|

ps2013-055-07-005-209.tt

Parliament of the Czech Republic, Chamber of Deputies

Agenda Item Title

209. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Pařížská dohoda /sněmovní tisk 932/ - prvé čtení

Date2017-03-02
Meetingps2013/055
Agenda Itemps2013/055/209
Authorizedyes
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/055schuz/s055240.htm
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   2 < Page 3 > 4
Neumím si totiž představit, že v dohledné době najdeme nějaký zdroj energie, opravdu nějaký, který by nahradil opravdu třeba uhlí. Víte, že spalování uhlí je dneska jakýmsi způsobem na výši ve výrobě elektrické energie, nemyslím třeba zrovna u nás, ale i jinde ve světě. Kde se třeba často i kšeftuje s imisními povolenkami. To je další problém, který jsem nastiňoval na tom semináři, problém imisních povolenek. Ono se dokáže kšeftovat s nimi a pak vznikají třeba odpadní ráje, kdy si jeden stát nakoupí imisní povolenky a prostě si to nějakým způsobem prohodí. To existuje zejména třeba ve Spojených státech amerických, tento případ. A tomu se pak právě říká odpadní ráje, že nějakým způsobem využívají tohoto a mají to tvrdě zaplaceno právě uhlíkovou lobby, která je v tom procesu zapojena. Pokud jde o mě, tak já samozřejmě nějakým způsobem vítám Pařížskou klimatickou dohodu. Samozřejmě chápu, že je to závazek na mnoho desetiletí dopředu. Hodně, hodně dopředu. Nevíme, co bude za 10 let, my nevíme, co bude za rok. Takže tohle bude alfa a omega, zda dokážeme opravdu udržet globální oteplování výrazně pod 2°C. Musíme tam připočíst také různé erupce vulkánů, sopek, takže ono to může hrát druhou stranu mince i tento proces. Ale je dnes dokázáno, že lidstvo má opravdu velký vliv na změnu klimatu za těch posledních 200 let, pokud budu vydávat toto časové období od začátku nějakým způsobem velké nebo té průmyslové revoluce, kdy se opravdu začíná spalovat uhlí v tom 18., 19. století. Tak ten nárůst uhlíku je enormní, planeta ho nedokáže úplně absorbovat. Toto nové období za těch 200 let vědci nazývají antropocén, je právě ta změna klimatu, změna přírodních podmínek, takže vymysleli tento pojem atropocén. A když jsme u toho antropocénu, tak samozřejmě my všichni ho ovlivňujeme, ale nejenom my všichni, ale nejvíce ho právě ovlivňují globální hráči. Největší znečišťovatelé. A samozřejmě také lidstvo jako celek, protože globální hráči, kteří nastartovali tu kapitalistickou globalizaci, tak všechno postavili jenom na nekonečném růstu, na nekonečné konzumaci. To nejde do sebe. Tady se musí najít nějaká rovnováha tak, abychom nezačali tu planetu opravdu devastovat, abychom tu planetu předali našim dětem, našim vnukům v nějakém dobré stavu. Neumím si představit ten dobrý stav, když už vidím dneska ty proměny světa, které působí na přírodu, na civilizaci jako celek a různé přírodní katastrofy, které jsou nám předkládány dnes a denně. Zde bych mohl použít knihu Ulricha Becka, význačného německého sociologa, a jeho Rizikovou společnost, kde tam poukazuje na globální propojení rizik, že všichni jsme v tom procesu zahrnuti. Kapitalistická globalizace tomu ještě více nahrává. Abych tady nebyl obviněn, že jsem nějakým způsobem antiglobalista. Nejsem antiglobalista. Já jsem kritik kapitalistické globalizace. Já jsem alterglobalista, hledám různé alternativy vůči kapitalistické globalizaci. Vycházím z různých teorií třeba světového systému Immanuela Wallersteina nebo jiných marxistických teoretiků, to je o mně známo a já se tím netajím a jsem na to hrdý, že tyto myšlenky tady mohu říkat a mohu je i prezentovat a obhajovat si je. Podle mě je opravdu nutné nějakým způsobem udržet tu teplotu výrazně pod 2°C. Věřím tomu, že my samotní samozřejmě tomu nezabráníme, zabrání tomu největší znečišťovatelé v globální ekonomice, což jsou Spojené státy, Čína, Indie a další země, které mají nejvíce obyvatel na zeměkouli. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Petr Gazdík Děkuji panu poslanci Klánovi. Dalším řádně přihlášeným je pan zpravodaj. