Parliament of the Czech Republic, Chamber of Deputies

This is where the footnotes go.

View options

Text: Transcription Written form - Show: Colors - Tags: PoS Tag Features Lemma

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.

(13.20 hodin) Ale abychom se dostali k těm předsedům soudů. Pracovní komise Legislativní rady vlády pro správní právo má zásadní výhradu k ústavnosti navrhované právní úpravy. Podle této komise řízení o zápisu do seznamu znalců, řízení o výmazu a vyškrtnutí ze seznamu znalců, jakož i pozastavení znaleckého oprávnění jsou výkonem státní správy, k němuž jsou povolány správní úřady, nikoliv soudy, resp. předsedové soudů. Předsedové krajských soudů sice podle zákona o soudech a soudcích vykonávají státní správu, avšak toliko státní správu krajského soudu a státní správu okresních soudů, které patří do jejich obvodu v rozsahu stanoveném zákonem. Státní správu na jiném úseku nevykonávají. Je třeba pamatovat i na fakt, že stávající blíže procesně neupravené jmenování znalců se mění v řízení o žádosti podle části druhé správního řádu, které v návaznosti na podmínky, jejichž splnění se požaduje pro zápis do seznamu znalců, může být poměrně organizačně, administrativně a procesně náročné. Podle této komise by jmenování znalců mělo být svěřeno Ministerstvu spravedlnosti, přičemž by bylo vedeno správní řízení o žádosti se všemi důsledky, včetně správní žaloby, jak je obvyklé. V této souvislosti tato komise dále uvádí, že v případě Ministerstva spravedlnosti jde o posuzování podmínek pro výkon znalecké činnosti, vedení s tím spojeného správního řízení, kontrola atd., o službu ve smyslu služebního zákona. To však zcela zásadně není možné u předsedů soudů, kteří jsou i v případě výkonu státní správy soudů stále soudci, a požadavky na jejich odbornost a podobně jsou dány zákonem o soudech a soudcích a v dalších s tím souvisejících zákonech, nikoli v zákoně o státní službě. Nedůvodné rozdíly v navrhované právní úpravě z tohoto pohledu též nemohou obstát. Rovněž pracovní komise pro trestní právo považuje za koncepčně nesprávné, aby krajské soudy nesly hlavní administrativní břemeno navrhované úpravy a aby ve znalecké agendě působily jako správní orgány. Podle této komise by veškeré správní činnosti ve znalecké agendě měly být soustředěny na Ministerstvo spravedlnosti. V souvislosti s otázkou ústavnosti právní úpravy vyslovili někteří členové pracovní komise pro soukromé právo zásadní nesouhlas s navrhovanou úpravou dohledu nad výkonem znalecké činnosti, kteří soudí, že navrhovaný model je in merito protiústavní, neboť krajský soud nemůže vzhledem k principu nezávislosti soudní moci na moci výkonné a zákonodárné a jejich vzájemném oddělení, kontrole a vyvažování vykonávat státní dozor nad činností znalce, neboť nejde a nikdy ani jít nemůže o orgán státní správy. Pokládají za nepřípustnou i skutečnost, že by krajský soud procesně rozhodoval o těchto otázkách v prvém stupni jako správní orgán postupem podle správního řádu, přičemž opravný prostředek proti tomuto rozhodnutí by posuzovalo Ministerstvo spravedlnosti, což je jednak věcně nevhodné, jednak protiústavní smíšení funkcí moci výkonné a soudní. Za abnormální a nevyhovující pokládají i zvláštní úpravu místní příslušnosti soudu podle § 43 odst. 1 navrhovaného zákona. Tak to je k té celkové koncepci, kterou opravdu já pokládám za mimořádně spornou. Skutečnost, že v paragrafu... (hledá v podkladu) ... pardon, že je stanoveno, že ministerstvo je správním orgánem v nadřízenosti předsedům soudů, se mi zdá prostě jako neuvěřitelný problém, který nevím, jak máme vyřešit. A byl to problém od začátku. Věděli jsme od začátku, že máme najít nějaké řešení, ale je to přesně věc, která se nějak obešla. Řeklo se - ono to tak