ps2013-053-03-001-256.tt
Parliament of the Czech Republic, Chamber of Deputies
View options
Text: - Show: - Tags:
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip
256. Odpovědi členů vlády na písemné interpelace
Jako první je interpelace moje ve věci sudetoněmeckého landsmanšaftu tisk 864. Požádám o vystřídání a hlásím se do rozpravy.
Místopředseda PSP Petr Gazdík
Hezké dobré dopoledne, milé kolegyně, milí kolegové. Prosím, pane místopředsedo, máte slovo.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip
Děkuji. Vážený pane premiére, vážené paní a pánové, dovolte, abych se vrátil ke své interpelaci, kterou jsem dal na předsedu vlády ve věci návštěvy ministra kultury na sudetoněmeckých dnech. Na interpelaci mi pan předseda vlády odpověděl, že prý není pravda, že v rozhovoru pro deník Právo z 21. května letošního roku, že sudetské Němce potřebujeme jako spojence kvůli rizikům v Evropě a že uvedl to, že se ministr Herman zúčastnil sjezdu v Norimberku, je důkazem, že se chceme orientovat na budoucnost. Je to úkol naší generace, abychom hledali společnou řeč. Rizik, před kterými Evropa stojí, je mnoho. Potřebujeme spojence, abychom je zvládli.
Musím říct, že jsem z toho byl rozčarován, protože jestliže má vláda suverénní České republiky hledat partnery v občanských spolcích, myslím si, že to není směr, kterým bychom se měli ubírat. Je samozřejmě možné, aby ministři vlády České republiky se potkávali kromě ministrů Spolkové republiky Německo i s ministry jednotlivých spolkových zemí. To je samozřejmě otázka jejich komfortního jednání, jestli tak chtějí učinit, nebo tak učiní představitelé našich krajů. Ale samozřejmě nepředpokládám, že si někdo z nás myslí, že partnerem pro člena vlády je nějaký občanský spolek.
Pokud jde o věc, která se týká tohoto spolku, vnímám jako případného partnera pro hledání budoucích vztahů mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo na té spolkové úrovni například svaz vyhnaných občanů České republiky, nebo bývalého Československa, z pohraničí v roce 1938. Ti si jistě mají co říct o tom, co se odehrávalo v letech 1938-39 a poté po roce 1945. To je logické. V tomto ohledu, když se dva občanské spolky, sdružení české, sdružení německé, dohadují o tom, jaká byla jejich historie a jak z historie vybřednout, jistě to je zajímavý počin. A kvůli tomu také v minulosti ČR, když realizovala smlouvu z roku 1992, do fondu budoucnosti poslala své zástupce a takovými zástupci byli i členové KSČM, kteří tam působili myslím poměrně konstruktivním způsobem.
Ale je pravda, že není možné, abychom se s tím vypořádali tím, že tak jak psaly noviny ve Spolkové republice Německo, že je to otázka vstřícnosti české vlády vůči sudetoněmeckému sdružení a jejich zájmům.
Download XML • Download text