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo. Poslanec Václav Zemek Děkuji za slovo. Pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, musí říct, že jsem se do debaty hlásil ještě předtím, než jsme udělali změnu na postu zpravodaje za kolegu Böhnische. Takže je to řádná přihláška. Chtěl jsem původně navázat na debatu, která tady probíhala před více než asi měsícem a půl. A upřímně jsem teď poněkud trochu zaskočen obsáhlým projevem kolegy Klána, který obsahoval řadu zajímavých a podnětných myšlenek. Provedl nás tady v podstatě veškerými dnešními problémy světa. A já teď nevím, jak to uchopit, ale... (Smích, i u některých dalších poslanců.) Tak možná spíš se vrátím k tomu, o čem tady budeme jednat, o Pařížské úmluvě. Možná bych trochu shrnul to, oč se tam jedná, abychom se opět uvedli do problému. A budu se snažit být poměrně stručný a nebudu to tak moc rozvádět. V podstatě by Pařížská úmluva měla nahradit stávající Kjótský protokol. Týká se omezení emisí skleníkových plynů a vidím tam jeden zásadní rozdíl proti tomu Kjótskému protokolu, že do toho procesu jsou zapojeny i rozvojové státy, na rozdíl od stávajícího stavu. Kromě toho se k tomu přidaly i země typu Číny a Spojených států, byť tam je otázka, jak se k tomu postaví nová administrativa, ale prozatím ta dohoda tam trvá, takže to vidím jako jednoznačné pozitivum. Co z toho vyplývá pro Českou republiku? Ona ta úmluva v podstatě obecně konstatuje, že je třeba snížit, nebo je tam takový závazek snížit nárůst globální teploty pod 2°C, poměřujeme to ke stavu před průmyslovou revolucí. Pro konkrétní státy se tam vyvíjí, nebo je tam zahrnut závazek, aby si stanovily národní programy nebo národní závazky, jak k tomuto přispět. Takže tady vidím to, co to znamená pro Českou republiku, tzn. my si někdy v budoucnu vytvoříme právě tyto závazky, ale to ta úmluva zatím ještě neobsahuje. Jak jsem řekl, to největší pozitivum je to, že by se tam mělo zapojit více světových hráčů a i rozvojové země. A to bychom asi měli podpořit. Jinak zaregistroval jsem tady - neodpustím si tu poznámku - pořád se tady používá termín globální oteplování. Já bych v tomto byl velice opatrný, spíš bych používal termín globální změna klimatu, protože ona v důsledku ta změna nemusí vést všude k tomu oteplení. Ono tam může dojít například i v některých oblastech k ochlazování, například změnou proudění Golfského proudu by to mohlo mít negativní dopady na Evropu. Ale je to otázka dalšího vývoje, dalších modelů, které jsou vytvářeny. Jinak samozřejmě je otázkou, a já to beru jako relevantní otázku, do jaké míry člověk svou činností přispívá k této globální změně klimatu. Dnes asi nikdo na sto procent nemůže říct, do jaké míry, nicméně je tady určitý princip předběžné opatrnosti. A když si uvědomíme, že člověk během několika desítek let své činnosti uvolnil do atmosféry tolik uhlíku, který se ukládal po miliony a miliony let, tak z logiky věci vyplývá, že to pravděpodobně nějaký vliv mít bude. Samozřejmě, zaznívaly tady od různých kolegů obavy z toho, jaké to může mít dopady na český průmysl. Já ty obavy úplně nesdílím. Musíme si uvědomit, že dnes už české továrny neznamenají to samé co desítky a desítky komínů chrlících černý kouř a tuny a tuny vyrobené oceli. Když se např. podíváte v Mladé Boleslavi do jednoho z našich nejúspěšnějších podniků, tak jediný zdroj emisí plynů je tam kotelna a jinak ta výroba je poměrně čistá. Takže se neobávám toho, že by nějaký v budoucnu sestavený národní plán, který by měl zahrnout závazky České republiky, znamenal nějaké výrazné omezení českého průmyslu. Nicméně chápu i obavy kolegů, kteří tyto obavy vyjádřili, a rozhodně se o tom můžeme pobavit dál ještě během projednávání ve výboru. To je v tuto chvíli z mé strany vše. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Petr Gazdík Děkuji panu zpravodaji. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Marek Benda. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

Download XML • Download text