|

ps2013-033-06-002-001.tt

Parliament of the Czech Republic, Chamber of Deputies

Agenda Item Title

1. Vládní návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2016 /sněmovní tisk 617/ - prvé čtení

Date2015-10-21
Meetingps2013/033
Agenda Itemps2013/033/001
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/033schuz/s033228.htm
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index Page 1 > 2
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová 1. Vládní návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2016 /sněmovní tisk 617/ - prvé čtení Z pověření vlády návrh uvede místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš. Prosím, pane ministře, ujměte se slova. (V sále je opět hluk.) Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážené dámy, vážení pánové, chtěl bych vás seznámit s návrhem zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2016, který byl vládou schválen dne 23. září 2015. Základní údaje předloženého návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2016 jsou předkládány v této podobě - Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová Pane ministře, já se omlouvám, já vás přeruším a poprosím ten hlouček na pravé straně, aby se přesunul do předsálí, protože jsme ve státním rozpočtu, budete chtít potom k tomu diskutovat a v tomhle hluku se neslyšíme. Myslím si, že to je škoda. Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš To nevadí, já to přečtu. (Předsedající: Děkuji.) Takže příjmy státního rozpočtu jsou 1180,9 miliardy Kč, výdaje státního rozpočtu 1250,9 miliardy Kč, to znamená, saldo státního rozpočtu je 70 miliard Kč. Pro rok 2016 je navržen deficit státního rozpočtu ve výši 70 miliard Kč, což je o 30 miliard Kč méně, než činí schválený deficit pro rok 2015. Saldo vládního sektoru se snižuje z minus 1,9 % v roce 2015 na minus 1,2 % HDP v roce 2016 a strukturální saldo vládního sektoru se snižuje z minus 1,8 v roce 2015 na minus 1,4 % HDP v roce 2016. Střednědobý rozpočtový cíl České republiky, který činí minus 1 % HDP, by měl být tak dosažen v roce 2018. Nyní mi dovolte, abych vás seznámil se základními makroekonomickými charakteristikami návrhu státního rozpočtu na příští rok. Makroekonomický rámec návrhu státního rozpočtu na rok 2016 byl sestaven na základě dat a informací známých do poloviny srpna t. r. České ekonomice se daří. Její výkonnost se během 1. pololetí letošního roku dynamicky zvýšila především vlivem růstu spotřeby a investic. Další udržení a intenzita růstu budou záviset jak na vnitřních, tak i vnějších faktorech. Vně naší ekonomiky záleží na stabilitě a ekonomickém vývoji obchodních partnerů. Na domácím poli to znamená přiměřené hospodářské politiky, které respektují hospodářský cyklus. V této souvislosti bych chtěl zdůraznit, že neplánujeme zvyšování daňové zátěže kromě již oznámených daní na tabákové výrobky. Světová ekonomika pokračuje v růstu, ten však zůstává regionálně velmi nerovnoměrný. Navíc v posledních týdnech se výrazně zvýšily obavy ze zpomalování růstu čínského hospodářství a jeho vlivu na zbytek světa, což se projevovalo značnými výkyvy na finančních trzích a na trzích s komoditami. Ceny energetických komodit proti dřívějším předpokladům nerostou, ropa Brent se obchoduje pod 50 dolarů za barel, což je pro nás jednoznačně pozitivní. Ekonomický vývoj eurozóny v 1. pololetí odpovídal očekáváním. Oživení je ovšem stále křehké a napříč jednotlivými zeměmi nerovnoměrné. Státy jako Francie, Nizozemí, Rakousko jsou blízko stagnace. Jiné země, mezi které patří Česká republika, Polsko, Slovensko, Estonsko, Lotyšsko, rostou dynamicky. K podpoře ekonomik přispívají nízké úrokové sazby a politika Evropské centrální banky. Na druhou stranu zde dále přetrvávají podstatné nerovnovážné faktory, zejména vysoké zadlužení vládního sektoru. Navíc vzrůstá riziko stupňování nepříznivých geopolitických událostí, které by případně mohly narušit průběh globální konjunktury. Česká ekonomika v 1. pololetí výrazně zvýšila svůj výkon o 4,2 %. Tento vývoj je však do značné míry ovlivněn jednorázovými a dočasnými faktory. Jedná se hlavně o propad ceny ropy na polovinu, silné zlepšení čerpání prostředků z fondů Evropské unie a fiskální podpora ekonomického růstu zejména v oblasti investic. Za celý rok 2015 reálný HDP vzroste zhruba o 4 %. Růst bude tažen domácí poptávkou. V roce 2016 očekáváme obdobnou strukturu růstu založenou na domácí poptávce. Jednorázové faktory, jako meziroční propad ceny ropy a masivní dočerpávání alokace evropských fondů z prostředků z minulého programového období, však vyprchají a ekonomika se vrátí k svému normálnímu výkonu, proto očekáváme růst HDP kolem 2,5 %. Nízká inflace v roce 2015 zrychlí v roce 2016. Rok 2015 je pod vlivem meziročního poklesu ceny ropy. Vliv administrativních opatření na inflaci bude téměř neutrální. Proti zvýšení spotřební daně z tabákových výrobků jde zavedení druhé snížení sazby DPH a zrušení většiny poplatků ve zdravotnictví. Průměrná míra inflace by tak mohla dosáhnout asi 0,5 %. V roce 2016 by proinflačně měly působit domácí poptávka a patrně i vyšší ceny ropy. Vliv regulovaných cen bude neutrální. Dopad snížení DPH ve stravovacích službách by měl být přibližně vykompenzován očekávaným zvýšením cen v reakci na zavedení elektronické evidence tržeb. Průměrná míra inflace by měla vzrůst o 1,5 %.

Download XML • Download text