|

ps2013-057-02-006-078.tt

Parliament of the Czech Republic, Chamber of Deputies

Agenda Item Title

78. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony /sněmovní tisk 1081/ - prvé čtení

Date2017-05-17
Meetingps2013/057
Agenda Itemps2013/057/078
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/057schuz/s057059.htm

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.


index   7 < Page 8 > 9

V žádném případě nelze připustit, aby se povolání sociálního pracovníka rozdrobovalo nějakým upřesňováním. Takže zásadně nelze souhlasit s tím, že v § 92 písm. d) se přidává funkce sociálního kurátora, tedy existuje nová kategorie sociálního pracovníka, sociální pracovník - sociální kurátor, ale není řečeno, v čem jsou odlišnosti výkonu jeho práce. Lze předpokládat, že když je něco definováno pro sociálního pracovníka, tak to platí pro sociálního pracovníka, ale ne na nový druh sociálního pracovníka - sociálního kurátora. Sociální práce je jedna profese, v níž se používají metody a techniky, které se používají podle situace klienta. Odůvodnění, že podzákonné právní předpisy Vězeňské služby používají pojem sociální kurátor - což je však pozůstatek z minulosti - nemůže být důvodem toho, že se takto nesystémově upraví zákon o sociálních službách. Navíc je toto aktivita pár osob, které trvaly v minulosti na tom, že oni jsou ti nejlepší sociální pracovníci, a proto musí být odlišeni. S tím nelze zásadně souhlasit. Mělo by dojít k řešení spolufinancování sociálních služeb obcemi, ale úprava § 94 písm. f) je naprosto k ničemu a neřeší vůbec nic. Dobré je zafixování minimálních nákladů na vyčlenění prostředků na sociální služby ve státním rozpočtu. Bylo však upozorňováno, že je potřeba, aby se ten objem vypočítával i z peněz, které jdou na sociální služby z evropských fondů. Pokud tam nebudou zahrnuty, dojde k výraznému podfinancování sociálních služeb v případě, že nebudou výzvy z evropských fondů. Vrátím se ještě k tomu, jak jsem naznačila, že nelze souhlasit s převedením zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc jako sociální službu. Sociálně-právní ochrana, tedy SPOD, se nemůže a nesmí stát podmnožinou sociálních služeb, ale musí stát odděleně od nich s garancí státu. Sociálně-právní ochrana dětí musí být dětem poskytována někdy i proti vůli rodičů, neboť práva dětí jsou často s právy rodičů v kolizi. Sociálně-právní ochrana dětí není sociální služba. Pokud by tento zákon byl schválen, dojde k totálnímu rozvratu systému sociálně-právní ochrany dětí, který se ještě neusadil po přijetí novely zákona o sociálně-právní ochraně dětí, která je platná od 1. ledna 2013. Práce na orgánech sociálně-právní ochrany dětí je čím dál náročnější, neboť sociální pracovníci jsou zavalováni stížnostmi rodičů, po kterých se chce plnění povinností plynoucích z rodičovské zodpovědnosti. Tito rodiče, mezi kterými jsou často domácí násilníci a tyrani, se mnohdy domáhají svých práv velmi razantně. Stát tyto děti pak nedokáže ochránit. Tlak na sociální pracovníky působí fluktuaci a velmi obtížný nábor sociálních pracovníků na orgány sociálně-právní ochrany dětí. Zákon o sociálních službách v předkládaném znění tento problém ještě prohloubí, což se pro systém sociálně-právní ochrany dětí stane neúnosným. Pokud je cílem privatizace systému sociálně-právní ochrany dětí, pak je toto jejím předstupněm. Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc jako zařízení sociálně-právní ochrany dětí se mají zrušit a mají je nahradit azylová zařízení pro děti a pobytová zařízení pro nezaopatřené děti v režimu sociální služby. V důvodové zprávě se v článku pět, to je právě ta změna zákona o sociálně-právní ochraně dětí, uvádí, že tato azylová zařízení pro děti budou jako krizový typ ústavního zařízení a zároveň ústavním zařízením. Podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí číslo 359/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nelze děti do ústavního zařízení umísťovat ze sociálních důvodů. A nyní to možné bude? V posledních letech podle ročních výkazů o sociálně-právní ochraně dětí zveřejňovaných na stránkách Ministerstva práce a sociálních dětí stále narůstá počet týraných, zanedbávaných a zneužívaných dětí. Ministerstvo práce a sociálních věcí to zdůvodňuje tak, že se tyto případy lépe odhalují, protože je na orgánech sociálně-právní ochrany dětí víc pracovníků a vyhodnocuje se situace více dětí. Skutečnost je