nějak dopadne. Ale dokážeme si vůbec představit, že ministerstvo přezkoumává ve správním řízení rozhodnutí předsedy soudu? Já věřím tomu, že si to možná tento ministr představit dokáže, koncepčně a ústavně si to představit fakticky nedokážu a bojím se, že s tím musíme v každé situaci narazit. To je první poznámka k tomu celkovému řazení struktury. Druhá část je, a zase už tady o tom částečně mluvil pan poslanec Ondráček, že včera přišlo stanovisko velké čtyřky znaleckých ústavů, všech těch velkých auditorských firem, které zase s dovolením já odcituji. Je mi líto, že dneska používám tolik citací, ale když se snažím poukázat na to, že to není zdaleka jenom můj problém, který s tímto návrhem zákona mám, a s tím, že byl předložen takhle pozdě, tak chci ukázat na to, že ty problémy pocházejí právě i zvenku a z odborné veřejnosti a že jsou nevyřešitelné podle mého názoru v těch třech měsících, které máme. Proto budu na závěr navrhovat, abychom návrh vrátili vládě k přepracování a zabývali se jenom návrhem pana poslance Plíška, který podle mě může dílčím způsobem vyřešit dnešní situaci, ale současně nezavede řadu problémů do budoucna. Stanovisko čtyři auditorských firem, těch největších, myslím, že bychom je měli brát vážně, kde nám píší: "Vážené dámy a pánové, dovolujeme si na vás obrátit v souvislosti s navrhovaným zákonem o znalcích. Vyrozuměli jsme, že vláda České republiky přijala na svém zasedání dne 25. ledna 2017 usnesení číslo 52, kterým schválila návrh zákona o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech s úpravami podle připomínek obsažených ve stanovisku předsedy Legislativní rady vlády a kterým pověřila předsedu vlády České republiky předložit předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky tento návrh k dalšímu projednání. Jsme si vědomi potřeby nahradit stávající zákon č. 36/1967 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákonnou normou odpovídající dnešní době. Mezi hlavními cíli navrhované normy byly Ministerstvem spravedlnosti deklarovány potřeba stabilizace a zkvalitnění znalecké činnosti. Plně souhlasíme s potřebou zkvalitnění znalecké činnosti a velice podporujeme aktualizaci tohoto zákona. Zároveň vítáme zpřísnění dohledu s cílem zvýšit kvalitu posudků. Na druhé straně podle našich informací například německá jurisdikce řeší tuto problematiku podstatně volněji. Rádi bychom vás v této souvislosti upozornili na některé problematické aspekty navrhované normy. Posudky v oboru ekonomiky. Ve znalectví existuje celá řada znaleckých oborů, od bezpečnosti přes dopravu, ekonomiku, písmoznalectví a další obory až po zdravotnictví. Zdaleka nejvíce znalců a také největší potřeba posudků a znalců je v oboru ekonomiky. Zatímco ve většině ostatních oborů jsou zpracovávány ročně jen stovky, případně tisíce posudků, v oboru ekonomika se jich každý rok vypracují statisíce. Ty se týkají například ocenění podniků či nemovitostí a jsou vypracovávány například pro účely rozvodových řízení, dědictví, strukturálních změn společností nebo náhrad škod, tedy oblastí, které mají potenciál zásadně ovlivnit život jednotlivce či chod firmy. Nerovnoprávné postavení znaleckých kanceláří. Znalci se v současnosti dělí na jednotlivé znalce a znalecké ústavy. Znalecké ústavy jsou v navrhovaném zákoně nově zúženy pouze na státní sféru a vzdělávací či výzkumné instituce včetně soukromých. Zákon pak výslovně stanoví, že znalecký ústav je určen především ke zpracování znaleckých posudků ve zvláště obtížných případech vyžadujících zvláštního posouzení. Nově vzniklá kategorie znalecká kancelář, která je postavena na předpokladu sdružování znalců - fyzických osob, je postavena na nižší úroveň než znalecké ústavy a zároveň jsou na ni kladeny vyšší nároky než na znalecké ústavy."