|

ps2013-048-05-003-222.tt

Parliament of the Czech Republic, Chamber of Deputies

Agenda Item Title

222. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 841/ - prvé čtení

Date2016-07-12
Meetingps2013/048
Agenda Itemps2013/048/222
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/048schuz/s048185.htm
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index Page 1 > 2
Předseda PSP Jan Hamáček 222. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 841/ - prvé čtení Z pověření vlády předložený návrh uvede paní ministryně školství, mládeže a tělovýchovy paní Kateřina Valachová, kterou prosím, aby se ujala slova. A prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal pan poslanec Kořenek, který je zpravodajem tohoto tisku. Prosím, paní ministryně, máte slovo. (Poslanci se baví mezi sebou, v sále je hluk.) Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Kateřina Valachová Vážený pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte, abych vám představila vládní návrh zákona, kterým se mění školský zákon a který obsahuje změny financování regionálního školství. Chtěla bych říct, že co se týká změn financování regionálního školství, tak je to záležitost, po které dlouhodobě volají odborné asociace, odbory, zaměstnavatelské svazy, ale i školy samotné - Předseda PSP Jan Hamáček Paní ministryně, já se velmi omlouvám, ale prosím všechny kolegy, kteří chtějí diskutovat, aby tak činili mimo jednací sál! Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Kateřina Valachová Stejně jako obce a kraje. Návrh zákona je předkládán v souladu s programovým prohlášením vlády a cílem navržené novelizace je zakotvit změny ve financování mateřských, základních a středních škol. Co se týká současného systému financování regionálního školství, ten trpí četnými nedostatky. Systém nezohledňuje skutečný rozsah vzdělávání poskytovaný žákům konkrétní školou, dostatečně nezohledňuje rozdíly mezi jednotlivými obory. V oblasti nepedagogické práce bezdůvodně zvýhodňuje školu s vyšší naplněností tříd oproti stejně zorganizované škole s naplněností tříd nižší a nutí k navyšování počtu žáků a studentů na úkor zvyšování kvality vzdělávání. Cílem navrhovaného předpisu je zajištění stabilizace financování regionálního školství a také předvídatelnost financování a finančních prostředků pro ředitele škol. Hlavním smyslem přistoupení k navrženým změnám je odstranění nerovného postavení jednotlivých srovnatelných příjemců, to znamená z hlediska finančních prostředků krajů i jednotlivých krajských a obecních škol. Zajištění skutečně efektivního vynakládání finančních zdrojů státního rozpočtu, tzn. aby finanční prostředky následovaly jak realitu poskytovaného vzdělávání, tak i platovou úroveň v jednotlivých školách. Větší otevřenost a transparentnost pro školy i jejich zaměstnance. Cílem je také větší předvídatelnost pro ředitele škol z hlediska finančního řízení, tak jak už jsem zmínila. Konečně také tyto změny umožní cíleně podpořit prioritní zájmy státu v oblasti vzdělávání z hlediska strategických dokumentů státu, a to jak Strategie 2020, tak dlouhodobého záměru. Navrhované řešení zohledňuje objektivní rozdíly vzdělávacích soustav v jednotlivých krajích, tzn. nesoustředí se na v tuto chvíli jediné kritérium, které je počet vzdělávaných hlav, v uvozovkách, které nerespektuje například zásadní demografické výkyvy z hlediska financování v jednotlivých krajích, zejména v těch, které trpí nižším demografickým vývojem. Odstraňuje rozdílné financování stejných oborů vzdělání, nerovnosti v odměňování zaměstnanců a negativní dopady spojené s takovým snížením počtu žáků, které je z pohledu organizace vzdělávání bezvýznamné, avšak ve stávajícím systému může školu přivést až k vážným ekonomickým problémům. Tady chci jenom doplnit, že se jedná především o střední odborné školství. Koneckonců také snižuje u středních škol ekonomický tlak na přijímání co největšího počtu žáků bez ohledu na kvalitu vzdělávání. V prvé řadě dochází k upuštění od financování prostřednictvím republikových a krajských normativů. To znamená, že tento systém, na který jsme byli doposud zvyklí, zůstane zachován pouze pro financování vzdělávání a školských služeb poskytovaných školskými zařízeními. Tady