jiná. Na většině orgánů sociálně-právní ochrany dětí je nedostatek sociálních pracovníků přes tabulkové navýšení míst. Odborníci z oboru OSPOD odcházejí, neboť nemají prostor pro práci s rodinou. Stále více musí nesmyslně papírovat a neustále jsou pod palbou kritiky úplně všech včetně zákonných zástupců, že se moc vměšují do rodin, nebo naopak že nekonají podle jejich představ, což při rozvodových sporech každý z rodičů jinou představu, jak by konat měli. Nechť Ministerstvo práce a sociálních věcí předloží, z čeho vychází tvrzení paní Jamrichové z odboru rodiny a ochrany práv dětí, že se případy týraných dětí se syndromem týraného dítěte lépe odhalují kvůli více sociálním pracovníků na orgánech sociálně-právní ochraně dětí a větší všímavosti občanů, kteří více takové případy nahlašují. To prohlásila paní Jamrichová nedávno v reakci na tiskovou konferenci s doktorkou Vodičkovou, která statistiky dětí se syndromem týraného dítěte, předkládala. Ministerstvo práce a sociálních věcí přehled o fluktuaci na orgánech sociálně-právní ochrany dětí do roku 2013 a od roku 2013? Ministerstvo práce a sociálních věcí přehled o tom, na kolika orgánech sociálně-právní ochraně dětí v České republice byl od roku 2013 dosud plný stav sociálních pracovníků podle tabulkových míst a na kolika podstav? Ministerstvo práce a sociálních věcí přehled o tom, kolik peněz ze státního příspěvku na dohody o pěstounské péči jde skutečně za pěstouny a jakou část stráví provozní a mzdové náklady doprovázejících organizací? Ministerstvo práce a sociálních věcí přehled, jakým způsobem doprovázející organizace vzdělávají pěstouny, jak často hradí dětem odbornou psychologickou pomoc a jakým způsobem poskytují odlehčovací službu? A to nikoliv v jednotlivých případech, ale v úhrnu všech dohod. Jakým způsobem chce Ministerstvo práce a sociálních věcí řešit sociálně-právní ochranu dětí v případech, kdy rodiče děti zanedbávají, týrají nebo zneužívají, ale sociální ochranu dětí jako službu nevnímají a naopak chápou jako vměšování do jejich rodin, a systém jim dává svým pojetím sociálně-právní ochrany dětí jako služby nyní za pravdu? Sociální pracovníci na OSPOD nemají šanci takovému dítěti pomoci. Připravena je jen přechodná pěstounská péče pro případ úplného selhání takové rodiny. A jak přimět rodiče dětí se syndromem týraného dítěte ke spolupráci, když sociálně-právní ochranu dětí nastavíme jako službu? Službu, která počítá s tím, že dítě umístí do přechodné péče nebo zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, tedy ta nová zařízení, což bude zase služba. A jaká služba? Tady z připomínkového řízení - a je mi líto, že nebyly vypořádány mnohé připomínky, které byly zaslány z krajů, z různých dalších asociací a organizací. Ráda bych upozornila ještě na připomínky i veřejné ochránkyně práv, která je zastánkyní, že by se měly tyto služby sjednotit pod jedno ministerstvo. Nicméně nelze tak podle veřejné ochránkyně práv učinit tímto způsobem. Situaci v ústavních zařízeních je třeba nejprve komunikovat se všemi zúčastněnými resorty, dospět k vzájemné shodě a k nejlepšímu možnému systémovému řešení a spolupracovat na realizaci. Jsou zde nejasnosti vyplývající z vazby mezi navrhovanými změnami a jinými právními předpisy. Materiál není komplexní, provázaný s navazujícími, souvisejícími právními předpisy a vyvolává další otázky. Zejména ustanovení § 971 odst. 2 občanského zákoníku předpokládá svěření dítěte do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. Toto ustanovení tedy již nebude možno naplnit. Hovoří-li se v § 91 odst. 8 o souhlasu soudu s uzavřením smlouvy o poskytnutí pobytové sociální služby, jedná se o rozhodnutí soudu, kterým je nařízena dítěti ústavní výchova? Bude soud svůj souhlas udělovat v řízení podle § 466 a následujících zákona číslo 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů? Může o poskytnutí služby požádat azylové zařízení samo dítě? Může s ním poskytovatel uzavřít smlouvu? Může poskytovatel sociální služby nezletilé dítě i odmítnout podle § 91 odst. 3? A tak dále, a tak dále. Najdeme zde mnoho stanovisek. Bohužel tato stanoviska a tyto připomínky mnohdy nebyly vůbec vypořádány. Tady bych četla ještě velmi a velmi dlouho a jsou to velmi obdobná upozornění, kdy skutečně nelze doporučit a nelze schválit převod těchto zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc do systému sociálních služeb.

Download XMLDownload text