Děkuji paní poslankyni Němcové. Mám tu dále dvě faktické poznámky. S první pan poslanec Jiří Zlatuška. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty. Poslanec Jiří Zlatuška Vážený pane předsedající, já bych chtěl říct, že téma, o kterém jednáme, je samozřejmě vážné. Na druhou stranu uvědomuji si pořád, že základní vliv, který to spustil, je ruský vliv. Zpráva Rady prezidenta Ruské federace pro rozvoj občanské společnosti a lidských práv je k nalezení na webu ruského prezidenta, této rady. Říká, že se v referendu hlasovalo realisticky 35 % obyvatelstva, mohlo to být jenom 25 %, pro připojení. Je to ruská zpráva Rady prezidenta Ruské federace Putina. A co se týče postoje Ruska, myslím si, že je velice povzbudivá zpráva, která se teď v médiích objevila, že Putin oznámil, že Rusko stáhne 40 tisíc vojáků z hranice s Ukrajinou, a požádal o odložení referenda, které tam proruští příznivci chtěli dělat 11. května. Toto si myslím, že je jasné svědectví o tom, kde leží ta někdo by mohl říct nepřímá, někdo přímá odpovědnost za to, co se na Ukrajině stalo. A že tlak, který se zejména směrem k Rusku vyvíjí, nese přinejmenším příslib toho, že by se tady toto mohlo zlepšovat. Místopředseda PSP Petr Gazdík Děkuji panu poslanci Zlatuškovi. S další faktickou poznámkou pan poslanec Matěj Fichtner. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Matěj Fichtner Děkuji, pane předsedající. Chtěl bych poděkovat paní poslankyni Němcové za to, že v podstatě překlopila téma Ukrajiny, které je na první pohled zahraničněpolitické téma, že jej překlopila do domácího prostředí. Protože skutečně to, co by mělo zde také zaznít, je to, jakým způsobem by Česká republika měla reagovat z pohledu vnitřní bezpečnosti na to, co se děje na Ukrajině. Myslím si, že to, co tady bylo jmenováno, to znamená aktivity zpravodajských služeb Ruské federace, tak to je určitě právě jedno z těch důležitých témat, a byl bych rád, kdyby se tomu vláda věnovala. A druhá věc, která tady ještě nezazněla, tak samozřejmě celkově bezpečnostní situace v Evropě se mění. Je jiná, než byla před lety. Kdo se zajímá například o armádu nebo kdo k ní má trošku blízko a sleduje například to, jak se vyvíjí armáda a výzbroj Ruské federace nebo ruská armáda, tak ta armáda, kterou jsme viděli na Ukrajině, na Krymu, je něco úplně jiného, než byla v 90. letech, kdy se jednalo víceméně o polorozpadlou armádu bývalého Sovětského svazu. Dneska má moderní techniku, moderní výzbroj, špičkový výcvik. Takže to, co si myslím, že by tady také mělo zaznít, je to, že Evropa jako celek by měla reagovat na asertivitu Ruské federace z poslední doby, což by mohlo vést, dle mého názoru je to správný směr, například k rozvíjení potenciálního projektu společné evropské armády. Děkuji. Místopředseda PSP Petr Gazdík Děkuji panu poslanci Fichtnerovi. S další faktickou poznámkou pan poslanec Benešík, po něm s řádnou přihláškou pan poslanec Gabal. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty. Poslanec Ondřej Benešík Děkuji za slovo. Je to právě o těch informacích, o dezinformacích a o interpretacích. Putin stahuje z ukrajinské hranice vojáky, kteří tam podle Putina nejsou. Velmi zajímavá informace. Každopádně je to daleko lepší, protože už jsem se začínal obávat, že Vladimir Putin bude po Ukrajině požadovat, aby si odtáhla své hranice od ruských jednotek. (Potlesk z pravé strany sálu.) Místopředseda PSP Petr Gazdík Děkuji panu poslanci Benešíkovi. S řádnou přihláškou pan poslanec Gabal. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Ivan Gabal Děkuji, pane předsedající. Vážení kolegové, vážené kolegyně, vážená vládo, když jsem zde 21. března vystoupil v diskusi k vojenské anexi ukrajinského Krymu Ruskem, navrhl jsem navýšení obranných výdajů pro příští rok na 1,3 % a do konce volebního období na úroveň našeho závazku k NATO, tedy 2 %, a to proto, aby se neprodleně začala zvyšovat naše schopnost bránit se pro případ eskalace ruské agresivity. Považuji za podstatné, že tehdejší hodnocení situace a můj návrh na zvýšení naší participace na kolektivní obraně nebyly vzaty příliš vážně. Sněmovna návrh zamítla a komentáře kolegů z exekutivy zdůraznily, že máme jiné priority. Teprve když nám roli černého pasažéra společné obrany vytkl v Praze generální sekretář NATO, kolabující schopnost naší armády plnit naše závazky popsalo hodnocení NATO a konstatování nedostatečného financování slyšel otevřeně ministr obrany od spojenců, změnili jsme názor a debatujeme navýšení výdajů. Jaká je ovšem situace na Ukrajině dnes, šest týdnů po první diskusi? Jsme nepochybně svědky masivní eskalace a expanze vojenského konfliktu na různých místech východní Ukrajiny v blízkosti ruských hranic. Konflikt již táhl přímou a rostoucí bojovou aktivitu ukrajinské armády. Expertní analýzy hovoří o tom, že na druhé straně bojují profesionálně cvičené paramilitární skupiny, ne-li jednotky s profesionální úrovní výzbroje včetně protivzdušných prostředků a s dostatečným materiálním organizačním, velitelským a informačním i zpravodajským zázemím. To není žádná domobrana, která by měla doma protiletadlové rakety v kůlně, ani rekreační výcvik speciálních jednotek.