bych jenom zmínila, že školní družiny se dostávají do systému normativního financování, to znamená, jsou systémově zařazeny do financování, jejichž pravidla centrálně bude stanovovat Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Nejzásadnější změnou, kterou návrh přináší, je změna financování pedagogické práce mateřských škol, základních škol a středních škol, konzervatoří, a jak jsem zmínila, i školních družin. V těchto zařízeních bude stanoven prováděcími předpisy maximální rozsah přímé pedagogické činnosti hrazený ze státního rozpočtu. Stanovené maximum bude vyjadřovat stav umožňující poskytování vzdělávání v potřebné kvalitě. Tady bych chtěla říct, že se jedná o standard, ne nivelizaci vzdělávání, ke které naopak dochází nyní. A zároveň změny financování umožní tedy také to, aby školy mohly reálně realizovat takové věci, jako je dělení hodin; změny financování zejména pamatují na dělení hodin v případě matematiky, češtiny, cizího jazyka a informatiky. Dále budou stanoveny následující normativy. Normativy nárokových složek platu, to znamená příplatky za vedení, specializační příplatky na jeden pracovní úvazek pedagogického pracovníka. Podotýkám tedy centrálně ze strany Ministerstva školství. Normativy nenárokových složek platů na jeden úvazek pedagogického pracovníka. Tady bych jenom chtěla říct, že tady centrálně budou vlastně alokovány finanční prostředky tak, aby bylo zajištěno, že také nenárokové složky platu jsou živé a mohou je reálně ředitelé využívat. Opravné koeficienty k normativům nenárokových složek platu připadajících na jeden úvazek pedagogického pracovníka zohledňující průměrnou naplněnost běžných tříd a také podíl dětí, žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. U průměrné naplněnosti běžných tříd jenom zdůrazňuji, že vidíte, že to neznamená, že by nový systém financování nerespektoval žádným způsobem počty dětí. To samozřejmě je jedno z kritérií. Nicméně není jediné, protože tento systém se zcela přežil. Co se týká podílu dětí, žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, tak bych zase jenom upozornila na to, že se jedná o reflexi stavu, který v našich školách panuje více než deset let, a tímto způsobem budeme schopni zajistit skutečně to, co dlouhodobě nebylo, aby financovány byly reálné potřeby dětí ve třídách a školách. Znovu bych také chtěla zdůraznit, že se jedná také o děti nadané, nebo mimořádně nadané, nikoli pouze zdravotně postižené, jak se někdy úzce připomíná. Ministerstvo bude dále vykonávat předběžnou kontrolu na základě předběžných údajů, které obdrží od těch zařízení, aby posoudilo, zda definovaný nárok nepřekračuje nárok vyplývající pro příslušné zařízení ze stanoveného maximálního rozsahu. Co se týká celkových změn, tak celkově bude mateřským, základním a středním školám, konzervatořím a školním družinám přiznán objem finančních prostředků na platové tarify pedagogických pracovníků včetně povinných příplatků. Objem finančních prostředků na ostatní nárokové složky platu pedagogických pracovníků a objem finančních prostředků na nenárokové složky platu pedagogických pracovníků. Ministerstvo bude finanční prostředky stanovovat pro jednotlivé právnické osoby vykonávající činnost školy nebo školského zařízení. Tady samozřejmě zůstane to, že ačkoli centrální pravidla stanoví Ministerstvo školství, tak daný rozpis a organizaci finančního rozpisu budou nadále vykonávat krajské úřady prostřednictvím svých odborných pracovníků. Ten bude také ověřovat správnost všech jednotek rozhodných pro rozpis. Jako součást dotace krajskému úřadu je navrhováno stanovit určitou rezervu, to znamená, počítá se s tím, že tato rezerva bude umožňovat (reakci?) na průběžný vývoj v rámci školního roku prostřednictvím specifických situací, které mohou nastat. Může se jednat o každoroční změny v organizaci škol spojené se zahájením nového školního roku, protože samozřejmě školní a rozpočtový rok se nepotkávají. Může se jednat také o nově diagnostikované speciální vzdělávací potřeby dětí a podobně. Řešení tohoto problému v reálném čase je možné pouze v rámci určité disponibilní rezervy rozpočtových zdrojů státního rozpočtu, kterou má pro tento účel k dispozici krajský úřad.

Download XML • Download text