|

ps2013-048-06-011-049.tt

Parliament of the Czech Republic, Chamber of Deputies

Agenda Item Title

49. Návrh poslanců Stanislava Polčáka, Jana Farského a Marka Ženíška na vydání ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 233/ - prvé čtení

Date2016-07-13
Meetingps2013/048
Agenda Itemps2013/048/049
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/048schuz/s048239.htm
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index Page 1 > 2
Místopředseda PSP Petr Gazdík 49. Návrh poslanců Stanislava Polčáka, Jana Farského a Marka Ženíška na vydání ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 233/ - prvé čtení Stanovisko vlády bylo doručeno jako sněmovní tisk 233/1. Prosím, aby předložený návrh uvedl zástupce navrhovatelů poslanec Jan Farský. Dobře, za navrhovatele vystoupí pan poslanec Ženíšek. Prosím. Poslanec Marek Ženíšek Děkuji za slovo, pane předsedající, dobré odpoledne, dámy a pánové. Dovolte mi, abych jako jeden z předkladatelů velmi stručně zdůvodnil předkládaný návrh, který letos v červnu završil svůj již druhý rok existence v Poslanecké sněmovně. Předkládaný návrh se týká článku 84 Ústavy ČR, a to odstavců 1 a 2, ve kterých se prodlužuje funkční období soudců Ústavního soudu ze současných deseti let na dvanáct a zároveň se zabraňuje znovuzvolení. Nikdo by nemohl být jmenován soudcem Ústavního soudu více než jednou, což je ona podstata předkládaného návrhu. Podle současné platné právní úpravy není vyloučeno, aby se tatáž osoba stala soudcem Ústavního soudu opakovaně. Opakovaný výkon mandátu není vyloučen ani fakticky s ohledem na skutečnost, že minimální věková hranice stanovená pro soudce Ústavního soudu činí 40 let. Nelze tedy vyloučit případy, kdy bude jedinec soudcem Ústavního soudu jmenován dokonce více než dvakrát, což ale takový případ se ještě dosud v praxi nevyskytl. Z dosavadní ústavní praxe je však známo několik případů, je jich pět, kdy se tatáž osoba stala soudcem Ústavního soudu právě dvakrát. Největším nedostatkem stávající úpravy je podle nás samotná možnost opakovaného výkonu funkce soudce Ústavního soudu. Jednak je zcela výjimečná i z komparativního hlediska, když existuje jen několik málo zemí, např. je to Ázerbájdžán, kde tomu tak je. Důvod, proč se takový model v naprosté většině zemí neuplatňuje, spočívá právě v obavě z ohrožení nezávislosti soudců Ústavního soudu. Asi je dobré si připomenout, že bychom našli v řadě zemí mnoho takových soudních rozhodnutí, která by sotva mohli vynést soudci, kteří by museli myslet právě na své znovuzvolení. O oprávněnosti této obavy bohužel nasvědčuje také postup Senátu před dvěma lety, který tehdy nevyslovil souhlas s opakovaným jmenováním soudců Výborného a Nykodýma, přičemž nepříliš akcentovaným, byť podle nás patrně klíčovým argumentem byl jejich postoj ve věci posuzování ústavnosti zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi. Tím Senát zcela nepochybně vyslal silný signál směrem ke všem stávajícím soudcům, jakož i osobám, jejichž jmenování soudcem Ústavního soudu v budoucnu přichází v úvahu, že jejich rozhodovací činnost se v případě snahy o opakované jmenování nemusí obejít bez následků. Přirozenou reakcí tak může být přizpůsobení rozhodovací činnosti názoru senátní většiny, což je v naprostém rozporu s požadavky na nezávislý a nestranný výkon funkce soudce Ústavního soudu. Tyto důvody, které uvádím, jednoznačně podle nás svědčí pro zrušení možnosti opakovaného výkonu funkce soudce Ústavního soudu toutéž osobou a to také je podstatou navrhované právní úpravy. Doprovází ji návrh na prodloužení funkčního období soudců Ústavního soudu, a to z deseti, ze současného desetiletého období na dvanáct let. Tato změna se jeví jako vhodná právě s ohledem na argumenty, které jsem před chvílí uvedl. Po zvážení všech relevantních argumentů jsme se přiklonili k možnosti dosáhnout této změny Ústavy ČR v průběhu legislativního procesu prostřednictvím jednoduchého pozměňovacího návrhu, který předkládáme, bude-li na ní panovat po důkladném projednání, jaké si změna Ústavy přirozeně žádá, shoda. Děkuji za pozornost, takto asi velmi stručně, a pevně věřím, že předkládaný návrh najde mezi vámi podporu. Místopředseda PSP Jan Bartošek Také vám děkuji. Požádám vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Nyní prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení poslankyně Marie Benešová. Prosím, máte slovo. Poslankyně Marie Benešová Děkuji za slovo. Dámy a pánové, návrh byl představen, já s ním v podstatě nemám problém a vždycky jsem podporovala jeden mandát, který se neopakuje, protože to vždy vede k tomu, že pak ti soudci ve snaze, aby znovu obnovili mandát, už se nechovali nezávisle. S tímto problém mít nebudu, návrh určitě podpořím. V podstatě se dá říci, že mandát se prodlužuje z deseti na dvanáct let, což je v podstatě o dva roky více. Jak jsem konzultovala na Ústavním soudu, ani ústavní soudci s touto změnou mít problém nebudou. Doporučovala bych propustit do druhého čtení a přikázat ústavněprávnímu výboru, kde se o tom pobavíme. Děkuji. Místopředseda PSP Jan Bartošek Děkuji vám. Otevírám obecnou rozpravu, do které eviduji jednu přihlášku, a to pana poslance Plíška. Prosím.

Download XML • Download text